DOPORUČUJEME


 

jednou umřu na greenu...

NÁM PILOTŮM GREENKEEPEŘI ROZUMĚJÍ

Nejkurióznější rozhovory mezi dispečery a piloty (jedná se o opravdové záznamy)

Věž: „Abyste zabránili hluku, uhněte prosím o 45 stupňů doprava.“
Pilot: „Co můžeme dělat za hluk ve 35 tisících stopách?“
Věž: „Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 před vámi.“

Věž: „Jste Airbus 320, nebo 340?“
Pilot: „Samozřejmě, že Airbus 340“.
Věž: „V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory.“

Pilot: „Dobré ráno Bratislavo.“
Věž: „Dobré ráno, pro informaci, tady je Vídeň.“
Pilot: „Chystáme se na přistání Bratislavo.“
Věž: „Tady je opravdu Vídeň.“
Pilot: „Vídeň?“
Věž: „Ano, Vídeň.“
Pilot: „Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy.“
Věž: „OK, tak přestaňte přistávat a zahněte doleva.“

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: „No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole.
Pilot: „To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj!“

Pilot společnosti Alitalia, kterému vyřadil blesk z provozu půlku kokpitu:
„Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje...“ Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: „Drž už hubu a zemři jako chlap!“

Pilot: „Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce.“
Věž: „Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru.“
Pilot: „Stojíme na dráze 2, čekáme už věčnost na cisternu.“

Věž: „Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oskar 2.“
Pilot: „Kde to je? My se tady přeci nevyznáme!“
Věž: „Nic si z toho nedělejte, já jsem tady taky teprve druhý den.“

Pilot: „Žádáme o povolení ke startu.“
Věž: „Sorry, ale nemáme váš letový plán, kam letíte?“
Pilot: „Do Salzburgu, jako každý pondělí“
Věž: „Dneska je úterý.“
Pilot: „To je super, tak to máme dnes volno.“

Věž: „Vaše výška a pozice?“
Pilot: „Měřím 180 a sedím vpředu vlevo“.

Věž: „Oznamte nám očekávaný čas příletu.“
Pilot: „Úterý by se mi docela hodilo.“


Volá rozzuřený greenkeeper do hydrometeorologického ústavu: „Dámy a pánové, už dva dny vynáším ze sklepa to vaše POLOJASNO!!!…“


Při exkurzi do psychiatrické léčebny se head greenkeeper zeptá ředitele, podle čeho poznají, jestli je někdo zralý na hospitalizaci, nebo ne. „To je jednoduché,“ usměje se tázaný. „Napustíme do vany vodu a pak dotyčnému nabídneme čajovou lžičku, hrnek a karafu a vybídneme ho, aby vanu vyprázdnil.“ „Mám to,“ zvolá strážce úsvitu. „Normální člověk si vezme karafu, protože je největší.“ „Ne,“ zavrtí hlavou ředitel, „normální člověk vytáhne z vany zátku.“


Věřící greenkeeper: „Mám ověřeno, že Bůh vyslyší mé modlitby kdykoliv a kdekoliv, kromě golfového hřiště…


CO ŘÍKÁ „DOKONALÝ“ HEAD GREENKEEPER PODŘÍZENÝM:

  • „Opravdu myslíte, že jste toho už dost vypili?!“
  • „Neměli už jste být v klubovém baru s kamarády?“
  • „Co byste tomu řekli, kdybychom sehnali nějaký pornofilm, bednu piva, trochu trávy, pozvali kámošky a rozdali si to na trojku na dvojce greenu…“
  • „Ne, ne, já zkontroluji a zajedu vyměnit olej v mašinách…“
  • „K čertu se sekáním. Pojďme se radši podívat do té nové hospody s obsluhou nahoře bez.“
  • „To byl super prd. Zkus ještě jeden.“
  • „Poslouchejte, dostávám od vedení hodně peněz pro nás všechny, tak proč si místo toho nepříjemného ranního vstávání příště raději ještě chvilku nepospíte?“

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan