ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


 

jednou umřu na greenu...

NÁM PILOTŮM GREENKEEPEŘI ROZUMĚJÍ

Nejkurióznější rozhovory mezi dispečery a piloty (jedná se o opravdové záznamy)

Věž: „Abyste zabránili hluku, uhněte prosím o 45 stupňů doprava.“
Pilot: „Co můžeme dělat za hluk ve 35 tisících stopách?“
Věž: „Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 před vámi.“

Věž: „Jste Airbus 320, nebo 340?“
Pilot: „Samozřejmě, že Airbus 340“.
Věž: „V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory.“

Pilot: „Dobré ráno Bratislavo.“
Věž: „Dobré ráno, pro informaci, tady je Vídeň.“
Pilot: „Chystáme se na přistání Bratislavo.“
Věž: „Tady je opravdu Vídeň.“
Pilot: „Vídeň?“
Věž: „Ano, Vídeň.“
Pilot: „Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy.“
Věž: „OK, tak přestaňte přistávat a zahněte doleva.“

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: „No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole.
Pilot: „To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj!“

Pilot společnosti Alitalia, kterému vyřadil blesk z provozu půlku kokpitu:
„Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje...“ Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: „Drž už hubu a zemři jako chlap!“

Pilot: „Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce.“
Věž: „Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru.“
Pilot: „Stojíme na dráze 2, čekáme už věčnost na cisternu.“

Věž: „Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oskar 2.“
Pilot: „Kde to je? My se tady přeci nevyznáme!“
Věž: „Nic si z toho nedělejte, já jsem tady taky teprve druhý den.“

Pilot: „Žádáme o povolení ke startu.“
Věž: „Sorry, ale nemáme váš letový plán, kam letíte?“
Pilot: „Do Salzburgu, jako každý pondělí“
Věž: „Dneska je úterý.“
Pilot: „To je super, tak to máme dnes volno.“

Věž: „Vaše výška a pozice?“
Pilot: „Měřím 180 a sedím vpředu vlevo“.

Věž: „Oznamte nám očekávaný čas příletu.“
Pilot: „Úterý by se mi docela hodilo.“


Volá rozzuřený greenkeeper do hydrometeorologického ústavu: „Dámy a pánové, už dva dny vynáším ze sklepa to vaše POLOJASNO!!!…“


Při exkurzi do psychiatrické léčebny se head greenkeeper zeptá ředitele, podle čeho poznají, jestli je někdo zralý na hospitalizaci, nebo ne. „To je jednoduché,“ usměje se tázaný. „Napustíme do vany vodu a pak dotyčnému nabídneme čajovou lžičku, hrnek a karafu a vybídneme ho, aby vanu vyprázdnil.“ „Mám to,“ zvolá strážce úsvitu. „Normální člověk si vezme karafu, protože je největší.“ „Ne,“ zavrtí hlavou ředitel, „normální člověk vytáhne z vany zátku.“


Věřící greenkeeper: „Mám ověřeno, že Bůh vyslyší mé modlitby kdykoliv a kdekoliv, kromě golfového hřiště…


CO ŘÍKÁ „DOKONALÝ“ HEAD GREENKEEPER PODŘÍZENÝM:

  • „Opravdu myslíte, že jste toho už dost vypili?!“
  • „Neměli už jste být v klubovém baru s kamarády?“
  • „Co byste tomu řekli, kdybychom sehnali nějaký pornofilm, bednu piva, trochu trávy, pozvali kámošky a rozdali si to na trojku na dvojce greenu…“
  • „Ne, ne, já zkontroluji a zajedu vyměnit olej v mašinách…“
  • „K čertu se sekáním. Pojďme se radši podívat do té nové hospody s obsluhou nahoře bez.“
  • „To byl super prd. Zkus ještě jeden.“
  • „Poslouchejte, dostávám od vedení hodně peněz pro nás všechny, tak proč si místo toho nepříjemného ranního vstávání příště raději ještě chvilku nepospíte?“

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan