ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Golfová závlahová technika

datum 10.08.2008 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Horké a suché léto potrápilo v loňském roce nemálo golfových hřišť, zvláště jejich exponované plochy s původně kvalitním travním porostem. Letos je situace o mnoho lepší, ale neříkejme Hop, dokud nepřeskočíme…

Loňská spalující vedra nemilosrdně odkryla nedostatky nainstalovaných závlahových systémů, v několika případech dokonce „potrestala“ i jejich neexistenci. Suché skvrny na greenech a odpalištích budou vždy představovat vážný problém nejen pro greenkeepera a manažera hřiště, ale i pro většinu hráčů. Ti dobří mohou být neoprávněně poškozováni a odnést si ze hry špatný pocit. Dnes již opravdu není otázkou, zda zavlažovací systém ano či ne. Kvalitní závlaha už patří ke standardnímu vybavení všech golfových hřišť, která mají alespoň základní ambice.
Co vše si pod pojmem zavlažovací systém golfového hřiště představit? V moderním slova smyslu jde o podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postřikovačů (na 18jamkovém hřiště i v počtu přes 1.200) a elektroventilů s ovládacími dekodéry. Většinou je takový systém ovládán pomocí počítače (např. systém Nimbussl s vyspělou mapovou grafikou). Součástí bývá moderní čerpací stanice s výkonem nad 9 atm, který zaručuje ukončení závlahového cyklu v časných ranních hodinách a provedení každodenní údržby hřiště (sekání greenů, vrtání jamek apod.) ještě před příchodem hráčů. Se závlahou by se mělo začínat po 22. hodině a skončit nejpozději do 6 hodin ráno.

Pokud je zavlažovací systém navržen a nainstalován kvalifikovanými a zkušenými firmami, nevyžaduje žádné speciální údržby. Přesto musí mít greenkeeper v rukávu nějaké léčebné postupy, aby nemusel pasivně přihlížet, jak mu třeba silné ranní slunce spaluje povrch greenu. Operativně může zavlažovací systém využít k rannímu spláchnutí rosy z povrchu greenu a předejít tak jeho spálení (syringe - ochlazení povrchu greenu a vytvoření místního mikroklimatu).
Údržba systému by však měla mít především preventivní charakter. Musí se dbát na čistotu potrubí, provádět pravidelnou vizuální kontrolu funkce elektroventilů – zda se zcela zavírají a nepodtékají. Pravidelně je třeba kontrolovat stav síta filtru v čerpací stanici. A čas od času vyrazit do terénu, kde je třeba zjistit, jestli postřikovače nezarůstají trávou nebo není některá tryska ucpána nečistotou.
Zavlažovat se musí s rozmyslem. Lépe je pomalu přidávat a závlahové dávky denně upravovat podle okamžitých klimatických podmínek. Zohlednit se musí zastíněná, resp. plně osluněná místa, a brát ohled na sklon terénu, aby nedocházelo k povrchovému odtoku a problémům s erozí.

Voda je tak trochu prevít. Bývá zle, když je jí málo, nebo mnoho. To je i případ nového 18-tijamkového hřiště Ostravice, o kterém se někdy mluví jako o nejvlhčím místě na severní Moravě. „Ano, máme skvělé zavlažování shora i zdola, s vodou nemáme problémy,“ přitakává s úsměvem klubový manažer Daniel Kollár. „Automatický systém v duchu nejnovějších technologií od Toro byl navržen tak, aby byly zavlaženy plochy všech greenů, fervejí a odpališť.“
Pro závlahu greenů byly použity prémiové postřikovače Toro řady 835S/855S, které mají kromě vynikajících parametrů rovnoměrné distribuce vody i unikátní systém možnosti změny úhlu proudu vody z trysky pro případy různých podmínek na hřišti (vítr, stromy nebo vodní plochy). Počítačem řízený dekodérový systém Site Pro GDC pro ovládání postřikovačů je prvním tímto systémem v Česku a patří k nejvyspělejším svého druhu. Stejným je ovládán např. závlahový systém na legendárním skotském hřišti v St. Andrews.


Green 3/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dva měsíce prázdnin nebo týdny dovolených jsou definitivně pryč. Také Vám jako mně léto uteklo jako… jako voda? Mimochodem, té vody naštěstí z nebe spadlo letos docela dost, a tak i proto nebyla naše golfová hřiště tak zažloutlá jako loni. Pravidelné vydatné dešťové srážky spolu s rekonstruovanou závlahou pomohly například jihočeské Hluboké nad Vltavou k nejlepší kondici hřiště v její historii. Uplynulé léto v Česku bylo také podle meteorologů nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,5 stupně Celsia, výrazně horký byl především červen. Rekordně teplé léto letos naměřili také na stanici v pražském Klementinu, na které se teploty měří nepřetržitě už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna tam dosáhla 22,9 stupně Celsia.

Astronomický podzim začal přesně v pondělí 23. září v 9:49 ráno. Slunce vstoupilo do znamení Vah a dny se budou postupně zkracovat až do 22. prosince, na který připadne zimní slunovrat. Čeká nás už jen depresivní podzim? Ani náhodou! Se vší parádou se rozeběhla spousta aktivit a koníčků včetně houbaření, které za svoji vášeň označilo 18 % obyvatel české kotliny. Zmínil jsem však z jiného důvodu - díky tomu, že jde o národní koníček, se kolem hub podobně jako o golfu/greenkeepingu vyrojilo mnoho hloupých mýtů. Příklad? Několik mnou v létě zachycených největších letních „exkrementů“ – nesmyslů: Greenkeeper nenávidí hráče, protože mu ničí hřiště, Vytvořit flight ze čtyř začátečníků je dobrý nápad, Včetně pravidel a etikety se golf naučíte za víkend, Pro větší zájem o golf je třeba stavět další hřiště a Dálkoměry patří ke hře a nelze je zakázat. Tohle jen tak nevymyslíš, opravdu „Good Job“…

Důležité je zachovat klid, být v pohodě. Přispívá k ní nejen zdravé tělo (např. proti bolesti hlavy pomáhá hořčík, zaručeně je zahání také látky obsažené v kořenu zázvoru), ale hlavně zdravá mysl. Energií vás naplní podzimní příroda, zázraky umí s lidskou psychikou aktivní odpočinek, návštěva divadla, bezvadným řešením může být hezký výlet. Náš tip? Co třeba do Písku za sochami z písku? Vznikají na náplavce řeky Otavy u Kamenného mostu už od roku 2007. Vězte, že na výstavbu každé sochy spořádá hutní stroj zvaný žába dvacet tun písku. Pokud počasí a ruce nenechavců dovolí, sochy zdobí nábřeží do pozdního podzimu. Výjimkou byl pouze rok 2013, kdy povodeň spláchla pískové sochy už na přelomu května a června. Naopak rekordmanem ve výdrži byl rok 2018, kdy sochy z náplavky zmizely teprve 6. prosince.

Ať se vám podzimní vydání Greenu líbí a najdete v něm nejen zajímavé počtení, ale i informace a tipy z oboru, kde udržování a šlechtění trávníku je jen jednou z částí téměř vědecké disciplíny. Proto jsme nezapomněli i na Vámi tolik oblíbené rozhovory – namátkou s Rasťou Baloghem ze slovenského Black Stork, hostitelem letošního Výročního turnaje ČSG, a greenkeeperským guru Josefem Čepkem z Poděbrad, který o tolik obdobných hřišť ve svém životě pečoval a vylepšoval je, že se ani nedají spočítat. Můžete se těšit i na další díl o nejdůležitějších travních chorobách, ohlédnutí za setkáním vedení ČSG se svazovými Patrony na Líšnici, vizitku rakouského Divokého císaře a tradiční křížovku o ceny.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan