ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Technika vápnění půdy

datum 17.10.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zelené vzdělávání

Vraťte život do půdního prostředí, nejdříve vápněte a až potom hnojte! Regulace pH půdy vápněním je jedním z prvních kroků, který byste měli učinit při plánování pěstování konkrétní plodiny na konkrétním poli. V první řadě byste měli vědět, že použití vápenatých hnojiv významně zlepšuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Regulace pH půdy vápněním je jedním z prvních kroků, který byste měli učinit při plánování pěstování konkrétní plodiny na konkrétním poli. Vápník a hořčík neutralizují ionty hliníku, vodíku a manganu přítomné ve struktuře půdy, takže budoucí kořenový systém rostlin bude mnohem mohutnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Díky půdní reakci získáte přehled o stavu vaší půdy a podle potřeb její kyselost upravíte. Jemně mletý vápenec rostliny lépe vstřebají S tímto tvrzením by bylo velice těžké nesouhlasit. V současné době máme na trhu širokou škálu vápenatých hnojiv, včetně hnojiv obsahující například vápenec z mořského dna s aktivním komplexem řas, které mají usnadnit příjem živin v raných fázích růstu rostlin. Cenové rozpětí tohoto typu moderních hnojiv však může být velmi velké. Bezpochyby nejrychleji působícím tradičním vápenatým hnojivem je klasický vápenec při zachování vhodného poměru kvality k ceně a aplikační dávce. Při výběru hnojiva však stojí za to provést podrobný výpočet a kromě kupní ceny zohlednit také náklady spojené s dopravou a způsob budoucí aplikace. Představte si kyselost půdy jako čistý prostor, ze kterého rostliny mohou vstřebávat dostupné živiny. Víme, že pro rostliny je důležitá kvalitní půda bohatá na mikro a makro elementy. Bez nich by rostliny nemohly růst. Nicméně pro jejich účinné využití je extrémně důležité správné pH půdy. Správně udržované pole, které prošlo vápněním, může rostlinám poskytnout větší množství živin. Plodiny rostoucí v příliš kyselých půdách jsou méně schopné vyrovnávat se s nedostatkem vláhy a v těchto případech – i v případě správného hnojení, jsou následné výnosy mnohem menší, než se původně předpokládalo. Díky vápnění se vám podaří opětovně vrátit život do půdního prostředí a přispějete tak ke správnému vývoji kořenového systému rostlin. Méně znamená více To, že jsou pole na různých místech různě kyselá, se obecně ví. Při aplikaci vápna rozmetadlem je během jednoho průjezdu těžké regulovat množství vápna na jednotlivých částech pole. Na polích, kde je tento problém aktuální je proto nutné aplikovat vápno v pravidelných, ale nízkých dávkách. Známé pravidlo méně je někdy více zde platí dvojnásob. Díky tomuto způsobu aplikace se vápno rovnoměrně rozmístí a lépe se smísí s organickou hmotou v půdě. Zároveň, a to je možná ještě mnohem významnější, se minimalizuje riziko převápnění. S vápnem je potřeba pracovat zvlášť obezřetně, protože změny ve struktuře půdy se objevují postupně. Toto by měl mít zemědělec vždy na paměti a vápnění neuspěchat. Výsledky pravidelného vápnění • Zvýšení výnosu o 5 až 20 % (to je však závislé na konkrétních půdně-klimatických podmínkách). • Udržení úrodnosti půdy, přístupnosti živin a dobré půdní struktury. • Snížení nákladů na hnojení a zpracování půdy. • Při současných cenách komodit je tak návratnost investice do vápnění velmi rychlá. • Už 2% nárůst výnosu zaplatí veškeré náklady na půdách s vyšším pH. • V případě půd s nižším pH jde o 3,5% zvýšení výnosu. Směsi vápenatých hmot Nejekonomičtější je hnojení pouze N. Hnojí se pouze prvkem, který se vyplavuje a přitom má asi největší vliv na výnos. Dodá se podle požadavků jednotlivé plodiny v době největší potřeby N, a co se týče všech ostatních prvků, P, K, Ca, Mg, S, B, Mn, Mo, Cu, Fe atd., využijí se na zásoby obsažené v půdě. Takový přístup je ale neudržitelný. Za ČSSR byla především Ca, Mg, P, K a pH věnována velká pozornost a hnojilo se značně do zásoby. Ke hnojení pouze N díky tomu po revoluci mohla přistoupit většina podniků a časem se na nutnost hnojení ostatními prvky pozapomnělo. Na mnoha polích se zásoby živin ztenčily.

Green 2/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dočkali jste se – dočkali jsme se, září je tady a společně s ním i letní Green 2/2020. A nové číslo by mělo být už v říjnu na cestě do vašich poštovních schránek (samozřejmě v kvalitě a rozsahu, na který jste už téměř celých 20 roků zvyklí). Snad se vše zase brzy vrátí k normálu. Budeme i s Vámi v to doufat, i když třeba s tímto editorialem finišuji v době, kdy se tak rychle koronavirus v Česku ještě od března nešířil a Indie ohlásila přírůstek skoro 80 tisíc nově nakažených za 24 hodin. Jedná se o světový rekord, napsala agentura AFP (ten podle agentury předtím držely Spojené státy). Hodně smutný, dodávám.

Myslím, že ve vědecké obci zavládl konsensus, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Občas budeme koronavirové epidemie zažívat. A kvůli nim třeba i hřiště zavírat/ukončovat činnost, k čemuž došlo například po 12. červnu v golfem zapálených Albrechticích. Dobrá zpráva ale určitě je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí.

V dané souvislosti, bych však rád zmínil také myšlenky předsedy našeho svazu pana Michala Voigtsta z průběžně probíhajících jednáních výkonného výboru a dozorčí rady. „Diskutujeme v současné době mnoho otázek, které jsou zásadní pro orientaci ČSG do budoucna. Chtěl bych poděkovat všem partnerům, kteří i přes těžkosti, kterými si zajisté procházejí, nadále podporují naši organizaci a dávají tím tak dostatečný prostor k diskusím o její další orientaci, fungování, směřování a změnám ve smyslu zefektivnění činnosti.“

Každopádně, letní Green, který právě držíte v rukách, může svým pestrým obsahem připomínat ohlédnutí či „výlet“ do české golfové, resp. greenkeeperské historie, prvních měsíců letošního roku. Ohlédli jsme se za konferencí České golfové federace, pyšelským turnajem Slunovrat, „potěžkali“ Čertovo břemeno, objevili zbrusu novou Dolní Dobrouč, zeptali se na karvinské Lipiny a navštívili hřiště v Berouně a jeho tým údržby… Hlavní událostí sezóny se stalo otevření nového hřiště PGA National Czech Republic (viz s. 24 až 33) a následně jeho nominace mezi nejlepší hřiště na světě v soutěži World Golf Awards, ve které soutěží s dalšími jedenácti výjimečnými hřišti z celého světa (hned pět z nich patří pod našeho provozovatele Troon International).

Nezapomněli jsme ani na již deváté pokračování seriálu Trávníky, významné choroby připravovaného Bohumírem Cagašem ve spolupráci s naší redakcí v duchu Je lepší vždy být připraven než překvapen, tentokrát pod názvem LDS - Suchá ohniskovitost (v odborné terminologii je tato travní nemoc někdy nazývaná Local Dry Spots, Hot Spots nebo Dry Patch). Doufáme, že i další příspěvky a křížovka o hezkou cenu z jihočeského Olešníku Vám přinesou užitečné informace, inspiraci nebo příjemný relax.

Přeji Vám pohodové čtení, neoslabenou chuť do práce i v době pandemie a hodně trávníkářských úspěchů!

Na závěr: Srdečně Vás zveme na tradiční Výroční turnaj ČSG do golfového
resortu Grabštejn, který se bude konat ve dnech 11. – 12. října 2020.


KALENDÁŘ AKCÍ


» zobrazit všechny akce



Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan