ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Nové poznatky o roli mraků

datum 15.06.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Tentokrát se vědci nedohadují, nakolik je globální oteplování mýtus, hrozba či přirozená fáze planety Země. Po posledních výzkumech klimatických modelů vyvstává otázka nad tím, zda je nejhorší klimatický scénář vůbec dostatečný. Pozornost vědců se nově upírá k mrakům a jejich schopnostem, které dříve považovali za zanedbatelné. Hlavní slovo ale i nadále drží takzvaná citlivost klimatu, tedy citlivost na emise uhlíku, která je zřejmě mnohem vyšší, než se původně předpokládalo. Ještě před nezbytným ověřením dat dalším výzkumem odborníci bijí na poplach. Citlivost klimatu Citlivost klimatu je údaj popisující, jak moc se planeta ohřeje, když započítáme různé zpětné vazby ovlivňující globální klima. Jako citlivost klimatu se tedy označuje nárůst globální teploty v reakci mimo jiné i na oxid uhličitý produkovaný lidmi. Vědci od 80. let odhadují nárůst o 1,5 °C až 4,5 °C při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a tento odhad se dosud příliš neměnil ani s dalšími výzkumy. Výsledky modelování více než 20 institucí, které shromažďuje k přezkoumání Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, mají být kompletně zveřejněny příští rok. Ve srovnání s hodnocením z roku 2014 už nyní ale čtvrtina z nich vykazuje významný výkyv – ze tří stupňů Celsia na pět. Téměř zdvojnásobení hodnot zaskočilo výzkumníky, kteří se klimatickou citlivostí zaobírají a její změny od 80. let nepředpokládali. „Toto zjištění je silně znepokojivé,“ řekl podle The Guardianu Johan Rockström, ředitel Potsdamského institutu pro výzkum dopadů na klima. „Citlivost klimatu je svatým grálem vědy o klimatu. Je hlavním ukazatelem klimatického rizika. Po dobu 40 let to bylo kolem tří stupňů. Nyní najednou začínáme na nejlepších superpočítačích objevovat velké klimatické modely, které ukazují, že věci mohou být horší, než jsme si mysleli.“ Vysvětlil, že citlivost klimatu nad 5 °C by vzala lidstvu možnost odvrátit nejhorší dopady oteplování země. „Prostor pro měkké přistání na předindustriální úroveň 1,5 stupně by už neexistovala. Dva stupně by bylo to nejlepší, čeho ještě budeme schopni dosáhnout.“ Scénář hovořící o pěti stupních byl vytvořen několika předními světovými orgány pro výzkum klimatu, včetně britského Hadleyova centra a unijního Community Earth System Model. Timothy Palmer, profesor klimatické fyziky na Oxfordské univerzitě a člen poradní rady Met Office, řekl, že vysoká čísla zpočátku vědce znervóznila. „Tohle je dalece mimo všechny odhady,“ řekl. „Lidé se nás ptají, zda v kódu není chyba. Ale toto jsou jen malé věci v porovnání s tím, jak velkou roli v modelech hrají mraky.“ Ohřívače a chladiče Úloha mraků je jednou z nejméně probádaných oblastí vědy o klimatu, protože je obtížné měřit, jakou mohou hrát roli jako „ohřívač“ nebo „chladič“. Mraky mezi akademiky vyvolávají spory po desetiletí. Předchozí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu měly tendenci předpokládat, že je vliv mraků na oteplování nulový, jelikož se jejich schopnost oteplovat a ochlazovat navzájem vyrušuje. Za poslední rok a půl ale přibylo důkazů o tom, že čistý efekt tohoto jevu je oteplování. Tyto důkazy poskytly počítačové modely založené na jemném rozlišení a pokročilé mikrofyzice mraků. Stromy mohou přestat pomáhat „Mraky určují osud lidstva - zda je podnebí existenční hrozbou nebo nepříjemností, se kterou se naučíme žít,“ řekl Palmer. „A nejnovější modely naznačují, že mraky situaci zhorší.“ Časopis Nature nedávno publikoval Palmerův článek, ve kterém vysvětluje, jakým způsobem byl nový model Hadleyho centra testován na krátkodobou předpověď počasí. Test jednak odhalil nedostatky předchozích modelů, ale hlavně posílil znepokojivé odhady. „Výsledky vůbec nejsou uklidňující a potvrzují naše obavy,“ napsal Palmer a vyzval k otestování i dalších podobných modelů. „Jde o opravdu důležitou věc. Pro vládu a veřejnost z toho plyne poselství, že vysokou citlivost klimatu musíme brát vážně. Musíme snižovat emise, jak rychle jen dokážeme.“ Rok 2020 míří k teplotním rekordům. 423 měsíců v řadě je počasí mimo normál Očekává se, že Mezivládní panel pro změny klimatu údaj o citlivosti na teplotu vyšší než 5 stupňů Celsia ve své příští zprávě zohlední. Vědci nicméně varují, že se jedná o nedokončenou práci, nad kterou stále váhají, protože taková vysoká hodnota neodpovídá historickým záznamům. Catherine Senior, vedoucí oddělení pro pochopení změny klimatu v Met Office Hadley Center, uvedla, že pro úplné pochopení úlohy mraků a aerosolů je zapotřebí více studií a dalších údajů. „Pokud je toto číslo ale pravdivé, je neuvěřitelně alarmující,“ řekla. „Jako vědec se ale jako první musím zeptat: Proč takto model vyšel? Stále jsme ve fázi hodnocení procesů, které mohou vést k různým výsledkům. Navzdory uznání pochybností nad výsledkem ale Rockström varuje, že klimatické modely mohou situaci i podceňovat, jelikož nezohledňují zásadní děje v biosféře. „Čím více bádáme, tím křehčí se Země zdá být a o to rychleji se musíme pohnout,“ řekl. „Mělo by nám to dát impuls vystoupit z této covidové krize a plnou parou se vydat směrem k dekarbonizaci ekonomiky.“

Green 1/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

na koupení času, jeho zastavení, zrychlování nebo zpomalování máme spojené téměř výhradně s filmovými kouzly. Například v Matrixu probíhají souboje zpomaleně právě proto, že si postavy uvědomují každý moment, každý pohyb, každý detail probíhající situace. Bohužel, podobně neuvěřitelná záležitost v podobě nakažlivého infekčního viru Covid-19, který začal přeskakovat z Číny do jiných zemí světa včetně Česka, se nám teď promítá i do naší žhavé současnosti…

Pandemie přinesla zásadní důsledky na společnost, politiku a ekonomiku, golfový svět nevyjímaje. Podle mě se však rychle začalo zapomínat, že jde jen nemoc, která přišla a (snad) zase odejde. Jistě, zanechá za sebou mnoho mrtvých, což je tragédie, ale panika není na místě. Malým, ale výmluvným jasným důkazem budiž, že JEDEME DÁL!. Proto držíte v rukách – byť s pochopitelným menším zpožděním - jarní vydání Greenu. Věřte, že i nadále uděláme vše pro to, abychom novou bezprecedentní situaci přežili s pokud možno co nejméně oběťmi. Ať už těmi finančními – konkrétně přímo existenčně vydavatelskými, pracovními nebo lidskými.

Ale upřímně: Vše výše nadhledovým blankyně modrým perem napsané by bylo pokrytectví. Cílem tohoto Editorialu totiž není nic víc, než vás jako v předešlých vydáních časopisu GREEN především kvalitně informovat – a v prvé řadě přinést Prohlášení předsedy Českého svazu greenkeeperů Michala Voigtse k nastálé nelehké situaci.

Dále se samozřejmě ohlédnout se za nejdůležitějšími oborovými akcemi (za únorovým Seminářem a volební Konferencí na ČZU v Praze – Suchdole, a také za výroční konferencí FEGGA, na kterou do irského Galway odletěli Miloslav Trojan a Jiří Kapeš jako zástupci ČSG), pozvat (na „kulatý“ 10. červnový Slunovrat v resortu Loreta Pyšely) a nastínit trendy (nalistujte si, prosím, článek Jelení střípky z každoroční výstavy Golf Industry Show z floridského Orlanda).

Dále přinést tradiční překlad článku od USGA (tentokrát na téma Co se stane, pokud nebudete udržovat golfové hřiště), inspirovat (Traction Bull Bloc je naprosto spolehlivá baterie s mimořádně dlouhou životností pro golfové vozíky), varovat a doporučit řešení (VIII. pokračování docenta B. Cagaše o nejdůležitějších travních chorobách) i třeba pobavit (Sportovní ples s osobní účastí kompletní redakce časopisu GREEN, zastoupením ČSG a tombolovou účasti firmy AROS-osiva ve Velké Bíteši, a dále křížovka o víkendový pobyt ve vranovském penzionu Jelen).

Pověstnou třešinkou na dortu budiž foto zajímavost z hřiště v Hluboké nad Vltavou. Situaci zakazující pohyb golfistů po hřišti - taková nastane jen jednou za život - využili šikovní hlubočtí greenkeepeři k výstavbě zcela nové vodní nádrže před klubovnou.

Pokud se nám Vás aspoň u dvou tří materiálů podařilo zaujmout, pak bylo cíle tohoto Editorialu, resp. jarního Greenu 1/2020, dosaženo. Ať se Vám líbí!

Přeji Vám pohodové čtení, zdraví, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů i pohody bez skeptického výrazu na tváři!

PhDr. LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor


KALENDÁŘ AKCÍ


» zobrazit všechny akce



Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan