ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Přečtěte si půdu

datum 21.05.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Účinných metod je spousta, ale vyplatí se, když si dokážete z výskytu určitých druhů plevele tzv. přečíst, jakou kvalitu má půda. Zahradní plevel totiž poskytuje zajímavou informaci o stavu půdy a zásobení živinami. Na přílišnou půdní kyselost pro zahradní rostliny upozorňuje výskyt šťovíku menšího (Rumex acetosella) s knoflíkovitými listy tvořícími růžici, dalšími signálními rostlinami jsou kolenec rolní (Spergula arvensis), který poznáme podle jehlicovitého olistění, podobného modřínu, jetel rolní (Trifolium arvense), nápadný nesčetnými, kočičkám podobnými, jetelovitými květy na značně rozvětvených výhonech, violka skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), která se hodně podobá pampelišce. Do této skupiny ale patří i kopretina (Leucanthemum vulgare), vratič (Tanacetum vulgare), rdesno ptačí – truskavec (Polygonum aviculare). Takovou plochu na podzim vápníme. Na dobrý stav vápníku ukazují pcháč oset (Cirsium arvense), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), ostrožka polní (Consolida regalis), chrpa (Centaurea cyanus), podběl obecný (Tussilago farfara), tetlucha kozí pysk, lnice, kohoutek, měsíček a mák polní. Na dusík chudé jsou ty trávníky, kde se vyskytuje jetel plazivý, který patří ke sběračům dusíku. Jakmile pohnojíte dusíkem, jetel plazivý zmizí. Na dusík bohaté jsou půdy, kde rostou mj. jitrocel větší, kopřiva žahavka, zemědým, mléč, pryšec okrouhlý, kokoška, svízel přítula, sléz, lebeda, mrkev obecná, lilek černý, pýr plazivý, šťovík, kakost, hluchavka objímavá. Všeobecně na živiny chudé jsou půdy se zvonkem řepovitým, přesličkou rolní, jetelem rolním, osivkou jarní, třezalkou, pomněnkou a pryšcem chvojkou. Dobré zásobení živinami signalizují durman, blín černý, potměchuť (všechny tři jsou jedovaté), zemědým, mochna, popenec, podběl obecný, pampeliška, lebeda, pýr, šťovík, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, hluchavka, svlačec. K mírně dusíkatým patří půdy, na nichž rostou mléč rolní, drchnička rolní, přeslička rolní, violka rolní, šklebivec, polníček kozlíček, pěťour, tetlucha kozí pysk, mák a ptačinec žabinec. Jak na plevel Plevele se dělí na jednoleté, dvouleté a vytrvalé. Hlavně na jaře se vyvíjejí mnohem rychleji než pěstované kulturní rostliny, přerůstají je a utlačují, odebírají jim světlo, vláhu a živiny. Vynikají obrovskou rozmnožovací schopností – vždyť třeba pampeliška má 5000 semen na jedné rostlině, pcháč dokonce 35 000! Nejen proto je nutné ničit plevele dříve, než začnu kvést, protože některé druhy jsou schopny vytvořit semena, i když je vytrháme na počátku květu. Mechanický způsob ničení plevelů je pro zahrádkáře nejvhodnější – jednoleté druhy plevele (penízek, pastuší tobolka, starček, pěťour, merlík, lilek, mléč, ohnice) nejsou-li napadené chorobami nebo škůdci, můžeme dát do kompostu. Oddenkaté a kořenové vytrvalé plevele – nejobtížnější jsou bodláky, svlačec, pampeliška (smetanka), bršlice, pýr, pcháč (oset) s hlubokými kůlovými kořeny, vesnovka – nejsnadněji odstraníme při základním zpracování půdy rycími vidlemi nebo kopáčem. Nezbytnou výbavou každého zahrádkáře ovšem musí být přímo andělská trpělivost, pečlivost a důslednost – pravidelné mechanické ničení nadzemních částí totiž postupně oslabí kořenový systém (což vyžaduje týdenní až dvoutýdenní rytmus pletí). Chemie na pomoc K očištění ploch silně zarostlých vytrvalými druhy plevele před zakládáním trávníků nebo cest se s úspěchem používá totální listový herbicid Roundup ve 2% koncentraci v období plného rozvoje nadzemních částí plevelů. Během 10 až 14 dnů po postřiku plevele uhynou a plochu lze kultivovat pro pěstování zahradních rostlin. Ale pozor! Herbicidy se nesmějí používat za větru, kdy při postřiku hrozí riziko poškození pěstovaných rostlin. Doporučuje se, aby se na pozemku jeden rok před založením větší zahrady pěstovaly brambory. Brambory totiž tvoří vysoký a hustý porost, takže potlačují i tvrdošíjné kořenové plevele. Hlavně skalničkáři používají zmíněný herbicid k tzv. knotové metodě likvidace plevelů v případě, že mají ve skalce mezi kameny vytrvalé plevele (svlačec).

Green 1/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

na koupení času, jeho zastavení, zrychlování nebo zpomalování máme spojené téměř výhradně s filmovými kouzly. Například v Matrixu probíhají souboje zpomaleně právě proto, že si postavy uvědomují každý moment, každý pohyb, každý detail probíhající situace. Bohužel, podobně neuvěřitelná záležitost v podobě nakažlivého infekčního viru Covid-19, který začal přeskakovat z Číny do jiných zemí světa včetně Česka, se nám teď promítá i do naší žhavé současnosti…

Pandemie přinesla zásadní důsledky na společnost, politiku a ekonomiku, golfový svět nevyjímaje. Podle mě se však rychle začalo zapomínat, že jde jen nemoc, která přišla a (snad) zase odejde. Jistě, zanechá za sebou mnoho mrtvých, což je tragédie, ale panika není na místě. Malým, ale výmluvným jasným důkazem budiž, že JEDEME DÁL!. Proto držíte v rukách – byť s pochopitelným menším zpožděním - jarní vydání Greenu. Věřte, že i nadále uděláme vše pro to, abychom novou bezprecedentní situaci přežili s pokud možno co nejméně oběťmi. Ať už těmi finančními – konkrétně přímo existenčně vydavatelskými, pracovními nebo lidskými.

Ale upřímně: Vše výše nadhledovým blankyně modrým perem napsané by bylo pokrytectví. Cílem tohoto Editorialu totiž není nic víc, než vás jako v předešlých vydáních časopisu GREEN především kvalitně informovat – a v prvé řadě přinést Prohlášení předsedy Českého svazu greenkeeperů Michala Voigtse k nastálé nelehké situaci.

Dále se samozřejmě ohlédnout se za nejdůležitějšími oborovými akcemi (za únorovým Seminářem a volební Konferencí na ČZU v Praze – Suchdole, a také za výroční konferencí FEGGA, na kterou do irského Galway odletěli Miloslav Trojan a Jiří Kapeš jako zástupci ČSG), pozvat (na „kulatý“ 10. červnový Slunovrat v resortu Loreta Pyšely) a nastínit trendy (nalistujte si, prosím, článek Jelení střípky z každoroční výstavy Golf Industry Show z floridského Orlanda).

Dále přinést tradiční překlad článku od USGA (tentokrát na téma Co se stane, pokud nebudete udržovat golfové hřiště), inspirovat (Traction Bull Bloc je naprosto spolehlivá baterie s mimořádně dlouhou životností pro golfové vozíky), varovat a doporučit řešení (VIII. pokračování docenta B. Cagaše o nejdůležitějších travních chorobách) i třeba pobavit (Sportovní ples s osobní účastí kompletní redakce časopisu GREEN, zastoupením ČSG a tombolovou účasti firmy AROS-osiva ve Velké Bíteši, a dále křížovka o víkendový pobyt ve vranovském penzionu Jelen).

Pověstnou třešinkou na dortu budiž foto zajímavost z hřiště v Hluboké nad Vltavou. Situaci zakazující pohyb golfistů po hřišti - taková nastane jen jednou za život - využili šikovní hlubočtí greenkeepeři k výstavbě zcela nové vodní nádrže před klubovnou.

Pokud se nám Vás aspoň u dvou tří materiálů podařilo zaujmout, pak bylo cíle tohoto Editorialu, resp. jarního Greenu 1/2020, dosaženo. Ať se Vám líbí!

Přeji Vám pohodové čtení, zdraví, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů i pohody bez skeptického výrazu na tváři!

PhDr. LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor


KALENDÁŘ AKCÍ


» zobrazit všechny akce



Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan