ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Hraboši nejsou naši kámoši

datum 26.02.2020 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

O desítky procent výnosů vloni přišli kvůli zvýšeným počtům hrabošů zemědělci na Moravě. Letos bude podle odhadů odborníků situace s přemnožením hrabošů v souvislosti s nezvykle teplou zimou ještě horší. „Podle aktuálních informací nám od listopadu do současné doby stoupl počet polí, na kterých jsme zaznamenali výskyt hraboše, ze čtyřiceti na zhruba osmdesát procent. Na Moravě je nejhorší situace na Uherskohradišťsku a Kroměřížsku. Podobně vážná je na Prostějovsku. Významná ohniska výskytu jsou na Hodonínsku, Břeclavsku i na Brněnsku,“ řekl Právu Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži. Vážná situace podle něj začíná být i na území Čech. „V Čechách máme oproti loňsku výrazně vyšší nárůst výskytu hrabošů. Rozšířili se, protože mají příznivé podmínky,“ dodal Tvarůžek. O třicet procent výnosů přišel v loňském roce kvůli hrabošům soukromý zemědělec Dalibor Volařík z Bánova na Slovácku. Jejich počet ale letos neklesne, a proto musí řešit, jak proti nim bojovat. Možnosti má omezené. Se svými pracovníky mohl aplikovat granule napuštěné jedem do hraboších nor na polích. „To ale není možné zabezpečit lidskými zdroji všude, kde je potřeba. Jediným možným řešením je technika,“ pokrčil rameny Volařík. V Opavě razantně přibylo případů krvácivé horečky, může to souviset s hraboši. První taková zařízení v Česku už hubí hraboše ve Vlčnově na Slovácku. Speciální stroj vyvinutý ve Švýcarsku si pořídil zemědělec Antonín Tykal. Je zapřažený za traktor a do deseti- až dvaceticentimetrové hloubky dělá v půdě rýhu, do které mechanizace klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně zpevní udusáním válec. „Zatím jsme udělali několik hektarů. Z pohledu zemědělce vidím, že tam ta účinnost je, byť stroj máme teprve několik týdnů,“ podotkl Tykal. Zařízení má podle něj zabránit otravě a úhynu dravců a další zvěře, která hraboše loví. Jedovaté granule zůstávají v umělých norách a nedostanou se tak k nim zajíci ani pernatá zvěř. „Návnadu dokáže zařízení umístit pod povrch země ve sto procentech. Jediné zrnko nezůstane na povrchu,“ tvrdí Josef Kachník z firmy, která stroj do Česka dováží. Cena stroje se pohybuje podle typu od 250 tisíc do 750 tisíc korun. Podle biologa Emila Tkadlece z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci by mohlo být zařízení jednou z mála vhodných cest, jak snížit stavy hrabošů. Zařízení si v úterý prohlédl ve Vlčnově spolu s desítkami zemědělců a odborníků. „Pokud jde o ochranu přírody, určitě je to velice dobrá volba. Pokud se to osvědčí na větších lánech, tak já bych to osobně podporoval,“ řekl Tkadlec. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) loni v létě povolil kvůli přemnožení hrabošů rozhazování jedu na povrch půdy na velké části území České republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo podle ČTK skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nová povolení plánuje ÚKZÚZ udělovat i nyní, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Možnost tohoto způsobu likvidace hrabošů bude do 11. června. Týkat se bude pouze oblastí, kde jsou hraboši přemnoženi tak, že jejich populace překračuje pětinásobek takzvaného prahu škodlivosti. Podle nedávného vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy dosáhly zdokumentované škody způsobené hraboši 1,7 miliardy korun.

Green 1/2020

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

na koupení času, jeho zastavení, zrychlování nebo zpomalování máme spojené téměř výhradně s filmovými kouzly. Například v Matrixu probíhají souboje zpomaleně právě proto, že si postavy uvědomují každý moment, každý pohyb, každý detail probíhající situace. Bohužel, podobně neuvěřitelná záležitost v podobě nakažlivého infekčního viru Covid-19, který začal přeskakovat z Číny do jiných zemí světa včetně Česka, se nám teď promítá i do naší žhavé současnosti…

Pandemie přinesla zásadní důsledky na společnost, politiku a ekonomiku, golfový svět nevyjímaje. Podle mě se však rychle začalo zapomínat, že jde jen nemoc, která přišla a (snad) zase odejde. Jistě, zanechá za sebou mnoho mrtvých, což je tragédie, ale panika není na místě. Malým, ale výmluvným jasným důkazem budiž, že JEDEME DÁL!. Proto držíte v rukách – byť s pochopitelným menším zpožděním - jarní vydání Greenu. Věřte, že i nadále uděláme vše pro to, abychom novou bezprecedentní situaci přežili s pokud možno co nejméně oběťmi. Ať už těmi finančními – konkrétně přímo existenčně vydavatelskými, pracovními nebo lidskými.

Ale upřímně: Vše výše nadhledovým blankyně modrým perem napsané by bylo pokrytectví. Cílem tohoto Editorialu totiž není nic víc, než vás jako v předešlých vydáních časopisu GREEN především kvalitně informovat – a v prvé řadě přinést Prohlášení předsedy Českého svazu greenkeeperů Michala Voigtse k nastálé nelehké situaci.

Dále se samozřejmě ohlédnout se za nejdůležitějšími oborovými akcemi (za únorovým Seminářem a volební Konferencí na ČZU v Praze – Suchdole, a také za výroční konferencí FEGGA, na kterou do irského Galway odletěli Miloslav Trojan a Jiří Kapeš jako zástupci ČSG), pozvat (na „kulatý“ 10. červnový Slunovrat v resortu Loreta Pyšely) a nastínit trendy (nalistujte si, prosím, článek Jelení střípky z každoroční výstavy Golf Industry Show z floridského Orlanda).

Dále přinést tradiční překlad článku od USGA (tentokrát na téma Co se stane, pokud nebudete udržovat golfové hřiště), inspirovat (Traction Bull Bloc je naprosto spolehlivá baterie s mimořádně dlouhou životností pro golfové vozíky), varovat a doporučit řešení (VIII. pokračování docenta B. Cagaše o nejdůležitějších travních chorobách) i třeba pobavit (Sportovní ples s osobní účastí kompletní redakce časopisu GREEN, zastoupením ČSG a tombolovou účasti firmy AROS-osiva ve Velké Bíteši, a dále křížovka o víkendový pobyt ve vranovském penzionu Jelen).

Pověstnou třešinkou na dortu budiž foto zajímavost z hřiště v Hluboké nad Vltavou. Situaci zakazující pohyb golfistů po hřišti - taková nastane jen jednou za život - využili šikovní hlubočtí greenkeepeři k výstavbě zcela nové vodní nádrže před klubovnou.

Pokud se nám Vás aspoň u dvou tří materiálů podařilo zaujmout, pak bylo cíle tohoto Editorialu, resp. jarního Greenu 1/2020, dosaženo. Ať se Vám líbí!

Přeji Vám pohodové čtení, zdraví, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů i pohody bez skeptického výrazu na tváři!

PhDr. LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan