ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


České lesy mizí před očima

datum 22.11.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Kůrovec se vymkl kontrole a české lesy mizí před očima - Nenápadný živočich živící se lýkem stromů už napáchal na našem území dalekosáhlé škody. A zdá se, že stejně jako předchozí roky, také tento bude ve znamení obří kalamity. Jaro je přímo stvořené pro líhnutí nových malých požíračů českých lesů. Nadějně vypadá snad jen nový pokus vědců začít odhalovat kůrovce pomocí dobře vycvičených psů. Je kůrovec hrozbou i pro dřevěné stavby a konstrukce? Dozvíte se v článku. Kalamitní varování: kůrovci se v českých lesích dobře žije Problémy s lýkožroutem smrkovým, tedy s kůrovcem, se táhnou dějinami lesů již od dob, co je začal člověk využívat a těžit. Jenomže dříve se díky rozmanitosti lesního porostu a tuhým zimám kůrovec nemnožil tak rychle. Dnes, kdy je primární snahou rychle získat kvalitní dřevo, se potýkáme s kalamitami kůrovce téměř každoročně. A teplé zimy jeho úbytku spíše napomáhají. Jak jméno lýkožrout smrkový napovídá, kůrovec napadá především smrky a tak ohrožuje téměř celé území České republiky. Jeho výhodou (a naším neštěstím) může být také fakt, že jeden pár kůrovce vyprodukuje až 200 nových jedinců, kteří dál napadají okolní stromy. A navíc žijí skrytě pod kůrou, což jejich odhalování komplikuje. První známky toho, že je strom v nepořádku přichází až po dvou či třech měsících, v době, kdy se už malí škůdci vesele přesouvají na další kořist v podobě blízko rostoucího smrku. Na co jsou kůrovci dobří? Abychom však pověst kůrovce mírně očistili, je třeba poznamenat, že stejně jako vše ostatní, také kůrovec má v přírodě své místo: mimo období kalamit spravuje a omlazuje lesy. Napadá totiž jen staré a nemocné stromy a zdravému lesu začíná škodit pouze tehdy, když se přemnoží. Proto pak lesníci vytěžují tisíce kubických metrů zdravého lesa pryč, aby se kůrovec nemnožil ještě více. Kůrovce najdeme pod kůrou Kůrovce najdeme po odloupnutí kusu kůry téměř v celé Evropě, severní Asii a Malé Asii. U nás se mu však tak zalíbilo, že menší či větší rodinu kůrovce bychom rychle našli po celém území České republiky. S postupujícím jarem a zvyšováním venkovních teplot se začínají tito nenápadní malí broučci probouzet a rojit. Jak již bylo řečeno výše, není-li kalamita, mají kůrovci ve zvyku napadat jen staré, poškozené či čerstvě poražené stromy. Zavrtají se pod kůru a začnou se živit lýkem stromu. Pro účely rozmnožení si pak hloubí ony typické cestičky, podle kterých poznáme, že právě tento strom byl kůrovcem napaden. S ubývajícím lýkem se stromu hůře distribuuje voda a začíná usychat. Přírodní obrana proti kůrovcům Zdravé stromy se umí šikovně bránit náletům kůrovců. Zavrtá-li se kůrovec do kůry tak hluboko, že začne narušovat pryskyřičné kanálky, vypudí na něj strom mízu, které brouka přilepí a on zahyne. Stromy se takto velmi účinně brání proti více škůdcům, především pak proti kůrovcům. Pokud se ovšem brouci přemnoží, nepomůže stromu ani tato účinná metoda a on usychá. Napadá kůrovec i hotové konstrukce ze dřeva? Častá otázka, která napadne každého, kdo vlastní dřevostavbu, plánuje stavět ze dřeva, nebo má ve skladu nachystané dřevěné hranoly. Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď: ne. Kůrovec napadá zásadně živé stromy, popř. ty zcela čerstvě pokácené, a tak není třeba se o vytěžené dřevo příliš obávat. Problémy mohou však způsobovat jiní drobní živočichové, jako například červotoč, který je specialistou na již pokácené dřevo a dřevěné konstrukce. U kůrovce se však není čeho obávat. Jak využívat dřevo vytěžené po kůrovcové kalamitě? Pokud pečliví strážci lesů zjistí v kritickém období zvýšený výskyt kůrovce v lesích, je nutné okamžitě přistoupit k ochranným opatřením. Na to existují dnes již platné zákony o lesích. Dřevo i s kůrovcem se začíná vytěžovat, aby nedocházelo k dalšímu šíření. Nabízí se otázka, zda je možné dřevo napadené kůrovcem dále zpracovat? Ačkoliv je kůrovec pro les nebezpečný, na kvalitu samotného dřeva nemá zásadní vliv. Nenapadá totiž dřevní surovinu, která je dále zpracovávána. Celý život brouka se odehrává v kůře a lýku, do hlubších částí dřeva kůrovec zasahuje jen velmi zřídkakdy. Z pohledu dalšího zpracování dřeva tak záleží jen na tom, jak dlouho ve stromě kůrovec žil. Pokud totiž rodina kůrovců zabránila stromu v přívodu vody a živin, mohlo docházet k vysychání a postupnému umírání stromu. V tom případě ztrácí také dřevní surovina na svých kvalitách. Také proto (vedle ekologických dopadů kalamity) mají dřevaři a majitelé lesa velký zájem na tom, vytěžit postižené stromy co nejdříve. Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/ceske-lesy-mizi-pred-ocima

Green 3/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dva měsíce prázdnin nebo týdny dovolených jsou definitivně pryč. Také Vám jako mně léto uteklo jako… jako voda? Mimochodem, té vody naštěstí z nebe spadlo letos docela dost, a tak i proto nebyla naše golfová hřiště tak zažloutlá jako loni. Pravidelné vydatné dešťové srážky spolu s rekonstruovanou závlahou pomohly například jihočeské Hluboké nad Vltavou k nejlepší kondici hřiště v její historii. Uplynulé léto v Česku bylo také podle meteorologů nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,5 stupně Celsia, výrazně horký byl především červen. Rekordně teplé léto letos naměřili také na stanici v pražském Klementinu, na které se teploty měří nepřetržitě už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna tam dosáhla 22,9 stupně Celsia.

Astronomický podzim začal přesně v pondělí 23. září v 9:49 ráno. Slunce vstoupilo do znamení Vah a dny se budou postupně zkracovat až do 22. prosince, na který připadne zimní slunovrat. Čeká nás už jen depresivní podzim? Ani náhodou! Se vší parádou se rozeběhla spousta aktivit a koníčků včetně houbaření, které za svoji vášeň označilo 18 % obyvatel české kotliny. Zmínil jsem však z jiného důvodu - díky tomu, že jde o národní koníček, se kolem hub podobně jako o golfu/greenkeepingu vyrojilo mnoho hloupých mýtů. Příklad? Několik mnou v létě zachycených největších letních „exkrementů“ – nesmyslů: Greenkeeper nenávidí hráče, protože mu ničí hřiště, Vytvořit flight ze čtyř začátečníků je dobrý nápad, Včetně pravidel a etikety se golf naučíte za víkend, Pro větší zájem o golf je třeba stavět další hřiště a Dálkoměry patří ke hře a nelze je zakázat. Tohle jen tak nevymyslíš, opravdu „Good Job“…

Důležité je zachovat klid, být v pohodě. Přispívá k ní nejen zdravé tělo (např. proti bolesti hlavy pomáhá hořčík, zaručeně je zahání také látky obsažené v kořenu zázvoru), ale hlavně zdravá mysl. Energií vás naplní podzimní příroda, zázraky umí s lidskou psychikou aktivní odpočinek, návštěva divadla, bezvadným řešením může být hezký výlet. Náš tip? Co třeba do Písku za sochami z písku? Vznikají na náplavce řeky Otavy u Kamenného mostu už od roku 2007. Vězte, že na výstavbu každé sochy spořádá hutní stroj zvaný žába dvacet tun písku. Pokud počasí a ruce nenechavců dovolí, sochy zdobí nábřeží do pozdního podzimu. Výjimkou byl pouze rok 2013, kdy povodeň spláchla pískové sochy už na přelomu května a června. Naopak rekordmanem ve výdrži byl rok 2018, kdy sochy z náplavky zmizely teprve 6. prosince.

Ať se vám podzimní vydání Greenu líbí a najdete v něm nejen zajímavé počtení, ale i informace a tipy z oboru, kde udržování a šlechtění trávníku je jen jednou z částí téměř vědecké disciplíny. Proto jsme nezapomněli i na Vámi tolik oblíbené rozhovory – namátkou s Rasťou Baloghem ze slovenského Black Stork, hostitelem letošního Výročního turnaje ČSG, a greenkeeperským guru Josefem Čepkem z Poděbrad, který o tolik obdobných hřišť ve svém životě pečoval a vylepšoval je, že se ani nedají spočítat. Můžete se těšit i na další díl o nejdůležitějších travních chorobách, ohlédnutí za setkáním vedení ČSG se svazovými Patrony na Líšnici, vizitku rakouského Divokého císaře a tradiční křížovku o ceny.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan