ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Agrolesnictví není všelékem

datum 30.10.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zelené vzdělávání

Vysazování stromořadí na lánech polí, tedy jedna z podob agrolesnictví, je v Česku v začátcích, ale podle odborníků je to jedna z možností, jak zmírnit dopady klimatické změny na zemědělskou krajinu. Zvyšuje biodiverzitu, uchovává a zlepšuje kvalitu půdy a dokáže krajinu a půdu lépe ochránit před narůstajícími extrémy, jako je sucho a přívalové srážky, říká Antonín Martiník z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dodal však, že agrolesnictví nelze vnímat jako všelék na neduhy českého zemědělství. Že jde o poměrně novou záležitost, ukazuje i fakt, že na univerzitě se specializovaný předmět agrolesnictví vyučuje ani ne deset let. Řada zemědělců se však o poznatky a možnosti zajímá, ozývají se i absolventi, kteří vlastní půdu a rádi by s něčím takovým začali. Podle lesnického odborníka Aleše Erbera je díky agrolesnickým systémům krajina i na pohled hezčí. Martiník také připomněl, že ministerstvo zemědělství se snaží aktivní sedláky podpořit a chystá dotační program pro zavádění agrolesnických systémů. "Z prvních experimentů, které se v Česku dělají, je zřejmé, že už jen přítomností prvků s mladými čerstvě vysázenými stromky se zvyšuje biodiverzita, objevuje se ptacvto a drobná zvěř. Stromy zlepšují mikroklima a díky funkčnímu malému vodnímu cyklu dokážou do krajiny přitáhnout srážky. Zabraňují erozi," vyjmenovává Martiník výhody vysazování stromů v zemědělské krajině. Stromy však nemusí růst pouze v intenzivně obdělávané krajině, ale i na pastvinách. Kromě ekologických přínosů mohou mít stromy pro zemědělce i ekonomický benefit. Dřevo lze dobře prodat například na výrobu nábytku, v případě vhodných druhů dřevin i na štěpku. Podle toho lze také volit druhy dřevin. Martiník upozornil na to, že kvůli růstu průměrné teploty a v některých regionech i kvůli nedostatku vláhy je potřeba důkladně zvážit a zvolit optimální druh dřevin. "Na jižní Moravě a ve středních Čechách už je potřeba se poohlížet i po druzích z jižnějších částí Evropy. Pro výrobu nábytku se hodí například třešeň, jeřáb břek, ořešák, javor klen, duby, jeřáb oskeruše, na štěpku se hodí například topol, vrby, akát," vyjmenoval Martiník. Dají se pěstovat i ovocné stromy, nejsou však vhodné tam, kde zemědělec hospodaří intenzivně a plodiny chemicky ošetřuje. Největší brzdou vysazování, pomineme-li neznalost a s konvenčním zemědělstvím nesrovnatelné dotace, je podle Martiníka hospodaření na nájemní půdě, které v ČR převažuje. Výsadba stromů je dlouhodobou investicí a pozemky jsou pronajaté často jen na několik málo let. Zkušeností ze zahraničí je poměrně hodně, ale podle Martiníka jsou obtížně přenositelné, protože každé území má jiné podmínky. Čerpat tak lze ze zkušeností, které mají první čeští zemědělci, kteří se do agrolesnictví pustili. "Jedním z nich je Daniel Pitek, který hospodaří pod Milešovkou. Naše fakulta spolupracuje s podnikem Forest-Agro Hrušky. Na školním statku v Žabčicích i ve školních lesích ve Křtinách chystáme také založení výzkumně-demonstračních ploch," řekl Martiník. Za agrolesnické systémy lze považovat i kdysi v krajině vytvářené větrolamy. Řada jich je i na jižní Moravě, ale mnohdy už nejsou funkční, protože od výsadby v 50. letech se o ně nikdo nestaral a mnoho stromů usychá. Text: Zdeněk Meitner, www.agris.cz

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan