ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Hole-in-one: šance 1 ku 144 milionům

datum 12.09.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Statisticky vzato, šance činí neuvěřitelných 1 ku 144 milionům, přesto se taková věc stala. Dvojice golfistů z amerického Vermontu si v minulých dnech připsala úspěch, na který většina lidí na světě marně čeká celý život. Na stejné jamce a při stejném kole, navíc hned první ránou dne, zahráli jeden po druhém hole-in-one - míček do jamky přímo z odpaliště. Jednalo se jenom o obyčejnou přátelskou partičku golfu na vermontském veřejném hřišti Links at Lang Farm, jenže sotva vlastně pořádně začala, hned na trojparové jamce číslo deset, kde oba hráči startovali, se stalo něco, co vzápětí zaujalo a pobavilo celý golfový svět. Nejdřív hrál Gaboriault a z bílého odpaliště to měl pětkou železem k praporku 156 yardů, tedy něco přes 142 metrů. Jeho kolega měl ránu o pár metrů kratší, protože hrál z červených odpališť, a použil pro změnu pětku dřevo. Malá vyvýšenina před greenem jim zabránila v tom, aby viděli, kam přesně jejich míčky míří, přesto měli oba z rány dobrý pocit. Zatímco Rob Gaboriault byl přesvědčen, že by měl být „někde blízko", jeho parťák Bob Maritano si nebyl úplně jistý, jestli neskončil trochu vlevo. Realita ale předčila očekávání. Když totiž dorazili ke greenu, oba jejich míčky ležely svorně v jamce – jeden vedle druhého. „Bylo to jako zázrak. Už jen vidět jedno eso, ať už Bobovo nebo moje, by bylo něco neuvěřitelného, ale být oba jednou ranou v jamce, hned první toho dne... Takové věci se opravdu nestávají každý den," smál se Gaboriault. Tím spíš, že zatímco pro Boba Maritana prý šlo už o jeho osmnácté hole-in-one, on sám si toho dne zaknihoval svoje vůbec první golfové eso v životě... Jak ostatně po zveřejnění nezvyklé golfové kuriozity promptně připomněli statistici, jedná se o událost, která má šanci jedna ku 144 milionům. Údaj je založen na kurzu, podle kterého má amatérský golfista šanci zahrát eso zhruba jednou ze dvanácti tisíc ran, průměrně se tak prý hole-in-one objeví hráči na skórkartě jednou za přibližně 3 500 tisíce soutěžních kol. Text: Lukáš Pařenica

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan