ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Bronzově hnědá ohniskovitost

datum 05.09.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Bronzově hnědá ohniskovitost trávníku (tak zní oficiální označení tohoto onemocnění) je někdy označována podle svého původce – houby Gaeumannomycesgraminis (dříve Ophiobolusgraminis) - jako stéblolamová skvrnitost. Tentýž parazit vyvolává totiž u pšenice a jiných obilnin onemocnění v současnosti označované jako černání kořenů a báze stébel obilnin (dříve stéblolam). Anglický název onemocnění - take-allpatchoflawngrasses. Onemocnění se vyskytuje převážně na psinečkových greenech (Agrostisstolonifera), ostatní případné komponenty travní směsi (kostřava červená, lipnice luční) napadá jen zřídka. V souvislosti s větším používáním psinečků do směsí i na drahách golfových hřišť byla tato ohniskovitost pozorována i tam. Vyskytuje se nejčastěji koncem jara a počátkem léta. Houba vyvolává tvorbu oválných nebo kruhovitých ohnisek, jejichž barva přechází od zelené přes světle hnědou (slámovitou) až k velmi tmavé, často s bronzovým nádechem. Ohniska jsou různé velikosti a mohou mít i více jak jeden metr v průměru. Ve středu ohniska, tzv. žabího oka, přežívají často původní trávy (mimo druhů rodu Agrostis), nebo náletové druhy, ať už trávy (velmi často kostřava rákosovitá, lipnice roční), nebo dvouděložné plevele. Onemocnění může být často zaměňováno s jinými, např. se sněžnou plísňovitostí, která však postupně mizí na rozdíl od bronzově hnědé ohniskovitosti. Napadená místa regenerují jen velmi obtížně, odumřelá ohniska travního drnu přetrvávají do zimy a získávají šedivou barvu. Bronzově hnědá ohniskovitost trávníků je typickým onemocněním kořenů a zárodečných pupenů trav. Výskytu onemocnění napomáhají nejen stresové podmínky (delší období sucha a následný déšť), ale i nepříznivé půdní podmínky (pH vyšší jak 6,5, zhutnění a stálá nadměrná vlhkost půdního povrchu, špatná drenáž aj.). Rizikové jsou v tomto směru greeny na píscích s nedostatkem organické hmoty a půdních antagonistů. Některé prameny uvádějí, že se toto onemocnění vyskytuje často na nově založených greenech. V důsledku této situace (monokultura psinečku, versus původní porost) dochází pravděpodobně také ke změně spektra půdních antagonistů a zároveň oslabení těch druhů, které mohou tuto chorobu potlačovat. Patogen přežívá nepříznivé podmínky ve formě perithecií v rostlinné tkáni, nebo mycelia v již infikovaných rostlinách. Infekční proces začíná pronikáním askospor (uvolňovaných z perithecií) do kořenových vlásků a pokožky kořenů. Následně je kolonizována nadzemní část porostu. K plnému projevu choroby však dochází až později s příchodem stresových podmínek, ke kterým patří zejména vysoké teploty vzduchu a nedostatek vody v půdě. Bronzově hnědá ohniskovitost trávníku není onemocněním novým. Poprvé byla detekována v Nizozemí ve třicátých letech minulého století, v šedesátých letech pak na greenech v různých částech USA, později i v Evropě. Ochrana vůči tomuto onemocnění je velmi obtížná a spočívá především v nechemické, preventivní oblasti. Na starších, dobře ošetřovaných trávnících, je její výskyt sporadický. Předpokládá se, že patogen má v důsledku dostatečného množství půdních antagonistů málo příležitostí pro svůj rozvoj. K ochranným opatřením patří především: a) nahrazení monokulturního porostu (v rizikových oblastech) psinečku výběžkatého směsí obsahující jemnolisté odrůdy kostřavy červené a jílku vytrvalého b) udržení půdního pH pod 5,5 c) zajištění vyrovnané výživy trávníku; pro nově založené greeny se doporučuje poměr prvků N-P-K v poměru 6: 1: 4 d) aplikace smáčitelné síry na podzim a jaře V České republice není povolen žádný přípravek k ochraně vůči tomuto onemocnění. V zahraničí jsou preventivně proti tomuto onemocnění používány přípravky na bázi azolů, pyrimidinů a strobilurinů. Bližší informace: GREEN 3/2019, autor: Doc. Ing. Bohumír CAGAŠ, CSc.

Green 4/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

podařilo se vám o Vánocích vyhnout legendární ruské pohádce Mrazík, kterou zná už nazpaměť pomalu každý? Zavoněl ve vaší kuchyni dozlatova upečený pták s křupavou kůrčičkou, třeba kachna nebo kuře, a tak hrozilo, že vám štěstí ulétne z domu? Zvolili jste k novoroční mu obědu raději čočku (plní přání mít u sebe peníze po celý rok), nebo jste si pochutnali na prasečím rypáčku (malé prase je symbolem štěstí)? Možná však, že jste si sváteční atmosféru spojili hlavně s výrobou domácího svařáku, nebo pečením/spíše sušením sněhových bílých pusinek. Ale možná jste se nijak nepřemáhali, nestresovali. Nic z toho přece nebylo povinné...

V naší redakci (dvacet let ve stejném složení) jsme rčením, příslovím či pranostikám nepropadli, ale stejně jsme se lehkému chvění kolem žaludku úplně neubránili. Do semilské tiskárny jsme totiž ve dnech na přelomu starého a nového roku začali posílat nový zimní Green. Odvedli jsme dobrou práci, podařilo se nám připravit vydání, které nezklame? A které inspiruje a bude již tradičně splňovat vysoké odborné požadavky? A taky na nic důležitého nezapomene - třeba na sladkou společenskou tečku za uplynulou sezónou, průlomovou mimo jiné záštitou České golfové federace nad historicky první Cenou Českého svazu greenkeeperů.

„Dohodli jsme se na principu, který by měl v rámci Večera českého golfu s ohledem na snad nově vzniklou tradici probíhat. Bylo zde hodně večerů, na kterých ani nepadlo slovo greenkeeper, přestože jsme jako svaz členem federace a jsme velmi činní,“ říká na straně 21 v materiálu „Český golf ocenil nejlepší“ pan Michal Voigts, předseda ČSG. „Jsme rádi, že si vedení ČGF uvědomuje, že greenkeepeři jsou nedílnou součástí rozvoje byznysu v českém golfovém prostředí a že je potřeba je také trochu zviditelnit,“ těší Voigtse nově vyvinutý zájem o propagaci oboru, ve kterém nelze bodově hodnotit, jako třeba u krasobruslení. „Greenkeeping není disciplína, která by se měla ohodnocovat slovem nejlepší. Bylo by nešťastné lacině vyzdvihnout jméno některého z aktivních greenkeeperů z našich nejlepších hřišť, kde jsou podmínky pro práci úplně jiné než na lidové devítce mimo velká města,“ upřesňuje Michal Voigts s tím, že oceněného (letos pana Jaroslava Pavelčáka) vybral výkonný výbor, který má největší povědomí o tom, kdo a jak se o rozvoj greenkeepingu v Česku zasloužil. Sluší se dodat, že ČSG slaví v těchto dnech dvacet let své existence. Historické chvíle spojené se založením budou oficiálně slavnostně připomenuty na výroční konferenci, která se bude ve dnech 12. – 13. února konat s tradičním odborným seminářem v prostorách ČZU v Praze – Suchdole.

Někdo má v plánu velké změny a jiný naopak neplánuje měnit nic, protože je spokojený. Ale co si budeme povídat, 2020 zní velkolepě! Je to kulaté, jubilejní, mělo by to stát za to! Takže, co máte v plánu vy?



Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce

a hodně trávníkářských úspěchů!



LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan