ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Bronzově hnědá ohniskovitost

datum 05.09.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Bronzově hnědá ohniskovitost trávníku (tak zní oficiální označení tohoto onemocnění) je někdy označována podle svého původce – houby Gaeumannomycesgraminis (dříve Ophiobolusgraminis) - jako stéblolamová skvrnitost. Tentýž parazit vyvolává totiž u pšenice a jiných obilnin onemocnění v současnosti označované jako černání kořenů a báze stébel obilnin (dříve stéblolam). Anglický název onemocnění - take-allpatchoflawngrasses. Onemocnění se vyskytuje převážně na psinečkových greenech (Agrostisstolonifera), ostatní případné komponenty travní směsi (kostřava červená, lipnice luční) napadá jen zřídka. V souvislosti s větším používáním psinečků do směsí i na drahách golfových hřišť byla tato ohniskovitost pozorována i tam. Vyskytuje se nejčastěji koncem jara a počátkem léta. Houba vyvolává tvorbu oválných nebo kruhovitých ohnisek, jejichž barva přechází od zelené přes světle hnědou (slámovitou) až k velmi tmavé, často s bronzovým nádechem. Ohniska jsou různé velikosti a mohou mít i více jak jeden metr v průměru. Ve středu ohniska, tzv. žabího oka, přežívají často původní trávy (mimo druhů rodu Agrostis), nebo náletové druhy, ať už trávy (velmi často kostřava rákosovitá, lipnice roční), nebo dvouděložné plevele. Onemocnění může být často zaměňováno s jinými, např. se sněžnou plísňovitostí, která však postupně mizí na rozdíl od bronzově hnědé ohniskovitosti. Napadená místa regenerují jen velmi obtížně, odumřelá ohniska travního drnu přetrvávají do zimy a získávají šedivou barvu. Bronzově hnědá ohniskovitost trávníků je typickým onemocněním kořenů a zárodečných pupenů trav. Výskytu onemocnění napomáhají nejen stresové podmínky (delší období sucha a následný déšť), ale i nepříznivé půdní podmínky (pH vyšší jak 6,5, zhutnění a stálá nadměrná vlhkost půdního povrchu, špatná drenáž aj.). Rizikové jsou v tomto směru greeny na píscích s nedostatkem organické hmoty a půdních antagonistů. Některé prameny uvádějí, že se toto onemocnění vyskytuje často na nově založených greenech. V důsledku této situace (monokultura psinečku, versus původní porost) dochází pravděpodobně také ke změně spektra půdních antagonistů a zároveň oslabení těch druhů, které mohou tuto chorobu potlačovat. Patogen přežívá nepříznivé podmínky ve formě perithecií v rostlinné tkáni, nebo mycelia v již infikovaných rostlinách. Infekční proces začíná pronikáním askospor (uvolňovaných z perithecií) do kořenových vlásků a pokožky kořenů. Následně je kolonizována nadzemní část porostu. K plnému projevu choroby však dochází až později s příchodem stresových podmínek, ke kterým patří zejména vysoké teploty vzduchu a nedostatek vody v půdě. Bronzově hnědá ohniskovitost trávníku není onemocněním novým. Poprvé byla detekována v Nizozemí ve třicátých letech minulého století, v šedesátých letech pak na greenech v různých částech USA, později i v Evropě. Ochrana vůči tomuto onemocnění je velmi obtížná a spočívá především v nechemické, preventivní oblasti. Na starších, dobře ošetřovaných trávnících, je její výskyt sporadický. Předpokládá se, že patogen má v důsledku dostatečného množství půdních antagonistů málo příležitostí pro svůj rozvoj. K ochranným opatřením patří především: a) nahrazení monokulturního porostu (v rizikových oblastech) psinečku výběžkatého směsí obsahující jemnolisté odrůdy kostřavy červené a jílku vytrvalého b) udržení půdního pH pod 5,5 c) zajištění vyrovnané výživy trávníku; pro nově založené greeny se doporučuje poměr prvků N-P-K v poměru 6: 1: 4 d) aplikace smáčitelné síry na podzim a jaře V České republice není povolen žádný přípravek k ochraně vůči tomuto onemocnění. V zahraničí jsou preventivně proti tomuto onemocnění používány přípravky na bázi azolů, pyrimidinů a strobilurinů. Bližší informace: GREEN 3/2019, autor: Doc. Ing. Bohumír CAGAŠ, CSc.

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan