ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Stromy dusí pandemie jmelí

datum 09.08.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Jedna z největších záhad botaniky: jak se Českem šíří jmelí bílé parazitující na stromech. Tato rostlina z nich doslova vysává život. V některých oblastech rychlost růstu nových výhonků připomíná pandemii. Odborníky šokovalo, že šíření je chaotické. Překvapivé podle nich je, že i v zamořených oblastech jsou stromy zcela odolné vůči jmelí. „Našel jsem dva stromy stejného druhu, věku i vzrůstu stojící vedle sebe. Jeden byl jmelím zamořený a umíral, druhý byl naprosto čistý. Jmelí je větší problém, než si umíme představit,“ řekl slovenský vědec maďarského původu Tivadar Baltazár působící na zahradnické fakultě brněnské Mendelovy univerzity. Šíření jmelí v České republice se věnuje léta. Podle něj bude odpověď v genech stromů. Některé z nich jsou zřejmě právě díky svým genům odolnější než jiné stromy. Jako kdyby jmelí doslova odpuzovaly, zatímco jiné dřeviny jsou zcela bezbranné. Do boje se jmelím musíme nasadit všechny síly. Jinak budou následky nedozírnéTivadar Baltazár, MU Brno Baltazár zkoumá jmelí na stromech v parku zámku v Lednici na Břeclavsku, který je jedním z největších arboret střední Evropy. Našel jej tam i na metasekvoji čínské, což byl vůbec první popsaný případ parazitování této rostliny na metasekvoji na světě. Kůrovec je podle Baltazára větší problém jen proto, že má v nadsázce řečeno dobrý marketing a škody, které působí, jsou nepřehlédnutelné. Jmelí si s ním ale podle vědce co do škodlivosti v ničem nezadá, jen se o něm prostě tolik nemluví. Navíc je to přece rostlina štěstí, kterou zlatými srpy sbírali z dubů již keltští druidové a bez které se neobejdou žádné Vánoce. Dusivá záplava Šíření jmelí nahrává oteplování klimatu. Ve švýcarských Alpách jej lze najít v mnohem vyšší nadmořské výšce než v minulosti. Boj s ním nově svádí některé regiony Rumunska i Maďarska. V Hruškách budou letos bez hrušek. Může za to brouček Překvapivé je, a potvrzuje se to i v Česku, že jmelím jsou zasaženy jen některé oblasti: například Břeclavsko, okolí Zlína, Ostravsko. „Možná to souvisí s tahy či hnízděním některých druhů ptáků, kteří mohou šířit semínka jmelí. Nalezením odpovědí na tuto a další otázky najdeme i nejvhodnější cestu k tomu, jak se jmelí zbavit,“ vysvětlil Baltazár. Jmelí si s kůrovcem co do škodlivosti v ničem nezadá Hlavní problém vidí v tom, že příroda mlčí. Zatím neukázala jakýkoli obranný mechanismus, kterým by se v zamořených oblastech alespoň chtěla jmelí zbavit. Pomoci se proto snaží věda. Baltazárovi kolegové před časem ve Zlíně a v Přerově otestovali v boji se jmelím nový trik. Pomůže houba? Postříkali jmelí v zimě stimulátory růstu určené pro jaro. Když se zelené keříky, vytvářející v korunách stromů chuchvalce, probudily ze zimního spánku a chtěly začít opět vysávat z dřevin živiny, uhynuly, protože stromy stále ještě spaly. Baltazár chce kromě zkoumání genů stromů otestovat jiný, přírodnější způsob boje se jmelím. Je jím parazitická houba Phaeobotryosphaeria visci, která zčásti umí jmelí zahubit. „Do boje se jmelím musíme nasadit všechny síly. Pokud tak neučiníme, následky budou nedozírné,“ dodal výzkumník.

Green 3/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dva měsíce prázdnin nebo týdny dovolených jsou definitivně pryč. Také Vám jako mně léto uteklo jako… jako voda? Mimochodem, té vody naštěstí z nebe spadlo letos docela dost, a tak i proto nebyla naše golfová hřiště tak zažloutlá jako loni. Pravidelné vydatné dešťové srážky spolu s rekonstruovanou závlahou pomohly například jihočeské Hluboké nad Vltavou k nejlepší kondici hřiště v její historii. Uplynulé léto v Česku bylo také podle meteorologů nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,5 stupně Celsia, výrazně horký byl především červen. Rekordně teplé léto letos naměřili také na stanici v pražském Klementinu, na které se teploty měří nepřetržitě už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna tam dosáhla 22,9 stupně Celsia.

Astronomický podzim začal přesně v pondělí 23. září v 9:49 ráno. Slunce vstoupilo do znamení Vah a dny se budou postupně zkracovat až do 22. prosince, na který připadne zimní slunovrat. Čeká nás už jen depresivní podzim? Ani náhodou! Se vší parádou se rozeběhla spousta aktivit a koníčků včetně houbaření, které za svoji vášeň označilo 18 % obyvatel české kotliny. Zmínil jsem však z jiného důvodu - díky tomu, že jde o národní koníček, se kolem hub podobně jako o golfu/greenkeepingu vyrojilo mnoho hloupých mýtů. Příklad? Několik mnou v létě zachycených největších letních „exkrementů“ – nesmyslů: Greenkeeper nenávidí hráče, protože mu ničí hřiště, Vytvořit flight ze čtyř začátečníků je dobrý nápad, Včetně pravidel a etikety se golf naučíte za víkend, Pro větší zájem o golf je třeba stavět další hřiště a Dálkoměry patří ke hře a nelze je zakázat. Tohle jen tak nevymyslíš, opravdu „Good Job“…

Důležité je zachovat klid, být v pohodě. Přispívá k ní nejen zdravé tělo (např. proti bolesti hlavy pomáhá hořčík, zaručeně je zahání také látky obsažené v kořenu zázvoru), ale hlavně zdravá mysl. Energií vás naplní podzimní příroda, zázraky umí s lidskou psychikou aktivní odpočinek, návštěva divadla, bezvadným řešením může být hezký výlet. Náš tip? Co třeba do Písku za sochami z písku? Vznikají na náplavce řeky Otavy u Kamenného mostu už od roku 2007. Vězte, že na výstavbu každé sochy spořádá hutní stroj zvaný žába dvacet tun písku. Pokud počasí a ruce nenechavců dovolí, sochy zdobí nábřeží do pozdního podzimu. Výjimkou byl pouze rok 2013, kdy povodeň spláchla pískové sochy už na přelomu května a června. Naopak rekordmanem ve výdrži byl rok 2018, kdy sochy z náplavky zmizely teprve 6. prosince.

Ať se vám podzimní vydání Greenu líbí a najdete v něm nejen zajímavé počtení, ale i informace a tipy z oboru, kde udržování a šlechtění trávníku je jen jednou z částí téměř vědecké disciplíny. Proto jsme nezapomněli i na Vámi tolik oblíbené rozhovory – namátkou s Rasťou Baloghem ze slovenského Black Stork, hostitelem letošního Výročního turnaje ČSG, a greenkeeperským guru Josefem Čepkem z Poděbrad, který o tolik obdobných hřišť ve svém životě pečoval a vylepšoval je, že se ani nedají spočítat. Můžete se těšit i na další díl o nejdůležitějších travních chorobách, ohlédnutí za setkáním vedení ČSG se svazovými Patrony na Líšnici, vizitku rakouského Divokého císaře a tradiční křížovku o ceny.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan