ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Antraknóza trávníku

datum 10.05.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Antraknóza trávníku patří do skupiny chorob, která postihuje jak nadzemní, tak podzemní části travního porostu. Vyskytuje se v průběhu celé vegetační doby. Projevuje se nespecifickým žloutnutím listů, které vede při trvajících stresových podmínkách k odumírání kořenů. Antraknóza se vyskytuje jak u trav řazených do skupiny C3 i C4, napadá také obilniny, kukuřici a cukrovou třtinu. Původcem onemocnění je houba Colletotrichum cereale (dřívější označení Colletotrichum graminicola). Analýzy DNA dokázaly přítomnost tohoto původce ve všech klimatických zónách. Houba je velmi variabilní a vytváří odlišné patotypy s vyhraněným hostitelským spektrem (Henle 2013). K nejčastějšímu výskytu antraknózy dochází na nízko sečených plochách golfových trávníků. Je zajímavé, že na trávnících méně často sečených (i když s vysokou zátěží) je výskyt antraknózy méně častý. Jak lze antraknózu makroskopicky identifikovat ? Toto onemocnění se projevuje ve dvou podobách – jednak napadením (zažloutnutí a zasýchání listových čepelí) listů, což vede k „optickému“ prořídnutí porostu, jednak napadením kořenů s následným odumřením části travního drnu. Prvá „fáze“ onemocnění – odumírání listů (v anglické literatuře uváděná jako Foliar Blight) se vyskytuje především v létě za horkého počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. V napadených ohniscích jsou patrné jak napadené rostliny (zažloutlé, odumírající), tak zdravé. Na svrchní straně listů lze pozorovat tmavé čočkovité struktury označované jako acervuli, keré později vytvářejí typická houbová vlákna (trny). Spory a mycelium jsou infekčním zdrojem pro další zdravé listy. Za chladného a vlhkého (podzimního) počasí může dojít ke druhé „fázi“ onemocnění, kdy houba napadá bazální část rostliny, resp. stébla (Bazal Rot, Stem Rot). Hnědočerné mycelium, které se na této části rostliny vyskytuje, způsobuje její odumření. Obecně lze říci, že antraknóza se objevuje ve větším rozsahu především na travnatých plochách vystavených dlouhodobému stresu. Jaké jsou tedy faktory podporující výskyt antraknózy trav ? Ty je třeba odlišit podle dvou rozdílných fází tohoto onemocnění. Onemocnění listů (Anthracnose Foliar Blight) se začíná projevovat již při teplotách 5 – 8°C. Výskyt může tedy podporovat chladné a vlhké počasí v jarních měsících. Podobně může k rozvoji onemocnění přispět mechanické poškození listové plochy při seči, vertikutaci či pískování. Důležitým faktorem je rovněž přítomnost nadměrného množství organické hmoty, ať se už jedná o odstřižky listů nebo plsť, které usnadňují přezimování původce antraknózy. Důsledkem těchto faktorů je pak zvýšený výskyt neohraničených skvrn na listech, jejich postupné žloutnutí a odumírání. Onemocnění stébel, resp.krčku rostliny (Anthracnose Basal Rot)se vyskytuje ve zvýšené míře za horkého a dusného letního počasí s teplotami přesahujícími 25°C. Výskyt urychluje vysoká vzdušná vlhkost spojená s tvorbou vodního filmu na listech a nadbytkem vody v kořenové oblasti. Ke zvýšenému infekčnímu tlaku dochází rovněž při gutaci (tvorba vodních kapek na špičkách listů); gutační voda obsahuje vysoký podíl cukru. Podpůrně může působit jak nedostatek základních prvků vč. mikroelementů ve výživě trávníku, tak i jeho „přezásobení“ živinami spojeného s nedostatkem vody. Výskyt onemocnění může podpořit i nízká seč a zvýšené zatížení travního drnu. Antraknóza patří k chorobám trávníku, které přímo souvisejí se stresovými podmínkami. Prvé symptomy – skvrny na listech a prořídnutí travního drnu na jaře jsou často přehlíženy. Letní přísušek zesiluje projevy onemocnění, ke kterému se mohou přidat další choroby. V odborné literatuře je používán termín HAS-syndrom, který znamená společný výskyt antraknózy a původců listových onemocnění (Drechslera spp., Bipolaris spp.). S ohledem na skutečnost, že vůči antraknóze trávníku není povolen u nás, ani v sousedních zemích žádný fungicid, je jedinou možností jak předcházet tomuto onemocnění posílení vitality travního porostu. Několik ochranných preventivních doporučení: • zvýšení N-dávek může riziko výskytu antraknózy snížit, zvláště jedná-li se o lehce rozpustné dusíkaté minerální hnojivo • výsledky německých pokusů ukázaly, že zvýšení výšky seče vedlo ke snížení výskytu antraknózy až o 30% • příznivý vliv může mít také snížení frekvence sečení a kombinace s válením • snížení permanentní vlhkosti a zhutnění trávníku • omezení hromadění odumřelé organické hmoty na trávníku (prostředí pro přezimování původce onemocnění) • aplikace růstových regulátorů jako ochranného opatření, je sporné Drobná plísňovitost trávníku dříve označovaná jako letní fuzarióza (anglické termíny: Fusarium foliar blight, Fusarium crown and root rot) patří také k chorobám výrazně ovlivňovaným vnějšími stresovými podmínkami. V průběhu vegetace, zejména po delším období sucha doprovázeném vysokými teplotami vzduchu, se na trávníku objevují ohniska různé velikosti. Odumřelá nadzemní část trávníku dostává světlou až slámovitou barvu. Ohniska se často spojují a vytvářejí tzv. tygří stopu. Výskyt tohoto onemocnění je typický v trávníku složeném z jílku vytrvalého, kostřavy červené, kostřavy drsnolisté či kostřavy ovčí. V maloparcelních pokusech byla pozorována také vysoká náchylnost u lipnice nízké. Naopak u trávníku složeného z vhodných odrůd kostřavy rákosovité a lipnice luční, výskyt této plísňovitosti pozorován nebyl. Na intenzivně sečených lokalitách (greeny) se vyskytuje zřídka. Velmi častý výskyt této choroby je pozorován v blízkosti betonových obrubníků, nebo kamenné dlažby. Může být zaměňován s fyziologicky podmíněným odumíráním trávníku. Napadená místa velmi obtížně regenerují a při výskytu plošného napadení je nutná totální obnova, resp. regenerace poškozeného porostu. Jako původci tohoto onemocnění jsou uváděny houby řazené do rodu Fusarium (F. culmorum, F. avenaceum a další druhy). Tyto mikroskopické houby přežívají ve formě mycelia, nebo chlamydospor v půdě, odumřelé travní hmotě či plsti. Za příznivých podmínek pro rozvoj a šíření patogena dochází k rychlému růstu mycelia a klíčení spor, ale i k následné infekci listů a krčků trav. Podobně jako vůči antraknóze trav není u nás povolenižádný fungicid. Ochranná opatření musí proto spočívat pouze v omezení rizikových faktorů: • snížit dopad nepříznivých faktorů vyplývajících z nedostatku vody a vysokých teplot vzduchu i půdy dostatečnou ranní zálivkou • nezapomínat na rovnoměrné minerální hnojení (pozor na přezásobení dusíkem a nedostatek drasla) • hlídat půdní pH (riziková jsou stanoviště s hodnotami nižšími jak 5 a vyššími jak 7) • podle vnějších podmínek regulovat frekvenci sečení trávníku Autor: doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., GREEN 2/2019

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan