ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Planeta Země je zelenější

datum 04.04.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Tvrzení, že rozsáhlé porosty lesů mizí každým dnem, je sice pravdivé, ale rozhodně nemá globální platnost. Podle BBC se totiž v posledních deseti letech v některých regionech výrazně zvýšila rozloha zalesněné a vegetací osazené plochy. Momentálně je teď na planetě Zemi o 5% stromové zeleně více, než tomu bylo v roce 2000. A je tu také mnohem zeleněji. Informace, že dnes máme více stromů než před deseti lety, je možná poněkud zarážející. A určitě to není jediné překvapující zjištění, se kterým teď přichází studie Amesova výzkumného centra při NASA, publikovaná v žurnálu Nature. Mezi zeměmi, které nejvýrazněji přispěly k ozelenění zemského povrchu, totiž stojí Čína a Indie. Tedy přesně ty dva státy, které obvykle zmiňujeme spíše v negativních souvislostech, když přijde na životní prostředí. Jenže právě Čína a Indie dokázaly dohromady vysadit přes 5,5 milionů kilometrů čtverečních lesních porostů, tedy zhruba tolik, kolik je rozloha celé jihoamerické Amazonie. Máme více stromů, než před dvaceti lety Pokud se někde v posledních dvaceti letech zasadil strom, je pravděpodobnost 42 %, že se tak odehrálo někde mezi Pekingem a Dillí. Ke změnám v rozloze zalesněných ploch došlo i v Evropě. V Evropské unii je jich o 4,6 % více a o 4,0 % v Rusku. Planeta Země se prostě stává zelenější, ale ne jen kvůli vysazeným lesům. Velmi podstatnou roli tu hrají klimatické změny. Nejspíš. Výzkumníci jistotou zrovna neoplývají, přestože tento efekt poprvé zaznamenali už v devadesátých letech. Tehdy, stejně jako dnes, jej neuměli spolehlivě vysvětlit. Zdá se ale, že planetární „skleníková“ atmosféra sycená oxidem uhličitým, a regionálně pak vlhkem a teplem klimatických změn, nejrůznějším rostlinám nebývale prospívá. Přesněji odlišit, kde za ozeleněním zemského stojí lidská činnost, tedy vysazování stromů, proměna způsobu zemědělského hospodaření nebo lesnické praxe, a kde se „zeleně“ projevily pozměněné klimatické podmínky, teď výzkumníkům z NASA pomáhají dva nové satelity Modis. Zeleněji nemusí znamenat lépe Z jejich dat je patrné, že Indie a Čína vzaly svůj boj s půdní erozí, klimatickými změnami, znečištěním ovzduší a vodních zdrojů opravdu vážně. Stromové plantáže se tu vysazují skutečně ve velkém. K ozelenění západní Evropy zase přispívá zaváděná „udržitelná“ lesnická praxe, na východě je pak více stromů spíše kvůli zarůstání zemědělsky neobdělávaných ploch. Výraznější zeleň na povrchu souše je globálně dána také intenzivnějším zemědělstvím. To už není tak pozitivní: od roku 2000 sice narostla produkce o 35-40 %, většinou ale za cenu výraznějšího hnojení a aplikací chemických postřiků. „Na základě získaných dat teď můžeme říct, že lidé sehrávají zásadní úlohu při ozeleňování zemského povrchu, a že nyní můžeme tento klíčový faktor zahrnout do našich klimatických modelů,“ říká Rama Nemamiová, spoluautorka studie. Klimatické modely se tím ale nestávají o moc přesnější, budoucnost zůstává i tak dost nejistá. Scénář, že nárůst vegetace v našem planetárním skleníku povede k zastavení klimatických změn, je ale pořád krajně nepravděpodobný. Co přinese budoucnost? Spíše se dá očekávat, že vzrůstající průměrná teplota naopak povede k utlumení příjmu CO2 rostlinami. Něco takového se podle Nemamiové nyní aktuálně očekává v Tichomoří. Ozelenění by tu vystřídalo spíše suché hnědnutí. Trend pozitivní změny se v Číně nebo Indii také snadno může zvrhnout. Zdejší intenzivní zemědělství a masivní ozeleňování pustin může vyvolat pokles hladiny podzemní vody a vyvolat nebývalé sucho. A jak dodává další z autorského týmu, profesor Ranga Myneni, „ani současné výraznější zastoupení stromů nemůže vykompenzovat průvodní jevy globální oteplení, roztávající ledovce, zvyšující se hladinu oceánů, jejich acidifikaci, nebo stále častější extrémní tropické bouře.“ Kontakt,bližší info: GREEN 1/2019

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan