ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Země je čím dál víc zelenější

datum 14.03.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Tvrzení, že rozsáhlé porosty lesů mizí každým dnem, je sice pravdivé, ale rozhodně nemá globální platnost. Podle BBC se totiž v posledních deseti letech v některých regionech výrazně zvýšila rozloha zalesněné a vegetací osazené plochy. Momentálně je teď na planetě Zemi o 5% stromové zeleně více, než tomu bylo v roce 2000. A je tu také mnohem zeleněji. Informace, že dnes máme více stromů než před deseti lety, je možná poněkud zarážející. A určitě to není jediné překvapující zjištění, se kterým teď přichází studie Amesova výzkumného centra při NASA, publikovaná v žurnálu Nature. Mezi zeměmi, které nejvýrazněji přispěly k ozelenění zemského povrchu, totiž stojí Čína a Indie. Tedy přesně ty dva státy, které obvykle zmiňujeme spíše v negativních souvislostech, když přijde na životní prostředí. Jenže právě Čína a Indie dokázaly dohromady vysadit přes 5,5 milionů kilometrů čtverečních lesních porostů, tedy zhruba tolik, kolik je rozloha celé jihoamerické Amazonie. Pokud se někde v posledních dvaceti letech zasadil strom, je pravděpodobnost 42 %, že se tak odehrálo někde mezi Pekingem a Dillí. Ke změnám v rozloze zalesněných ploch došlo i v Evropě. V Evropské unii je jich o 4,6 % více a o 4,0 % v Rusku. Planeta Země se prostě stává zelenější, ale ne jen kvůli vysazeným lesům. Velmi podstatnou roli tu hrají klimatické změny. Nejspíš. Výzkumníci jistotou zrovna neoplývají, přestože tento efekt poprvé zaznamenali už v devadesátých letech. Tehdy, stejně jako dnes, jej neuměli spolehlivě vysvětlit. Zdá se ale, že planetární „skleníková“ atmosféra sycená oxidem uhličitým, a regionálně pak vlhkem a teplem klimatických změn, nejrůznějším rostlinám nebývale prospívá. Přesněji odlišit, kde za ozeleněním zemského stojí lidská činnost, tedy vysazování stromů, proměna způsobu zemědělského hospodaření nebo lesnické praxe, a kde se „zeleně“ projevily pozměněné klimatické podmínky, teď výzkumníkům z NASA pomáhají dva nové satelity Modis. Z jejich dat je patrné, že Indie a Čína vzaly svůj boj s půdní erozí, klimatickými změnami, znečištěním ovzduší a vodních zdrojů opravdu vážně. Stromové plantáže se tu vysazují skutečně ve velkém. K ozelenění západní Evropy zase přispívá zaváděná „udržitelná“ lesnická praxe, na východě je pak více stromů spíše kvůli zarůstání zemědělsky neobdělávaných ploch. Výraznější zeleň na povrchu souše je globálně dána také intenzivnějším zemědělstvím. To už není tak pozitivní: od roku 2000 sice narostla produkce o 35-40 %, většinou ale za cenu výraznějšího hnojení a aplikací chemických postřiků. „Na základě získaných dat teď můžeme říct, že lidé sehrávají zásadní úlohu při ozeleňování zemského povrchu, a že nyní můžeme tento klíčový faktor zahrnout do našich klimatických modelů,“ říká Rama Nemamiová, spoluautorka studie. Klimatické modely se tím ale nestávají o moc přesnější, budoucnost zůstává i tak dost nejistá. Scénář, že nárůst vegetace v našem planetárním skleníku povede k zastavení klimatických změn, je ale pořád krajně nepravděpodobný. Spíše se dá očekávat, že vzrůstající průměrná teplota naopak povede k utlumení příjmu CO2 rostlinami. Něco takového se podle Nemamiové nyní aktuálně očekává v Tichomoří. Ozelenění by tu vystřídalo spíše suché hnědnutí. Trend pozitivní změny se v Číně nebo Indii také snadno může zvrhnout. Zdejší intenzivní zemědělství a masivní ozeleňování pustin může vyvolat pokles hladiny podzemní vody a vyvolat nebývalé sucho. A jak dodává další z autorského týmu, profesor Ranga Myneni, „ani současné výraznější zastoupení stromů nemůže vykompenzovat průvodní jevy globální oteplení, roztávající ledovce, zvyšující se hladinu oceánů, jejich acidifikaci, nebo stále častější extrémní tropické bouře.“ Bližší informace: GREEN 1/2018

Green 4/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

konec roku bývá příležitostí ohlédnout se za ním nazpět a zjistit, jestli si z něho budete něco pamatovat, třeba za tři roky. Tedy vlastně i příležitostí připomenout si minimálně pět šest zásadních záležitostí, na které budete v souvislosti s odcházejícím rokem vzpomínat.

Myslím, že rok 2018 byl z pohledu greenkeepingu docela unikátní. Událo se hodně zajímavých věcí, nenudili jsme se. Zbytek není neproniknutelná šeď, ale když má něco trčet z ospalé nudné rutiny, musí to být výjimečné. Stačí retro tři nadmíru vydařené akce, tři novinky novinek?

Možná bych měl vzpomenout komunální volby, i když… Ale „náš“ člověk/čtenář by si určitě měl pamatovat lednový Seminář a výroční konferenci ČSG v kruhové hale ČZU v Praze s volbou nového výkonného výboru, červnový pyšelský Slunovrat, který se vzhledem k odpalům golfových míčků v okamžiku východu slunce stává kultovní záležitostí a pak říjnový Výroční turnaj ČSG v Darovanském dvoře, kde se Josef Čepek po předchozích triumfech v roce 2009 v Sokolově a v roce 2011 v Poděbradech stal nejúspěšnějším hráčem v jeho devatenáctileté historii.

A zmíněné super novinky? Řídil jsem unikátní svahový stroj Ventrac, výjimečný svou konstrukcí a množstvím přídavných zařízení a adaptérů. Projel se novým Club Car Tempo, který přinesl ladné dynamické křivky, exkluzivní možnosti příslušenství a bezprecedentní úroveň konektivity s GPS systémem Visage. A vysekl poklonu sekačce JD 9009A, nenasytnému žroutu rafů s absolutní kontrolou nad strojem. Všechny novinky vznikly s cílem posunout golfovou hru, respektive greenkeeping, o pořádný kus vpřed… Podle mě se to skvěle povedlo.

V každém oboru je to jako když odlupujete slupky „cibule“. Za každou další slupkou, za každým poznáním, jsou zase další otázky, které rozkrýváte. A my se k nim snažíme – i s vaší pomocí – v každém čísle Greenu přinést to nejzajímavější. Typické je, že dnes nikdo neví, jaký bude zítřek. A typické také je, že lidi podle dneška ustavičně posuzují včerejšek, aniž by se pokusili představit si realitu včerejška bez znalosti dneška. Složité? Asi ano. Právě proto, že to je složité na pragmatické pochopení všech souvislostí, jde o dobrý způsob inspirace.

Tak si užívejte přelom roku a myslete na nás stejně často, jako my myslíme na Vás.

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2019 mi za celou redakci Greenu dovolte připojit také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan