ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Nepřehlédnutelné padlí

datum 07.03.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Padlí trav, způsobené houbou Blumeria graminis (DC.) Speer (starší označení Erysiphe graminis), patří k onemocněním trávníků, se kterými se každý greenkeeper setkává pravidelně po celé vegetační období i mimo něj. Původce patří do řádu Ascomycetes a je řazen do skupiny tzv. pravých padlí. Blumeria graminis vytváří druhově specifické formy, které napadají pouze jeden rod trav a nepřecházejí na jiný. V současnosti se rozlišuje osm specializovaných forem: f. sp. tritici napadající pšenici, f. sp. hordei napadající ječmen, f. sp. avenae se vyskytuje na ovsu, f. sp. agropyri na pýru, f. sp. bromi napadá sveřepy, f. sp. poae se vyskytuje na lipnicích (především na lipnici luční a lipnici roční) a f. sp. lolii napadá jílky (především jílek vytrvalý a jílek mnohokvětý) a srhu laločnatou. Padlí trav patří k onemocněním, která jsou prakticky nepřehlédnutelná. V počátečním stadiu se na svrchní straně mladých listů objevují bílé kupky vatovitého mycelia. Ty se velmi rychle rozšiřují a vytvářejí bílý povlak na listech, stéblech a dokonce i na květenství. Na konci vegetačního období jsou patrny uprostřed mycelia černé body (kleistotecia). Silně napadené listy žloutnou, postupně hnědnou a odumírají, což vede často k „prořídnutí“ porostu. Napadení vede zřídka k odumírání celých rostlin, poněvadž parazit potřebuje zdravé nenapadené části trav ke své výživě. Následkem kumulace stresových faktorů (vysoké teploty vzduchu, sucho, nedostatek živin, výskyt dalších listových chorob aj.) může někdy dojít i k plošnému poškození trávníku. Spory padlí trav (konidie i askospory) se šíří větrem a napadají zdravé listy. Na těchto nových hostitelích vytvářejí apresoria (slouží k přichycení na povrch listů), infekční hyfy pronikají přes kutikulu do pokožky a vytvářejí haustoria. Vatovité mycelium, které pokrývá jednotlivé části trav, je tvořeno spletí hyf s nosiči konidií. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných původců chorob nepotřebuje Blumeria graminis pro vznik onemocnění vlhkost na listech. Spory obsahují totiž potřebné množství vody, což s vysokou vzdušnou vlhkostí umožňuje jejich klíčení. To dokazuje, že zejména zastíněné plochy trávníku, kde je vzdušná vlhkost vyšší, jsou často napadány. Houba přečkává nepříznivé období prostřednictvím askospor, které se tvoří v kleistoteciích. Padlí trav však může přežívat i ve formě mycelia na živých rostlinách v průběhu zimního období. K faktorům, které podporují výskyt padlí trav na trávnících, patří v prvé řadě vysoká vzdušná vlhkost a zastínění. Padlí patří k obligátním parazitům a jeho intenzita výskytu stoupá i s dávkami dusíkatého hnojení, které urychluje růst a tvorbu nových mladých listů. Jaké máme v současnosti možnosti k omezení výskytu padí trav na trávnících? V prvé řadě je to: • snížení zastíněných ploch na minimum • větší využití odolných odrůd vůči padlí trav; poznatky o této vlastnosti by měly přinést výsledky pozorování a hodnocení odrůd v registračních pokusech ÚKZÚZ • dodržování přiměřené výšky seče a odstranění odstřižků; houba potřebuje pro šíření mladé, zelené listy • za sucha je nutná krátká, ale prudká zálivka sloužící ke spláchnutí mycelia z listů • v současnosti není vůči padlí trav registrován u nás žádný fungicid Typickým onemocněním většiny trav, nevyjímaje ty, které mají největší uplatnění na golfových hřištích, jsou tzv. listové skvrnitosti. Jejich společným znakem je tvorba větších či menších skvrn na listových čepelích, stéblech i květenství. Silné napadení může vyvolat odumření celé rostliny a vznik plošných ohnisek. Ve většině případů znamená výskyt listových skvrnitostí u trávníku především snížení jejich estetické hodnoty. K nejdůležitějším původcům listových skvrnitostí patří houby rodu Drechslera (řád Pleosporales). Původcem hnědé skvrnitosti trav je Drechslera siccans Shoem. (Pyrenophora lolii Dovaston), která vyvolává, zejména na jaře a na podzim na listových čepelích jílku vytrvalého, vznik drobných hnědých skvrn, jež se postupně spojují v čárovité útvary dlouhé několik centimetrů. Napadené listy žloutnou od špičky a odumírají. Onemocnění je přenosné semeny, takže často už dochází k napadení vzcházejících rostlin a jejich odumírání. D. siccans se na jílcích často vyskytuje společně s příbuzným druhem Drechslera dictyoides, jejímiž hlavními hostiteli jsou druhy rodu Festuca. Houba tvoří na odumřelé tkáni hnědé konidiofory s množstvím konidií (4 – 6 přepážek). Patogen přežívá nepříznivé podmínky ve formě mycelia a konidií a po zvlhnutí infikované listové tkáně dochází ke sporulaci. Spory jsou rozšiřovány vodou a větrem a klíčí, když dopadnou na svrchní stranu zdravých listů klíčí. Patogen je aktivní téměř po celý rok s výjimkou horkého a suchého počasí. Konidie se tvoří v rámci širokého teplotního rozmezí: 3 – 27 °C (Smiley et al. 2005). Houba má široký hostitelský okruh a mimo jílků se vyskytuje i na srze říznačce, medyňku vlnatém, lipnici luční, trojštětu žlutavém, sveřepech a kostřavách. Jedinou ochranou je využívání odrůd s vyšší odolností. Modrohnědá skvrnitost lipnic je listová skvrnitost vyvolaná houbou Drechslera poae (Baudyš) Shoem. (synonyma: Helninhosporium poae, Helminhosporium vagans, Drechslera vagans). Původce vytváří typické podlouhlé tmavě hnědé až černé skvrny, souběžné s listovou osou, na listech lipnic. Pro starší skvrny je typické světlehnědé „oko“ uprostřed, ohraničené tmavým okrajem. Silné napadení, které je typické na jaře a na podzim, může vést k vážnému poškození až odumření celého porostu. Houba totiž napadá mimo listů, listových pochev i kořeny a rhizomy. Podobné symptomy vytváří i další původce skvrnitostí – Bipolaris sorokiniana – pro kterého je na rozdíl od D. poae typický výskyt v létě. D. poae přežívá nepříznivé podmínky buď na živých listech, anebo jako saprofyt na odumřelém rostlinném materiálu. Přenáší se osivem. Konidie jsou roznášeny nejen větrem a vodou, ale i při sekání trávníku. K hlavním zásadám nechemické ochrany patří: nepřehnojování dusíkem, vyvarovat se večerní zálivky (vlhkost na listech zvyšuje riziko napadení), odstranění posečených odstřižků po seči, omezení zastínění a příliš nízkého sekání. Příslibem jsou odrůdy lipnice luční se zvýšenou odolností. V zahraničí jsou registrovány fungicidy k potlačení této choroby, u nás není žádný registrovaný přípravek k dispozici. Síťovitá skvrnitost kostřav je způsobená houbou Drechslera dictyoides Drechsler (Pyrenophora dictyoides), (synonyma: Helminhosporium dictyoides, Drechslera andersenii) a napadá především kostřavu rákosovitou, kostřavu luční a mezirodové křížence (festulolium). Houba způsobuje tvorbu hnědých až černých skvrn na obou stranách listových čepelí. Na podzim se na listrech objevují typické příznaky pro toto onemocnění – síťování na spodní straně listů. Houba je rovněž přenosná semeny, konidie jsou dále rozšiřovány větrem a vodou. Podobně jako předchozí druhy přežívá nepříznivé podmínky ve formě mycelia na živých i odumřelých listech. S ohledem na druhovou specializaci rozlišují Braverman a Graham (1960) dvě formy: D. dictyoides f. sp. dictyoides Shoem napadající pouze kostřavy. Houba tvoří na živných půdách sklerocia. Druhou formou je D. dictyoides f. sp. perenne (Braverman et Graham) Shoem., která parazituje na jílcích a zcela výjimečně na kostřavách. Sklerocia netvoří. Původcem listových skvrnitostí na druzích rodu Agrostis jsou pravděpodobně houby rodu Pyricularia. Na méně využívaných trávníkových travách, jako např. bojínku hlíznatém se vyskytuje očkovitá skvrnitost bojínku (Cladosporium phlei /C. T. Greg./de Vries). Choroby trav, označované jako listové skvrnitosti mohou být vyvolány dalšími druhy parazitických hub, kterými jsou např. Mycosphaerella pusilla, Glomerella graminicola Cochliobolus sativus, Ascochyta spp. aj. (Schubiger a Boller 2009). Literatura Braverman S. W., Graham J. H., (1960): Helminthosporium dictyoides and related species on forage grasses. Phytopathology 50: 691-695. Schubiger F. X., Boller B. (2009): Blattfleckenkrankheiten der Gräser in der Schweiz. Arbeitsunterlagen 50. Fachtagung des DLG-Ausschusses „Gräser, Klee und Zwischenfrüchte“ Züchtungsperspektiven und Saatgutproduktion bei Gräsern, Klee und Zwischenfrüchten. Vorträge der Fachtagung vom 2. und 3. November 2009 in Bonn, s. 63 – 71. Smiley R. W. Dernoeden P. H. Clarke B. B. (2005): Compendium of Turfgrass Diseases. APS Press Third Edition, 167 s. Autor: doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., blíže viz GREEN 1/2019

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan