ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Nepřehlédnutelné padlí

datum 07.03.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Padlí trav, způsobené houbou Blumeria graminis (DC.) Speer (starší označení Erysiphe graminis), patří k onemocněním trávníků, se kterými se každý greenkeeper setkává pravidelně po celé vegetační období i mimo něj. Původce patří do řádu Ascomycetes a je řazen do skupiny tzv. pravých padlí. Blumeria graminis vytváří druhově specifické formy, které napadají pouze jeden rod trav a nepřecházejí na jiný. V současnosti se rozlišuje osm specializovaných forem: f. sp. tritici napadající pšenici, f. sp. hordei napadající ječmen, f. sp. avenae se vyskytuje na ovsu, f. sp. agropyri na pýru, f. sp. bromi napadá sveřepy, f. sp. poae se vyskytuje na lipnicích (především na lipnici luční a lipnici roční) a f. sp. lolii napadá jílky (především jílek vytrvalý a jílek mnohokvětý) a srhu laločnatou. Padlí trav patří k onemocněním, která jsou prakticky nepřehlédnutelná. V počátečním stadiu se na svrchní straně mladých listů objevují bílé kupky vatovitého mycelia. Ty se velmi rychle rozšiřují a vytvářejí bílý povlak na listech, stéblech a dokonce i na květenství. Na konci vegetačního období jsou patrny uprostřed mycelia černé body (kleistotecia). Silně napadené listy žloutnou, postupně hnědnou a odumírají, což vede často k „prořídnutí“ porostu. Napadení vede zřídka k odumírání celých rostlin, poněvadž parazit potřebuje zdravé nenapadené části trav ke své výživě. Následkem kumulace stresových faktorů (vysoké teploty vzduchu, sucho, nedostatek živin, výskyt dalších listových chorob aj.) může někdy dojít i k plošnému poškození trávníku. Spory padlí trav (konidie i askospory) se šíří větrem a napadají zdravé listy. Na těchto nových hostitelích vytvářejí apresoria (slouží k přichycení na povrch listů), infekční hyfy pronikají přes kutikulu do pokožky a vytvářejí haustoria. Vatovité mycelium, které pokrývá jednotlivé části trav, je tvořeno spletí hyf s nosiči konidií. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných původců chorob nepotřebuje Blumeria graminis pro vznik onemocnění vlhkost na listech. Spory obsahují totiž potřebné množství vody, což s vysokou vzdušnou vlhkostí umožňuje jejich klíčení. To dokazuje, že zejména zastíněné plochy trávníku, kde je vzdušná vlhkost vyšší, jsou často napadány. Houba přečkává nepříznivé období prostřednictvím askospor, které se tvoří v kleistoteciích. Padlí trav však může přežívat i ve formě mycelia na živých rostlinách v průběhu zimního období. K faktorům, které podporují výskyt padlí trav na trávnících, patří v prvé řadě vysoká vzdušná vlhkost a zastínění. Padlí patří k obligátním parazitům a jeho intenzita výskytu stoupá i s dávkami dusíkatého hnojení, které urychluje růst a tvorbu nových mladých listů. Jaké máme v současnosti možnosti k omezení výskytu padí trav na trávnících? V prvé řadě je to: • snížení zastíněných ploch na minimum • větší využití odolných odrůd vůči padlí trav; poznatky o této vlastnosti by měly přinést výsledky pozorování a hodnocení odrůd v registračních pokusech ÚKZÚZ • dodržování přiměřené výšky seče a odstranění odstřižků; houba potřebuje pro šíření mladé, zelené listy • za sucha je nutná krátká, ale prudká zálivka sloužící ke spláchnutí mycelia z listů • v současnosti není vůči padlí trav registrován u nás žádný fungicid Typickým onemocněním většiny trav, nevyjímaje ty, které mají největší uplatnění na golfových hřištích, jsou tzv. listové skvrnitosti. Jejich společným znakem je tvorba větších či menších skvrn na listových čepelích, stéblech i květenství. Silné napadení může vyvolat odumření celé rostliny a vznik plošných ohnisek. Ve většině případů znamená výskyt listových skvrnitostí u trávníku především snížení jejich estetické hodnoty. K nejdůležitějším původcům listových skvrnitostí patří houby rodu Drechslera (řád Pleosporales). Původcem hnědé skvrnitosti trav je Drechslera siccans Shoem. (Pyrenophora lolii Dovaston), která vyvolává, zejména na jaře a na podzim na listových čepelích jílku vytrvalého, vznik drobných hnědých skvrn, jež se postupně spojují v čárovité útvary dlouhé několik centimetrů. Napadené listy žloutnou od špičky a odumírají. Onemocnění je přenosné semeny, takže často už dochází k napadení vzcházejících rostlin a jejich odumírání. D. siccans se na jílcích často vyskytuje společně s příbuzným druhem Drechslera dictyoides, jejímiž hlavními hostiteli jsou druhy rodu Festuca. Houba tvoří na odumřelé tkáni hnědé konidiofory s množstvím konidií (4 – 6 přepážek). Patogen přežívá nepříznivé podmínky ve formě mycelia a konidií a po zvlhnutí infikované listové tkáně dochází ke sporulaci. Spory jsou rozšiřovány vodou a větrem a klíčí, když dopadnou na svrchní stranu zdravých listů klíčí. Patogen je aktivní téměř po celý rok s výjimkou horkého a suchého počasí. Konidie se tvoří v rámci širokého teplotního rozmezí: 3 – 27 °C (Smiley et al. 2005). Houba má široký hostitelský okruh a mimo jílků se vyskytuje i na srze říznačce, medyňku vlnatém, lipnici luční, trojštětu žlutavém, sveřepech a kostřavách. Jedinou ochranou je využívání odrůd s vyšší odolností. Modrohnědá skvrnitost lipnic je listová skvrnitost vyvolaná houbou Drechslera poae (Baudyš) Shoem. (synonyma: Helninhosporium poae, Helminhosporium vagans, Drechslera vagans). Původce vytváří typické podlouhlé tmavě hnědé až černé skvrny, souběžné s listovou osou, na listech lipnic. Pro starší skvrny je typické světlehnědé „oko“ uprostřed, ohraničené tmavým okrajem. Silné napadení, které je typické na jaře a na podzim, může vést k vážnému poškození až odumření celého porostu. Houba totiž napadá mimo listů, listových pochev i kořeny a rhizomy. Podobné symptomy vytváří i další původce skvrnitostí – Bipolaris sorokiniana – pro kterého je na rozdíl od D. poae typický výskyt v létě. D. poae přežívá nepříznivé podmínky buď na živých listech, anebo jako saprofyt na odumřelém rostlinném materiálu. Přenáší se osivem. Konidie jsou roznášeny nejen větrem a vodou, ale i při sekání trávníku. K hlavním zásadám nechemické ochrany patří: nepřehnojování dusíkem, vyvarovat se večerní zálivky (vlhkost na listech zvyšuje riziko napadení), odstranění posečených odstřižků po seči, omezení zastínění a příliš nízkého sekání. Příslibem jsou odrůdy lipnice luční se zvýšenou odolností. V zahraničí jsou registrovány fungicidy k potlačení této choroby, u nás není žádný registrovaný přípravek k dispozici. Síťovitá skvrnitost kostřav je způsobená houbou Drechslera dictyoides Drechsler (Pyrenophora dictyoides), (synonyma: Helminhosporium dictyoides, Drechslera andersenii) a napadá především kostřavu rákosovitou, kostřavu luční a mezirodové křížence (festulolium). Houba způsobuje tvorbu hnědých až černých skvrn na obou stranách listových čepelí. Na podzim se na listrech objevují typické příznaky pro toto onemocnění – síťování na spodní straně listů. Houba je rovněž přenosná semeny, konidie jsou dále rozšiřovány větrem a vodou. Podobně jako předchozí druhy přežívá nepříznivé podmínky ve formě mycelia na živých i odumřelých listech. S ohledem na druhovou specializaci rozlišují Braverman a Graham (1960) dvě formy: D. dictyoides f. sp. dictyoides Shoem napadající pouze kostřavy. Houba tvoří na živných půdách sklerocia. Druhou formou je D. dictyoides f. sp. perenne (Braverman et Graham) Shoem., která parazituje na jílcích a zcela výjimečně na kostřavách. Sklerocia netvoří. Původcem listových skvrnitostí na druzích rodu Agrostis jsou pravděpodobně houby rodu Pyricularia. Na méně využívaných trávníkových travách, jako např. bojínku hlíznatém se vyskytuje očkovitá skvrnitost bojínku (Cladosporium phlei /C. T. Greg./de Vries). Choroby trav, označované jako listové skvrnitosti mohou být vyvolány dalšími druhy parazitických hub, kterými jsou např. Mycosphaerella pusilla, Glomerella graminicola Cochliobolus sativus, Ascochyta spp. aj. (Schubiger a Boller 2009). Literatura Braverman S. W., Graham J. H., (1960): Helminthosporium dictyoides and related species on forage grasses. Phytopathology 50: 691-695. Schubiger F. X., Boller B. (2009): Blattfleckenkrankheiten der Gräser in der Schweiz. Arbeitsunterlagen 50. Fachtagung des DLG-Ausschusses „Gräser, Klee und Zwischenfrüchte“ Züchtungsperspektiven und Saatgutproduktion bei Gräsern, Klee und Zwischenfrüchten. Vorträge der Fachtagung vom 2. und 3. November 2009 in Bonn, s. 63 – 71. Smiley R. W. Dernoeden P. H. Clarke B. B. (2005): Compendium of Turfgrass Diseases. APS Press Third Edition, 167 s. Autor: doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., blíže viz GREEN 1/2019

Green 4/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

konec roku bývá příležitostí ohlédnout se za ním nazpět a zjistit, jestli si z něho budete něco pamatovat, třeba za tři roky. Tedy vlastně i příležitostí připomenout si minimálně pět šest zásadních záležitostí, na které budete v souvislosti s odcházejícím rokem vzpomínat.

Myslím, že rok 2018 byl z pohledu greenkeepingu docela unikátní. Událo se hodně zajímavých věcí, nenudili jsme se. Zbytek není neproniknutelná šeď, ale když má něco trčet z ospalé nudné rutiny, musí to být výjimečné. Stačí retro tři nadmíru vydařené akce, tři novinky novinek?

Možná bych měl vzpomenout komunální volby, i když… Ale „náš“ člověk/čtenář by si určitě měl pamatovat lednový Seminář a výroční konferenci ČSG v kruhové hale ČZU v Praze s volbou nového výkonného výboru, červnový pyšelský Slunovrat, který se vzhledem k odpalům golfových míčků v okamžiku východu slunce stává kultovní záležitostí a pak říjnový Výroční turnaj ČSG v Darovanském dvoře, kde se Josef Čepek po předchozích triumfech v roce 2009 v Sokolově a v roce 2011 v Poděbradech stal nejúspěšnějším hráčem v jeho devatenáctileté historii.

A zmíněné super novinky? Řídil jsem unikátní svahový stroj Ventrac, výjimečný svou konstrukcí a množstvím přídavných zařízení a adaptérů. Projel se novým Club Car Tempo, který přinesl ladné dynamické křivky, exkluzivní možnosti příslušenství a bezprecedentní úroveň konektivity s GPS systémem Visage. A vysekl poklonu sekačce JD 9009A, nenasytnému žroutu rafů s absolutní kontrolou nad strojem. Všechny novinky vznikly s cílem posunout golfovou hru, respektive greenkeeping, o pořádný kus vpřed… Podle mě se to skvěle povedlo.

V každém oboru je to jako když odlupujete slupky „cibule“. Za každou další slupkou, za každým poznáním, jsou zase další otázky, které rozkrýváte. A my se k nim snažíme – i s vaší pomocí – v každém čísle Greenu přinést to nejzajímavější. Typické je, že dnes nikdo neví, jaký bude zítřek. A typické také je, že lidi podle dneška ustavičně posuzují včerejšek, aniž by se pokusili představit si realitu včerejška bez znalosti dneška. Složité? Asi ano. Právě proto, že to je složité na pragmatické pochopení všech souvislostí, jde o dobrý způsob inspirace.

Tak si užívejte přelom roku a myslete na nás stejně často, jako my myslíme na Vás.

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2019 mi za celou redakci Greenu dovolte připojit také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan