DOPORUČUJEME


Ohlédnutí za ZŠG (Lednice) 2018

datum 04.01.2019 vlozil Luboš Procházka kategorie Zelené vzdělávání

Ve dnech 12. a 13. prosince 2018 se konal v Lednici na Moravě popáté seminář Zimní škola greenkeeperů. Novinkou bylo přemístění již tradiční vzdělávací akce do romantické budovy Jízdárny lednického zámku. Přednášky proběhly v sále, který svou kapacitou odpovídal počtu 80 účastníků ze všech koutů České republiky a ze Slovenska. Oběd a společenská večeře byly umístěny do reprezentativních prostor Kočárovny. Jedním z důvodů tohoto přesunu do nových prostor byla rekonstrukce části budov na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity, a tím i obsazení auly pro výuku studentů. Zásadní novinkou, za kterou bych rád touto cestou znovu poděkoval, byla podpora této akce ze strany patronů Českého svazu greenkeeperů, jmenovitě firmami (v abecedním pořadí) Agro CS a.s., ITTEC s.r.o. a Profigrass s.r.o., kteří se významnou měrou podíleli na pohoštění v průběhu přednášek (cofeebreaky – Agro CS) a v rámci společenského večera (raut – ITTEC a Profigrass). Stanovení potřeby živin Hlavním přednášejícím byl jednoznačně Micah Woods, který vystudoval Zahradnictví na Oregon State University a Trávníkářství na Cornell University v USA. Trvalé bydliště má stále v Oregonu, ale již delší dobu žije v Thajsku. Mimo poradenství, které nabízí široké škále klientů po celém světě, se zabývá také výzkumem a zajímá se o všechny publikované vědecké články týkající se trávníkářství. Díky znalosti japonštiny je velmi aktivní v Japonsku. V roce 2006 založil společnost Asian Turfgrass Centre se sídlem v Bangkoku v Thajsku a jeho webové stránky (https://www.asianturfgrass.com/) jsou zdrojem cenných informací pro greenkeepery i další trávníkáře. Šestkrát ročně vydává informační bulletin a funguje jako konzultant při přípravě golfových hřišť na velké turnaje. První přednáška M. Woodse byla zaměřena na Systém hnojení trávníků podle MLSN (Minimum Levels for Sustainable Nutrition). Cílem tohoto systému je hnojit tak, abychom dodali trávníku pouze tolik, kolik je schopen využít pro svůj růst v daném období. Micah přirovnal tento systém k plánování večírku, kde nám vypadne catering a musíme obvolat přátele, aby přinesli pohoštění sami. Je třeba odhadnout, kolik se toho sní a vypije, aby toho moc nezbylo, ale hlavně, aby jídlo a pití nedošlo v polovině večírku, což by bylo velké faux pas. Je třeba započítat zásoby v ledničce, které zbyly z minula (stejně jako zásoba živin v půdě) a počítat i s nějakou rezervou. Stanovení potřeby živin závisí na spoustě faktorů, jako je předpokládané počasí v době po pohnojení, druh trávy, intenzita zatěžování a požadovaná rychlost růstu. Sečením a sběrem biomasy živiny z trávníku odebíráme, ale i když posečenou hmotu nesbíráme (fairwaye), je nutno tam nějaké živiny podle potřeby dodat. Je jasné, že množství potřebných živin je silně ovlivněno klimatem a s tím spojenou délkou vegetačního období. Na Islandu je proto potřeba hnojení mnohem nižší, než například v Thajsku. Odběr živin se dá odhadnout či vypočítat několika způsoby: 1. Měření objemu posečené biomasy (clippings). Je to jednoduchá a nejpřesnější metoda, měření objemu clippings zabere jen pár minut. 2. Odhad z množství aplikovaného dusíku. Funguje to výborně v hydroponii, popř. v písku, kde neprobíhá mineralizace organické hmoty. Jedině dusík z dodaných hnojiv pohání růst. Dobře živený trávník z C3 trav obsahuje maximálně 4% dusíku v sušině. 3. Odhad podle teploty vzduchu – nejjednodušší metoda. Dá se snadno říci, že při teplotě 2 oC tráva neroste a neodebírá živiny. Je to ale nejméně přesná metoda, protože teplota je jen jeden z mnoha faktorů, který ovlivňuje růst. Ostatní živiny musíme řešit podle analýz půdy (Mehlich III). Draslík K je třeba doplňovat na písčitém substrátu jednou za 3 – 6 měsíců, fosfor P stačí dodávat jednou za rok. Je potřeba se vyhnout přehnojování. Standardní plány hnojení, jak se dříve doporučovaly, jsou špatnou metodou. Velmi často se doporučují příliš vysoké dávky fosforu a draslíku ne proto, že by to trávník potřeboval, ale proto, že jsou to relativně malé nákladové položky. To je samozřejmě špatně. Potřeba hnojení se často odvozuje z údajů ze zemědělských plodin a z odlišných půd. Dvě cesty, jak hnojit Protože kombinací klima x druh trávy x zátěž x půda je příliš mnoho, nelze vše otestovat experimenty. Proto zůstávají dvě cesty, jak trávníky hnojit: 1. Precizní hnojení podle STERF (prof. Ericsson): Předpokládá se, že v půdě nic není a dáváme tam jen to, co rostlina odebere. Je to výborný přístup zejména na písčitých substrátech (viz článek v podzimním Greenu č. 3/2018 – bez závěrečné poznámky: podzimní hnojení je samozřejmě doporučováno!) 2. MLSN: Podobný přístup jako předchozí, který zohledňuje zásobu živin v půdě. V USA vybrali 3500 vzorků půdy pod trávníky, kde se dělal Mehlich III a trávníky vypadaly dobře. Udělali si histogramy četností zásob živin a zjistili, že podle konvenčního plánu hnojení by 82% trávníků vyžadovalo K hnojení, podobné to bylo u fosforu. Pro prodejce hnojiv je to špatná informace – není potřeba kupovat tolik hnojiv. Nikdo nemá chuť takový výzkum platit a proto tak dlouho trvalo, než se na to přišlo. Ušetří vám to ale peníze, které můžete použít na rozumnější věci. Hranice hnojení se posunuje doleva (k nižší zásobě). Na dotaz Jirky Kapeše „Proč bere MLSN zrovna hloubku půdy 0 - 10 cm jako standard pro odběr půdních vzorků?“ Micah odpověděl, že je to jednak vrstva, odkud berou trávy většinu vody a živin. A také proto, že pokud půdu neoráme, zůstává aplikovaný fosfor pouze v povrchové vrstvě do 3 cm a draslík do 10 cm. Další výhoda je i to, že se s výsledky dobře počítá: na 1 m2 máme 100 l půdy. Při hnojení je nutno předvídat co se v nejbližší době stane. Dnešní hnojení se projeví na růstu trávy až v budoucnu. Je třeba se podívat také na to, jak tráva rostla v uplynulých dvou týdnech. Trávníky se často pěstují na špatných půdách, kde už nic jiného neroste, protože trávy jsou velmi adaptabilní. V království mikrobů i živin Další přednášku s názvem Vztahy mezi trávníkem a mikroby prezentoval Jaroslav Záhora, který působí jako pedagog a mikrobiolog na Mendelově univerzitě v Brně. Zabývá se zejména problematikou mikrobiálních společenstev v blízkosti kořenů rostlin a vzájemnými toky živin mezi rostlinami a mikroby. Snaží se vysvětlovat škodlivost vyšších dávek minerálního dusíku pro půdní úrodnost i pro kondici rostlin. Půdní agregáty představují království mikrobů i živin, které komunikuje s kořeny prostřednictvím svého povrchu. Kořeny jsou propojeny s houbovými vlákny, které vytahují živiny i vodu z obtížně dostupných vazeb. Půdní houby produkují glomalin, což je látka, která tvoří 50% tmelů v půdních agregátech a tím zajišťuje přístup vzduchu ke kořenům, rychlé zasakování vody a příznivé podmínky pro růst kořenů i v jílových půdách. V mezivrstevních strukturách jílových minerálů jsou značné zásoby živin, jsou ale pro rostliny těžko dostupné, zejména za sucha. Zóna okolo kořenů má úplně jiné vlastnosti, než okolní půda. Termín rhizosféra byl poprvé použit v roce 1904 v Německu. Mělo to být původně několik milimetrů od osy kořene, ale je to asi více. Mykohirzní vlákna mohou dosahovat až několik centimetrů od osy kořene. Kořen přes ně může vylučovat exudáty na mnohem větší vzdálenost. V rhizosféře se odehrává 90% veškeré mikrobiální aktivity, ale díky růstu kořenů se zóny aktivit rychle přesouvají. Těsně za kořenovou špičkou je vylučován sliz se spektrem uhlíkatých látek, které poskytují informaci pro mikroby. Nutí je změnit individualistickou strategii, aby začaly fungovat skupinově ve prospěch rostlin. Pokud mají rostliny v půdě k dispozici dostatek minerálního dusíku, přestanou investovat exudáty do mikrobů. Investují jen do listů, aby je nepředrostly ostatní kytky v okolí a půda tím trpí. Bakterie mají na povrchu až 400 bílkovinných receptorů, které kontrolují, co v prostředí chybí, a pak to dokáží aktivovat z půdních agregátů. Žito do období mléčné zralosti pouští do půdy až 60% veškerých svých asimilátů. Poměr C/N v půdě je obvykle 10/1, což představuje pro rostliny ohromné zásoby dusíku. Přibližně 95% půdní mikroflóry je v těžké dormanci a většinu času čekají na svou příležitost. Dodání půdních mikrobů funguje pouze na hladových a sterilních půdách a je otázka, jak dlouho. Podle dostupnosti živin v prostředí dokáží mikrobi rychle nastartovat a pak přejít do dormance (glykocalypsy – uzavření se ve slizu). Golf a tenis Po obědě pokračoval přednáškou Mark Ferguson z STRI v Bingley ve Velké Británii. Je expertem na tenisové trávníky, řídí projekty na The All England Club. Vede a hodnotí také firemní a odrůdové trávníkové pokusy na STRI. Je konzultantem při přípravě golfových hřišť na turnaje Open pro R&A a hodnotí hratelnost trávníků před turnaji. V přednášce nazvané Výběr trávních druhů a odrůd shrnul hlavní vlastnosti základních druhů a poddruhů trav a zaměřil se i na rozdíly mezi odrůdami v rámci druhů. Odrůdy se za posledních 20 let výrazně změnily z hlediska velmi odlišných barevných odstínů (zejména jílek vytrvalý a lipnice luční), odolnosti vůči zátěži, rychlosti růstu, hustoty trávníku, šířky listů, odolnosti vůči chorobám a suchu, ale také tolerance k nízké výšce sečení. STRI vydává každý rok brožuru s výsledky testování nových odrůd, která je dostupná na webu. Zajímavostí bylo přiblížení problematiky zatravněných tenisových hřišť. Na mistrovském hřišti ve Wimbledonu je trávník složen pouze z jílku vytrvalého, který se seče na výšku 8 mm a jeho životnost je pouze jeden rok. Půda obsahuje vyšší podíl jílu, aby se míček dostatečně odrážel. Na méně zatěžovaných tenisových hřištích je trávník tvořen psinečkem obecným a kostřavou červenou, které zde vydrží mnohem déle. Určitým problémem golfových hřišť je tzv. Augusta syndrom, kdy díky televizním přenosům z golfových turnajů jsou hřiště často tlačeny k tomu, aby trávníky vypadaly co nejlépe, což je na úkor herní kvality i rozpočtu klubu. Bla Žádoucí je mírná závlaha Další přednáška Micaha Woodse byla nazvána Jak zajistit co nejlepší podmínky pro trávník při omezení vstupů? Výhodou toho, že cestuje hodně po světě, je i to, že může srovnávat trávníky v odlišném prostředí. Uvědomil si, že pokud trávník roste příliš pomalu, nebo naopak příliš rychle, ztrácí svou kvalitu. Na fotbalových trávnících a dostihových drahách je požadavek na rychlost růstu mnohem větší, než na golfových greenech. Také antraknóza je problém zejména na živinami chudých půdách a stresovaných trávnících. Na hřištích, kde se odehraje 40 tisíc kol ročně je žádoucí rychlejší růst trávy, než na hřišti, kde se odehraje pouze 8 tisíc kol za rok, protože je tam nižší poškození. Ačkoliv si to většina greenkeeperů nemyslí, i kostřava červená může být v našich podmínkách velký producent plsti. Zařazování travních druhů do kategorií podle tvorby plsti je dáno výživou. Světlo a teplota jsou většinou mimo naši kontrolu, do určité míry je sice můžeme doplňovat, je to ale drahé a komplikované. Do roku 2009 považoval za ideální hlubokou, méně častou závlahu do polní kapacity následovanou proschnutím substrátu na vlhkost blízkou bodu vadnutí. Učil to jako optimální systém i ostatní. U typických greenů je polní kapacita okolo 25% objemových. Vysychání substrátů k bodu vadnutí zvyšuje riziko hydrofobnosti. Na greenech je typický bod vadnutí ve svrchní vrstvě okolo 10%. Na druhé straně nasycení půdy vodou vede k problémům s chorobami, zhutněním a nedostatkem vzduchu. Častý protiargument častější závlahy je samozřejmě obtížnější boj s lipnicí roční. Velmi důležité je nezvýšit vlhkost půdy příliš (nad 20%), je třeba ji držet okolo 15%. Touto častou, ale jen mírnou závlahou dosáhneme úspor vody, vyšší herní kvalitu povrchu a zdravější trávník. My máme rádi víno… Závěrečná přednáška prvního dne se poněkud vymykala ostatním tématům. Byla nazvána Vliv zatravnění meziřadí na růst révy a na kvalitu vín. Přednesli ji společně Stanislav Hejduk z Mendelovy univerzity a Martin Kadubec, soukromý vinař z Lipova. Martin s manželkou Lenkou obhospodařují ekologicky 10 ha zatravněných vinohradů. Jejich vína vyhrávají soutěže doma i v zahraničí (např. Biofach). Snaží se najít soulad mezi konkurencí o vodu a o živiny mezi rostlinami révy a zatravněným meziřadím tak, aby se nesnížila kondice révy a kvalita hroznů. V minulosti byla půda ve většině vinohradů ošetřována jako černý úhor, neboť tento systém umožňoval dosahovat rekordní sklizně hroznů a současně omezoval výpar vody. Na druhé straně to vedlo k nízké cukernatosti a aromatičnosti hroznů, k výrazné vodní erozi, k projevům chlorózy na listech révy, poklesu obsahu humusu a problémům s únosnosti půdy po deštích při ošetřování a sklizni. V současnosti je zatravnění vinohradů povinné v ekologické i integrované produkci. Mimo trav jsou dnes běžnou součástí směsí i jeteloviny a další dvouděložné rostliny. Tím také dochází ke snížení potřeby hnojení (dusík z jetelovin) a k podpoře užitečných organismů včetně opylovačů. Zatravnění vede i ke snížení tlaku houbových chorob na listech a plodech révy. Novinky a inovace Druhý den pokračoval Mark Ferguson přednáškou Měření kvality a hratelnosti golfových trávníků, inovace při pěstování trávníků. Zdůraznil výhodu pravidelného měření a zaznamenávání dat o kvalitě trávníkového povrchu. Doporučuje se zaměřit na vlhkost a tvrdost půdy, obsah organické hmoty a rychlost greenů a zaznamenávat vývoj hodnot v čase. Na STRI měří i pravdivost (trueness) a hladkost, rovinatost (smoothness) greenů speciálně vyvinutým zařízením. K jednotlivým parametrům jsou doporučeny cílové hodnoty, které mají zajišťovat optimální kvalitu trávníku. Pokud jde o novinky, představil optické zařízení Hemiview, které je určeno pro zjištění míry zastínění dané plochy. Využívá se zejména na fotbalových stadionech, ale také na zastíněných greenech. Další inovací je osvětlovací zařízení Orn, pro přisvětlování greenů v místech, kde nelze okolní stromy ořezat nebo jinak zajistit lepší osvětlení. Zařízení je menší a mobilnější, než ta, která se používají na fotbalových hřištích a vzhledem k problémům s připojením k elektrické síti může být vybaveno i akumulátorem. Poslední představenou inovací byl systém Permavoid, který byl vyvinut v Nizozemí. Jde o plastový, stavebnicový systém o výšce 82 mm, který může být využit jako náhrada drenážní vrstvy zatěžovaných trávníků. Umožňuje nejen rychle odvádět vodu, ale také ji zachycovat pro následnou závlahu. Někdy bývá méně více Poslední přednáškou s názvem Růstový potenciál trávníků, význam měření objemu posečené biomasy završil program Micah Woods. Růstový potenciál (dále GP) umožňuje zjistit rozdíl mezi potenciální rychlostí růstu trávníku a skutečností. Teplota je jeden ze základních faktorů růstu (spolu se světlem, vodou a živinami). Trávy rostou nejlépe okolo optima, a čím více se hodnoty odchylují na každou stranu, tím více se zpomaluje růst. U C3 trav je optimální průměrná denní teplota 20 oC, pro C4 trávy je optimum 31oC. Hodnoty GP se pohybují od 0 do 1, rovnice pro snadný výpočet je dostupná i na webu ve formátu Excel a lze si tam dosadit naše konkrétní hodnoty. Při 14oC je růst trav na úrovni 50% GP. V mírném klimatickém pásu je blízký vztah mezi teplotou a slunečním svitem. Původně byl koncept GP vytvořen společností PACE v Kalifornii (https://www.paceturf.org/) pro stanovení optimální doby pro přesev troskutu jílkem vytrvalým. Letos bylo v srpnu tak horko, že se v některých dnech dostal potenciál růstu C3 trav v České republice pod 50%. Naopak díky rychlému oteplení na jaře dosahoval GP v některých dnech v dubnu a v květnu už 100 %. V tomto období musíme více sekat a tím odstraňujeme živiny. Tráva je schopna denně využít na greenech až 1 kg N/ha (0,1 g/m2) při GP = 1. Z měsíčních sum to vychází na 140 kg N/ha a rok. Pokud roste tráva příliš rychle, je vhodné zredukovat hnojení na 60 – 80%. Je to ideální nástroj pro plánování hnojení. GP lze použít pro plánování řady dalších činností, jako je frekvence sečení, aplikace fungicidů atd. Pokud měříme objem clippings, ověříme si tím fungování GP a konzistenci mezi greeny. Sami si musíme stanovit jak vysoko je optimální rychlost růstu našeho trávníku. Každý zbytečný růst trávy je spojen nejen se zbytečným sečením, ale i s verticutem, pískováním atd. Doporučuje pravidelné měření všech parametrů a jejich zaznamenávání. Při snížení produkce clippings se zvyšuje rychlost greenů. Lidé si často myslí, že tuhá tráva se vzpřímenými listy poskytuje vyšší rychlost, Micah si naopak myslí, že rychlejší je měkká tráva. Honba za co největší rychlostí greenu vede často ke snižování výšky sečení a poškozování trávníku. Pokud tráva roste pomalu, můžete si dovolit sekat níže – trávu tolik nepoškodíte, protože neodsečete tolik. Často se stává, že pokud seče více sekaček, zejména na turnajích, kde je řada strojů zapůjčena, některé sečou 2x více clippings než jiné. Důvodem je odlišné nastavení, odlišný průměr vřetene aj. Většina greenkeeperů si myslí, že měření clippings je nesmysl a že mají sekačky nastaveny dobře. Měřením clippings se dá vysvětlit spousta nesrovnalostí. Nelze to zjistit bez měření objemu posečené hmoty. Protože denní data jsou velmi variabilní, doporučuje dělat klouzavý průměr za 5 nebo 7 dní. Pokud tráva moc neroste, nemusíme ji téměř vertikutovat a aerifikovat. Dříve Micah také doporučoval intenzivní verticut a aerifikaci, protože se to dělalo všude. Hráči si ale na časté pískování a aerifikaci obvykle stěžují. Nezodpovězená otázka na závěr k přemýšlení: Pokud snížíme rychlost růstu trávy o 30%, myslíte, že můžeme snížit pískování a aerifikaci o 30%? Kontakt: Stanislav HEJDUK (autor textu), GREEN 4/2018, www.czgreen.com

Green 4/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

konec roku bývá příležitostí ohlédnout se za ním nazpět a zjistit, jestli si z něho budete něco pamatovat, třeba za tři roky. Tedy vlastně i příležitostí připomenout si minimálně pět šest zásadních záležitostí, na které budete v souvislosti s odcházejícím rokem vzpomínat.

Myslím, že rok 2018 byl z pohledu greenkeepingu docela unikátní. Událo se hodně zajímavých věcí, nenudili jsme se. Zbytek není neproniknutelná šeď, ale když má něco trčet z ospalé nudné rutiny, musí to být výjimečné. Stačí retro tři nadmíru vydařené akce, tři novinky novinek?

Možná bych měl vzpomenout komunální volby, i když… Ale „náš“ člověk/čtenář by si určitě měl pamatovat lednový Seminář a výroční konferenci ČSG v kruhové hale ČZU v Praze s volbou nového výkonného výboru, červnový pyšelský Slunovrat, který se vzhledem k odpalům golfových míčků v okamžiku východu slunce stává kultovní záležitostí a pak říjnový Výroční turnaj ČSG v Darovanském dvoře, kde se Josef Čepek po předchozích triumfech v roce 2009 v Sokolově a v roce 2011 v Poděbradech stal nejúspěšnějším hráčem v jeho devatenáctileté historii.

A zmíněné super novinky? Řídil jsem unikátní svahový stroj Ventrac, výjimečný svou konstrukcí a množstvím přídavných zařízení a adaptérů. Projel se novým Club Car Tempo, který přinesl ladné dynamické křivky, exkluzivní možnosti příslušenství a bezprecedentní úroveň konektivity s GPS systémem Visage. A vysekl poklonu sekačce JD 9009A, nenasytnému žroutu rafů s absolutní kontrolou nad strojem. Všechny novinky vznikly s cílem posunout golfovou hru, respektive greenkeeping, o pořádný kus vpřed… Podle mě se to skvěle povedlo.

V každém oboru je to jako když odlupujete slupky „cibule“. Za každou další slupkou, za každým poznáním, jsou zase další otázky, které rozkrýváte. A my se k nim snažíme – i s vaší pomocí – v každém čísle Greenu přinést to nejzajímavější. Typické je, že dnes nikdo neví, jaký bude zítřek. A typické také je, že lidi podle dneška ustavičně posuzují včerejšek, aniž by se pokusili představit si realitu včerejška bez znalosti dneška. Složité? Asi ano. Právě proto, že to je složité na pragmatické pochopení všech souvislostí, jde o dobrý způsob inspirace.

Tak si užívejte přelom roku a myslete na nás stejně často, jako my myslíme na Vás.

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2019 mi za celou redakci Greenu dovolte připojit také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan