DOPORUČUJEME


Co (ne)sypat ptáčkům

datum 14.09.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Zdálo by se, že na přilákání mnoha ptáků do krmítka potřebujeme mít hlavně správné krmítko. Ale pravdou je, že ptáci si příliš nevybírají z tvarů krmítek, ale spíše z potravy, kterou jim nabídneme. Takže hlavní zásadou pro krmítko je, aby bylo kryté proti větru, dešti a sněhu, případně i proti přímému slunci, aby zde ptáci mohli bez problémů zobat. Pro různé druhy ptáčků je zejména třeba, aby nasypaná potrava byla pestrá. Na lojové koule a slunečnicová semínka nalákáme jen sýkorky – a to ještě lojové koule ocení spíš na jaře, kdy si zakládají nová hnízda a vyvádějí mladé. Pro přilákání dalších ptáků je nejlépe použít krmné směsi, které obsahují sušené a drcené obilí, semena, bobule, lískové a burské oříšky, piniová semínka a konopí. Směsi můžeme koupit buď hotové, nebo si je doma sami vyrobit. Někteří ptáci (například kosi a drozdi) ocení jablka. Co sypat koroptvím a bažantům Máte dům na konci vesnice blízko u pole? Pak můžete vyrobit zásyp pro koroptve a bažanty, kteří se ukrývají v houští a keřích kolem polí. Nasypte jim např. do kryté velké bedny lisované seno, obilí, kukuřici a různá semena. Co nasypat sovám Slyšíte občas nad vaší zahradou zahoukat sovu? Zkuste v zahradě (na tichém místě) nebo za plotem postavit na 4 kůly stříšku a pod stříšku nasypte semínka, ořechy a bukvice. Co naopak ptáčkům do krmítka nesypat Do krmítek rozhodně nesypte zbytky potravy a jídel, ani např. sušené pečivo. Ptáčkové nejsou na takovouto potravu zvyklí, a mohla by jim způsobit spíš potíže, než aby jim pomohla. Jaké ptáky nekrmit a přenechat jejich krmení odborníkům Raději nekrmíme dravé ptáky, protože potřebují masitou potravu, takže jejich krmení přenecháme myslivcům a lesníkům. Stejně tak nekrmíte vodní ptactvo, které zase přenecháme na starost rybářům, kteří přesně vědí, jak tyto ptáky v zimě dokrmovat.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan