DOPORUČUJEME


Zelená inspirace z Anglie

datum 02.08.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Anglická zahrada po česku? Ano, ale s jistými kompromisy. Můžeme se inspirovat kompozičním řešením, do českých zahrad lze také zakomponovat trvalková rabata, která vytvářela již Gertrude Jekyll, ale i sebelepší „kopie“ anglické zahrady bude vždy něco postrádat, přesto není třeba zoufat. Anglické zahrady považujeme za skvost světové zahradní tvorby, angličtí zahradníci mají doslova zelené prsty. Nejde ovšem jen o to, že se jim daří vše vypěstovat, mají přirozený cit i pro kompozici. Právě pod jejich taktovkou vznikají taková zahradní díla, která korespondují nejen s architekturou domu, ale přirozeně také navazují na okolní krajinu. Problém s počasím Anglickým zahradníkům hrají do karet především klimatické podmínky. Právě v tomto bodě se s českým prostředím výrazně rozcházíme. Vaše sny o zahradě inspirované Anglií mohou zhatit tuhé zimy bez sněhové pokrývky a především suché horké léto. V posledních letech zeleni příliš nesvědčí ani čím dál tím kratší průběh jara. Zima nám de facto přejde mnohdy do letního počasí, které je právě typické nedostatkem srážek a vyššími teplotami. Jistě vás napadne, že se nedostatek atmosférických srážek během sezony dá dohnat dodatečnou zálivkou. Jistě to v některých případech bude i stačit, ale vody stále ubývá a je třeba s ní zacházet ohleduplně. Nehledě na to, že perfektní trávník, tedy hustý sytě zelený pažit, jak ho možná znáte právě z britského prostředí, vyžaduje i něco trochu navíc než jen zálivku. V Anglii se totiž rozprší klidně i několikrát za den, takže vegetace dostává bohatý přísun vody ke kořenům, ale své odvede také poměrně vysoká vzdušná vlhkost. Zahrady bez hranic Pokud se vydáte pro inspiraci do Anglie, jistě vás na první pohled zaujme absence klasických typů oplocení, která znáte z naší země. S betonovými prefabrikáty nebo s pletivem se jen tak nesetkáte. Oplocení je většinou řešeno kamennou zídkou, dřevěnými latěmi, které umožňují výhledy do i ze zahrady, nebo oplocení zcela chybí a supluje ho přirozený terén. U šlechtických sídel pak byly vytvářeny příkopy Ha-Ha. Jedná se o příkop ze strany od zahrady kolmý, zatímco směrem do krajiny má svahy již pozvolné. To chytří zahradníci mysleli na divokou zvěř, která se v příkopu octla, aby zase mohla vystoupit a pokračovat dál na pastviny nebo do lesů. Tato forma „oplocení“ nebyla z dálky zřejmá, takže nerušila působnost kompozice a navíc zahradu i celkově zvětšovala, proto můžete mít z anglických zahrad u šlechtických sídel pocit, že jsou nekonečné. Organické propojení s okolím Když se řekne anglická zahrada, jistě každého hned napadne perfektní, nízce sečený trávník, ale tento styl zahrad spočívá i v jiných prvcích. V první řadě je na místě zmínit propracovaný koncept, díky němuž nelze zahradu shlédnout celou z jediného místa na pozemku. Koncept bývá většinou dělen do různých tematických celků, které se liší nejen užitkovou náplní, ale také estetickým pojetím. Stejně tak bychom při tvorbě zahrady měli více dbát na vzájemné soužití zahrady i samotného domu. Oba celky by se měly v první řadě organicky propojit, přeci jenom je bude užívat stejný majitel. Mnohdy při tvorbě zahrady také zapomínáme, že by kompozice měla do jisté míry ctít okolí, zvláště pokud jsou z ní výhledy do lesnaté krajiny. Zahrada krásná po celý rok Pojetí anglické zahrady rozhodně nekoresponduje s tím, na co jsme zvyklí u zahrad českých, tedy s výsadbami situovanými po obvodu pozemku, zatímco střed tvoří trávník. Správně vytvořenou zahradu nelze shlédnout z jednoho bodu pozemku. Na každém kroku pak čeká překvapení v podobě dalšího odlišně laděného prostoru. Ano, taková přesně anglická zahrada je. Kromě trvalkových záhonů ji hojně doplňuje také tvarovaná zeleň v podobě živých stěn a plotů. Stálezelené nízké živé plůtky jsou zde často používány coby obruba okrasných i zeleninových záhonů. V tomto bodě se opět s českou zahradou rozcházíme. Máme totiž hluboce zažité, že užitková zahrada slouží pouze k užitku, ale pokud na ní nebojujete s každým metrem čtverečním a místa máte dostatek, pak zauvažujte i nad tím, jestli by si zeleninové záhony také nezasloužily stálezelenou zeleň, která některé z nich orámuje. Na vás pak bude pouze změna osázení uprostřed záhonů, kde lze podle zvyku střídat plodiny. V Anglii se nejčastěji v živých plotech setkáme s dlouhověkým tisem červeným (Taxus baccata), který je sice typický pomalým růstem, ale snese i hluboké zmlazení, což se nedá říci o každém druhu dřeviny vhodném pro založení živého plotu. Nízké živé ploty se pak zakládají ze zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), který obstojně snáší i naše zimy. Záhony jako od malíře Trvalkové záhony v anglických zahradách mnohdy připomínají spíše malířské plátno než klasické rabato. Zahradní architekti tato rabata vytvářejí tak, aby druhy v nich vysazené svým kvetením na sebe navazovaly. Pak se nestane, aby některý týden ve výsadbě nic nekvetlo. Stejně tak se dbá na to, aby byly rostliny zajímavé nejen barvou či tvarem květů, ale také olistěním, případně plody. Anglická rabata se zakládají buď v ploše, nebo u vyšší stěny, takže jsou určeny pro pohled z určité strany. Rabata posazená do volné plochy mívají vyvýšený střed, což znamená, že nejvyšší druhy rostlin jsou vysazeny uprostřed a směrem k okrajům se sortiment snižuje. Rabato u stěny, tedy třeba u živého plotu, který tvoří neutrální pozadí pestrého záhonu, pak mají nejvyšší rostliny vysazeny v zadní části, sortiment se pak snižuje směrem k pohledové zóně. V trvalkových záhonech mívají angličtí mistři zahradní tvorby mnohdy zakomponovány anglické růže nebo různé druhy pěnišníků či azalek, jak to měla ve zvyku také věhlasná Gertrude Jekyll.

Green 4/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

konec roku bývá příležitostí ohlédnout se za ním nazpět a zjistit, jestli si z něho budete něco pamatovat, třeba za tři roky. Tedy vlastně i příležitostí připomenout si minimálně pět šest zásadních záležitostí, na které budete v souvislosti s odcházejícím rokem vzpomínat.

Myslím, že rok 2018 byl z pohledu greenkeepingu docela unikátní. Událo se hodně zajímavých věcí, nenudili jsme se. Zbytek není neproniknutelná šeď, ale když má něco trčet z ospalé nudné rutiny, musí to být výjimečné. Stačí retro tři nadmíru vydařené akce, tři novinky novinek?

Možná bych měl vzpomenout komunální volby, i když… Ale „náš“ člověk/čtenář by si určitě měl pamatovat lednový Seminář a výroční konferenci ČSG v kruhové hale ČZU v Praze s volbou nového výkonného výboru, červnový pyšelský Slunovrat, který se vzhledem k odpalům golfových míčků v okamžiku východu slunce stává kultovní záležitostí a pak říjnový Výroční turnaj ČSG v Darovanském dvoře, kde se Josef Čepek po předchozích triumfech v roce 2009 v Sokolově a v roce 2011 v Poděbradech stal nejúspěšnějším hráčem v jeho devatenáctileté historii.

A zmíněné super novinky? Řídil jsem unikátní svahový stroj Ventrac, výjimečný svou konstrukcí a množstvím přídavných zařízení a adaptérů. Projel se novým Club Car Tempo, který přinesl ladné dynamické křivky, exkluzivní možnosti příslušenství a bezprecedentní úroveň konektivity s GPS systémem Visage. A vysekl poklonu sekačce JD 9009A, nenasytnému žroutu rafů s absolutní kontrolou nad strojem. Všechny novinky vznikly s cílem posunout golfovou hru, respektive greenkeeping, o pořádný kus vpřed… Podle mě se to skvěle povedlo.

V každém oboru je to jako když odlupujete slupky „cibule“. Za každou další slupkou, za každým poznáním, jsou zase další otázky, které rozkrýváte. A my se k nim snažíme – i s vaší pomocí – v každém čísle Greenu přinést to nejzajímavější. Typické je, že dnes nikdo neví, jaký bude zítřek. A typické také je, že lidi podle dneška ustavičně posuzují včerejšek, aniž by se pokusili představit si realitu včerejška bez znalosti dneška. Složité? Asi ano. Právě proto, že to je složité na pragmatické pochopení všech souvislostí, jde o dobrý způsob inspirace.

Tak si užívejte přelom roku a myslete na nás stejně často, jako my myslíme na Vás.

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2019 mi za celou redakci Greenu dovolte připojit také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan