DOPORUČUJEME


Uvidíš-li mne, zapláčeš...

datum 01.08.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Z Labe kvůli suchu vylézají hladové kameny. Odkrývají nápisy staré i stovky let. Uvidíš-li mne, zapláčeš. To říká známý nápis na hladovém kameni na Labi v Děčíně. Nízké stavy řek totiž znamenaly v minulosti vždy bídu a hlad, především v zemědělských oblastech nebo místech, která živila řeka. Dnes tomu tak již není, přestože je Labe na ústeckém vodočtu přibližně 20 centimetrů pod úrovní sucha. „Ve městech, jako byl Děčín nebo Podmokly, přinášela velkému množství lidí obživu právě plavba. Jenže tu nebylo možné v období sucha provozovat, a tak byli šífáci a další lidé existenčně závislí na plavbě v tu dobu bez příjmů,“ vysvětlil ředitel děčínského oblastního muzea Vlastimil Pažourek. Na hladových kamenech jsou historické nápisy s rýhami značícími, kam až v daném roce klesla voda. Jsou proto považovány za důležité dokumenty mapující život okolo řeky. Některé nápisy jsou staré i několik staletí. „Na dolním Labi je přibližně patnáct hladových kamenů, které vystupují v období sucha,“ řekl Jiří Mach z děčínské pobočky Povodí Labe. Sucho změnilo potok ve Svítkově v zapáchající stoku. Podle zástupců podniku je letošní rok srovnatelný s létem před třemi lety, kdy panovala extrémní sucha. Tehdy se poprvé po dlouhých desítkách let objevil hladový kámen nedaleko Těchlovic. Řada lidí jej považovala za ztracený, zničený měl být během úprav labského dna. „Já jej za ztracený nepovažoval. Za 26 let, co jsem u Povodí, jsme nikdy v těchto místech nedělali takovou prohrábku. A pokud bychom ji dělali, museli bychom ten kámen někam odtáhnout,“ dodal Mach. Hladové kameny jsou například na levém břehu Labe v Dolním Žlebu pod přívozem nebo ve Hřensku. Nejznámější hladový kámen v Ústeckém kraji je ale v Děčíně, pravidelně si k němu během letních měsíců nacházejí každodenně cestu desítky turistů. Oproti jiným kamenům je totiž přímo v centru města, pouhých 200 metrů pod Tyršovým mostem. „První spolehlivý záznam, kterému odpovídá i dobový typ písma, je z roku 1616,“ uvedl Pažourek. Na kameni byly záznamy i se staršími daty, ale ty byly již zničeny. V těchto místech totiž často přistávaly lodě. Na děčínském hladovém kameni je také slavný nápis v němčině Uvidíš-li mne, zaplač. Ten tam nechal v roce 1911 vytesat Franz Mayer. V roce 1938 pak na kámen přibyl nápis Neplač holka nenaříkej, když je sucho, pole stříkej. Ten nechal vytesat tehdejší majitel současné továrny na pumpy, která dnes nese název Sigma Lutín. Ještě v polovině 19. století znamenalo zastavení plavby to, že nemohly plout lodě o ponoru padesát až šedesát centimetrů, v Labi tak muselo být kolem jednoho metru vody. Takové lodě ale uvezly jen několik tun nákladu. Velké lodě pak měly ponor okolo jednoho metru a uvezly přibližně 80 tun nákladu.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan