DOPORUČUJEME


Krátká sezona na nejsevernějším hřišti světa

datum 13.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Není to až tak daleko: Mezinárodním spojem letíte do Osla, poté vnitrostátní norskou linkou do Tromso, zde si na letišti půjčíte auto a už je to jen 45 km. Při dobré konstelaci spojení jste tam za 6 hodin. To je jako po D1 do Ropice. Musíte si ale dobře vybrat termín. Sice na webu tromsogolf.com najdete informaci, že doufají, že otevřou prvního června, realita je jiná. „Nejspíše otevřeme až v polovině června,“ říká Bjorn Sonsteby, šéf provozu hřiště. Vzhledem k tomu, že v době naší návštěvy byl konec května a hřiště bylo více hnědé než zelené, místy byly ještě kupy sněhu, připadal nám i tento termín nadsazený. „Ono to teď půjde rychle. Vzhledem k tomu, že tu máme polární den, jsou dny, kdy je bez mraků a slunce svítí 24 hodin denně a vlhka je dost, tak tráva roste rychle.“ Má pravdu, nejbližší západ slunce tu očekávají 26. července. Také na poměry jiných evropských hřišť si nekladou tak vysoké nároky na kvalitu zatravnění. Sezona tu trvá do půlky září. „No, někdy hrajeme i v říjnu, ale to musí být dobrý rok, bez sněhu,“ dodává Bjorn. Trocha zeměpisu: Tromso leží 300 km za polárním kruhem, hřiště v Breivikeidetu má souřadnice 69 stupňů, 39 minut, 30 sekund severní šířky. Na globu na sedmdesáté rovnoběžce najdete Gronsko (Island je o kus níž), Baffinův ostrov nad pevninou Kanady, sedmdesátá rovnoběžka pak prochází severním pobřežím Aljašky, v Rusku protíná poloostrov Tajmyr, ale nad Uralem už ji překročíte jen lodí – to v létě - nebo po většinu roku na saních tažených psím spřežením. Sever Norska si na rozdíl od ostatních jmenovaných oblastí užívá teplého Golfského proudu, zima je to sice dlouhá, ale nikoli tak krutá. Nezamrzající moře udržuje teploty na pobřeží na úrovni středoevropských zim, o stopadesát kilometrů ve vnitrozemí už je jako na Sibiři. Ono také stačilo koncem května vyjet do výšky 100 metrů nad mořem a projít se po zamrzlém jezeře. V Norsku najdete severněji ještě dvě devítijamková hřiště. I zdejší osmnáctka s parem 36 a délkou ze žlutých odpališť 5705 m, jak se místní chlubí nejsevernější osmnáctka na světě, má jednu „vadu“. Bjorn Sonsteby vysvětluje: „Při tak krátké sezoně bychom nedokázali ošetřit odpaliště, aby to nebylo po pár hrách oraniště, proto jsme se rozhodli udělat odpaliště jen na umělých kobercích.“ Koncem května se tu věnovali především greenům a jejich nejbližšímu okolí, které se už zelenalo. Pomalu se začínaly zelenat i břízy, které oddělují jednotlivé ferveje. Výhledy na zasněžené svahy 1000 metrových skal v okolí či na 1500 vysoké Lyngeské Alpy, kam dohlédnete přes nedaleký fjord, jsou ale fascinující. Ani ceny za hru nejsou v jinak předraženém Norsku nijak fatální za hru na 18 jamek dáte necelých 400 norských korun, což je na koruny české tisícovka, půl set holí vám tu půjčí za naši pětistovku. Hřiště je otevřené vždy odpoledne začít hrát můžete i v osm večer, takže při poklidné hře si zahrajete poslední jamky osmnáctijamkového hřiště o půlnoci. A když to slunce začne zapadat až 26. července… „Asi jsme opravdu atrakce,“ říká Bjorn, „vloni v září tu byla partička amerických důchodců, říkali, že už byli hrát v Patagonii, takže nejjižnější hřiště už mají obehrané, a teď tady Breivikeidet.“ Kontakt a bližší informace: Jiří KRYŠPÍN (autor textu), www.vsudehralove.cz, GREEN 2/2018

Green 4/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

konec roku bývá příležitostí ohlédnout se za ním nazpět a zjistit, jestli si z něho budete něco pamatovat, třeba za tři roky. Tedy vlastně i příležitostí připomenout si minimálně pět šest zásadních záležitostí, na které budete v souvislosti s odcházejícím rokem vzpomínat.

Myslím, že rok 2018 byl z pohledu greenkeepingu docela unikátní. Událo se hodně zajímavých věcí, nenudili jsme se. Zbytek není neproniknutelná šeď, ale když má něco trčet z ospalé nudné rutiny, musí to být výjimečné. Stačí retro tři nadmíru vydařené akce, tři novinky novinek?

Možná bych měl vzpomenout komunální volby, i když… Ale „náš“ člověk/čtenář by si určitě měl pamatovat lednový Seminář a výroční konferenci ČSG v kruhové hale ČZU v Praze s volbou nového výkonného výboru, červnový pyšelský Slunovrat, který se vzhledem k odpalům golfových míčků v okamžiku východu slunce stává kultovní záležitostí a pak říjnový Výroční turnaj ČSG v Darovanském dvoře, kde se Josef Čepek po předchozích triumfech v roce 2009 v Sokolově a v roce 2011 v Poděbradech stal nejúspěšnějším hráčem v jeho devatenáctileté historii.

A zmíněné super novinky? Řídil jsem unikátní svahový stroj Ventrac, výjimečný svou konstrukcí a množstvím přídavných zařízení a adaptérů. Projel se novým Club Car Tempo, který přinesl ladné dynamické křivky, exkluzivní možnosti příslušenství a bezprecedentní úroveň konektivity s GPS systémem Visage. A vysekl poklonu sekačce JD 9009A, nenasytnému žroutu rafů s absolutní kontrolou nad strojem. Všechny novinky vznikly s cílem posunout golfovou hru, respektive greenkeeping, o pořádný kus vpřed… Podle mě se to skvěle povedlo.

V každém oboru je to jako když odlupujete slupky „cibule“. Za každou další slupkou, za každým poznáním, jsou zase další otázky, které rozkrýváte. A my se k nim snažíme – i s vaší pomocí – v každém čísle Greenu přinést to nejzajímavější. Typické je, že dnes nikdo neví, jaký bude zítřek. A typické také je, že lidi podle dneška ustavičně posuzují včerejšek, aniž by se pokusili představit si realitu včerejška bez znalosti dneška. Složité? Asi ano. Právě proto, že to je složité na pragmatické pochopení všech souvislostí, jde o dobrý způsob inspirace.

Tak si užívejte přelom roku a myslete na nás stejně často, jako my myslíme na Vás.

Hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2019 mi za celou redakci Greenu dovolte připojit také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan