DOPORUČUJEME


Kus Anglie v české zahradě

datum 11.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Pokud jste někdy už navštívili některou z anglických zahrad, určitě na tento zážitek stále ještě vzpomínáte. Možná jste si právě odsud přivezli inspiraci, která se pak promítla do nové podoby vaší zahrady. Anglickou zahradu si totiž můžete vytvořit i v českém prostředí. Pojďme se společně podívat na to, co by v takové zahradě určitě nemělo chybět. Habr je listnatý opadavý strom, suché listy většinou na větvích drží po celou zimu. Obvykle opadají na jaře až s rašením... Na anglických zahradách obdivujeme hned několik věcí, které ovšem nejdou do našich podmínek zcela úplně přenést. Zaprvé se jedná o nekonečně působící prostor neomezený klasickým oplocením, které je běžné pro místní pozemky. V Anglii někdy ploty zcela chybí nebo jsou poměrně nenásilně pojaté, takže umožňují výhledy ze zahrady i naopak do ní. V historických zahradách se také setkáte s příkopem ha-ha, díky němuž se zahradní úprava napojuje na volnou krajinu, takže působí nekonečným dojmem. Proti našim záměrům vytvořit kvalitní anglickou zahradu stojí také klimatické podmínky. Kontinentální klima s horkým a suchým létem mnohdy vylučuje použití druhů náročných na vzdušnou vlhkost. Abychom se dočkali kvalitního trávníku, musíme instalovat nákladné automatické závlahové systémy, které trávník udržují v kondici. Vytvořit v českém prostředí opravdu kvalitní anglickou zahradu není mnohdy jednoduché, ale určitě se jí můžeme v mnoha ohledech alespoň přiblížit. Citlivé řešení Při tvorbě zahrady všeobecně platí, že by zahrada neměla fungovat jen sama o sobě, ale měla by rozhodně komunikovat i s okolím. Velmi důležité jsou výhledy ze zahrady na okolí. Pokud nežijete na venkově, kde jsou krásné výhledy na lesy nebo louky, můžete se zaměřit například na zajímavé stavby. Jakékoliv výhledy zahradu zvětšují a zjemňují efekt uzavřeného prostoru. V České republice se zřejmě nikdy nerozloučíme s vysokým oplocením, které zvláště v městském prostředí zvyšuje pocit soukromí. Přesto ho lze do jisté míry nahradit živým plotem nebo tvarovanou stěnou z opadavých či stálezelených dřevin. Živé ploty navíc vytváří perfektní pozadí pro trvalkové záhony, které nesmí v anglické zahradě chybět. Kámen, dřevo i cihly Anglické zahrady se snaží přiblížit přírodě, proto mají často přírodní charakter, ačkoliv se mohou v mnohém lišit od našich přírodních zahrad. Najdete v nich přírodní materiály, které nemají jakkoliv upravovaný povrch. Tento případ se týká dřeva, které se často ponechává v původní podobě. Zvláště tvrdé dřevo časem získá zajímavou patinu, o kterou byste se nátěrem připravili. Dřevo v syrové podobě se tak hodí pro tvorbu zahradního nábytku, altánů, treláží i konstrukcí určených na herní prvky. Mezi velmi oblíbené materiály na zpevněné povrchy i zahradní stavby patří cihly a kámen, které perfektně spolupracují s vegetačními úpravami a doplňují se i s pestrými trvalkovými záhony. Fenomén Pokud se někdo zmíní o anglické zahradě, každý si jistě hned vybaví pojem anglický trávník. V Anglii se díky klimatickým podmínkám tomuto vegetačnímu prvku opravdu daří i bez větších zásahů a pravidelné péče. V našich podmínkách se ale bez závlahy, pravidelného hnojení a vertikutace prakticky neobejdeme. V anglické zahradě má ale své místo také druhově pestrý květnatý trávník nebo louka, která zahradu zajímavě zpestří a dodá jí také punc přírodních společenstev. Louka se totiž stane předmětem zájmu hmyzích opylovačů, kteří zde budou hledat potravu. Trvalkové záhony Anglická zahrada se rozhodně neobejde bez trvalek, které mají v těchto zahradách dlouhou tradici. Zkuste na své zahradě vytvořit druhově pestré trvalkové rabato, které se bude skládat z druhů, které se výškově i barevně doplňují. Snažte se také o to, aby na sebe navazovala i doba kvetení jednotlivých druhů. Záhon tak bude atraktivní od jara až do podzimu. Text: Lucie Peukertová

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan