ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Kus Anglie v české zahradě

datum 11.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Pokud jste někdy už navštívili některou z anglických zahrad, určitě na tento zážitek stále ještě vzpomínáte. Možná jste si právě odsud přivezli inspiraci, která se pak promítla do nové podoby vaší zahrady. Anglickou zahradu si totiž můžete vytvořit i v českém prostředí. Pojďme se společně podívat na to, co by v takové zahradě určitě nemělo chybět. Habr je listnatý opadavý strom, suché listy většinou na větvích drží po celou zimu. Obvykle opadají na jaře až s rašením... Na anglických zahradách obdivujeme hned několik věcí, které ovšem nejdou do našich podmínek zcela úplně přenést. Zaprvé se jedná o nekonečně působící prostor neomezený klasickým oplocením, které je běžné pro místní pozemky. V Anglii někdy ploty zcela chybí nebo jsou poměrně nenásilně pojaté, takže umožňují výhledy ze zahrady i naopak do ní. V historických zahradách se také setkáte s příkopem ha-ha, díky němuž se zahradní úprava napojuje na volnou krajinu, takže působí nekonečným dojmem. Proti našim záměrům vytvořit kvalitní anglickou zahradu stojí také klimatické podmínky. Kontinentální klima s horkým a suchým létem mnohdy vylučuje použití druhů náročných na vzdušnou vlhkost. Abychom se dočkali kvalitního trávníku, musíme instalovat nákladné automatické závlahové systémy, které trávník udržují v kondici. Vytvořit v českém prostředí opravdu kvalitní anglickou zahradu není mnohdy jednoduché, ale určitě se jí můžeme v mnoha ohledech alespoň přiblížit. Citlivé řešení Při tvorbě zahrady všeobecně platí, že by zahrada neměla fungovat jen sama o sobě, ale měla by rozhodně komunikovat i s okolím. Velmi důležité jsou výhledy ze zahrady na okolí. Pokud nežijete na venkově, kde jsou krásné výhledy na lesy nebo louky, můžete se zaměřit například na zajímavé stavby. Jakékoliv výhledy zahradu zvětšují a zjemňují efekt uzavřeného prostoru. V České republice se zřejmě nikdy nerozloučíme s vysokým oplocením, které zvláště v městském prostředí zvyšuje pocit soukromí. Přesto ho lze do jisté míry nahradit živým plotem nebo tvarovanou stěnou z opadavých či stálezelených dřevin. Živé ploty navíc vytváří perfektní pozadí pro trvalkové záhony, které nesmí v anglické zahradě chybět. Kámen, dřevo i cihly Anglické zahrady se snaží přiblížit přírodě, proto mají často přírodní charakter, ačkoliv se mohou v mnohém lišit od našich přírodních zahrad. Najdete v nich přírodní materiály, které nemají jakkoliv upravovaný povrch. Tento případ se týká dřeva, které se často ponechává v původní podobě. Zvláště tvrdé dřevo časem získá zajímavou patinu, o kterou byste se nátěrem připravili. Dřevo v syrové podobě se tak hodí pro tvorbu zahradního nábytku, altánů, treláží i konstrukcí určených na herní prvky. Mezi velmi oblíbené materiály na zpevněné povrchy i zahradní stavby patří cihly a kámen, které perfektně spolupracují s vegetačními úpravami a doplňují se i s pestrými trvalkovými záhony. Fenomén Pokud se někdo zmíní o anglické zahradě, každý si jistě hned vybaví pojem anglický trávník. V Anglii se díky klimatickým podmínkám tomuto vegetačnímu prvku opravdu daří i bez větších zásahů a pravidelné péče. V našich podmínkách se ale bez závlahy, pravidelného hnojení a vertikutace prakticky neobejdeme. V anglické zahradě má ale své místo také druhově pestrý květnatý trávník nebo louka, která zahradu zajímavě zpestří a dodá jí také punc přírodních společenstev. Louka se totiž stane předmětem zájmu hmyzích opylovačů, kteří zde budou hledat potravu. Trvalkové záhony Anglická zahrada se rozhodně neobejde bez trvalek, které mají v těchto zahradách dlouhou tradici. Zkuste na své zahradě vytvořit druhově pestré trvalkové rabato, které se bude skládat z druhů, které se výškově i barevně doplňují. Snažte se také o to, aby na sebe navazovala i doba kvetení jednotlivých druhů. Záhon tak bude atraktivní od jara až do podzimu. Text: Lucie Peukertová

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan