ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Kus Anglie v české zahradě

datum 11.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Pokud jste někdy už navštívili některou z anglických zahrad, určitě na tento zážitek stále ještě vzpomínáte. Možná jste si právě odsud přivezli inspiraci, která se pak promítla do nové podoby vaší zahrady. Anglickou zahradu si totiž můžete vytvořit i v českém prostředí. Pojďme se společně podívat na to, co by v takové zahradě určitě nemělo chybět. Habr je listnatý opadavý strom, suché listy většinou na větvích drží po celou zimu. Obvykle opadají na jaře až s rašením... Na anglických zahradách obdivujeme hned několik věcí, které ovšem nejdou do našich podmínek zcela úplně přenést. Zaprvé se jedná o nekonečně působící prostor neomezený klasickým oplocením, které je běžné pro místní pozemky. V Anglii někdy ploty zcela chybí nebo jsou poměrně nenásilně pojaté, takže umožňují výhledy ze zahrady i naopak do ní. V historických zahradách se také setkáte s příkopem ha-ha, díky němuž se zahradní úprava napojuje na volnou krajinu, takže působí nekonečným dojmem. Proti našim záměrům vytvořit kvalitní anglickou zahradu stojí také klimatické podmínky. Kontinentální klima s horkým a suchým létem mnohdy vylučuje použití druhů náročných na vzdušnou vlhkost. Abychom se dočkali kvalitního trávníku, musíme instalovat nákladné automatické závlahové systémy, které trávník udržují v kondici. Vytvořit v českém prostředí opravdu kvalitní anglickou zahradu není mnohdy jednoduché, ale určitě se jí můžeme v mnoha ohledech alespoň přiblížit. Citlivé řešení Při tvorbě zahrady všeobecně platí, že by zahrada neměla fungovat jen sama o sobě, ale měla by rozhodně komunikovat i s okolím. Velmi důležité jsou výhledy ze zahrady na okolí. Pokud nežijete na venkově, kde jsou krásné výhledy na lesy nebo louky, můžete se zaměřit například na zajímavé stavby. Jakékoliv výhledy zahradu zvětšují a zjemňují efekt uzavřeného prostoru. V České republice se zřejmě nikdy nerozloučíme s vysokým oplocením, které zvláště v městském prostředí zvyšuje pocit soukromí. Přesto ho lze do jisté míry nahradit živým plotem nebo tvarovanou stěnou z opadavých či stálezelených dřevin. Živé ploty navíc vytváří perfektní pozadí pro trvalkové záhony, které nesmí v anglické zahradě chybět. Kámen, dřevo i cihly Anglické zahrady se snaží přiblížit přírodě, proto mají často přírodní charakter, ačkoliv se mohou v mnohém lišit od našich přírodních zahrad. Najdete v nich přírodní materiály, které nemají jakkoliv upravovaný povrch. Tento případ se týká dřeva, které se často ponechává v původní podobě. Zvláště tvrdé dřevo časem získá zajímavou patinu, o kterou byste se nátěrem připravili. Dřevo v syrové podobě se tak hodí pro tvorbu zahradního nábytku, altánů, treláží i konstrukcí určených na herní prvky. Mezi velmi oblíbené materiály na zpevněné povrchy i zahradní stavby patří cihly a kámen, které perfektně spolupracují s vegetačními úpravami a doplňují se i s pestrými trvalkovými záhony. Fenomén Pokud se někdo zmíní o anglické zahradě, každý si jistě hned vybaví pojem anglický trávník. V Anglii se díky klimatickým podmínkám tomuto vegetačnímu prvku opravdu daří i bez větších zásahů a pravidelné péče. V našich podmínkách se ale bez závlahy, pravidelného hnojení a vertikutace prakticky neobejdeme. V anglické zahradě má ale své místo také druhově pestrý květnatý trávník nebo louka, která zahradu zajímavě zpestří a dodá jí také punc přírodních společenstev. Louka se totiž stane předmětem zájmu hmyzích opylovačů, kteří zde budou hledat potravu. Trvalkové záhony Anglická zahrada se rozhodně neobejde bez trvalek, které mají v těchto zahradách dlouhou tradici. Zkuste na své zahradě vytvořit druhově pestré trvalkové rabato, které se bude skládat z druhů, které se výškově i barevně doplňují. Snažte se také o to, aby na sebe navazovala i doba kvetení jednotlivých druhů. Záhon tak bude atraktivní od jara až do podzimu. Text: Lucie Peukertová

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan