DOPORUČUJEME


Významné choroby trávníků

datum 01.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Choroby, jako jedny z původců biotického stresu, mohou výrazně ovlivňovat užitnou i estetickou hodnotu trávníku. Obě složky hrají významnou roli jak u okrasných, tak především u sportovních trávníků. Pod pojmem užitná hodnota rozumíme odolnost vůči mechanické zátěži, nižší regenerační schopnost travního drnu a snížení jeho „hrací schopnosti“. Choroby, zejména ty, které postihují listovou část travního drnu, negativně ovlivňují zelený efekt, tj. příznivý smyslový požitek, který člověku poskytuje souvislá zelená travnatá plocha. Silný infekční tlak může ovlivnit druhové složení trávníku a tím zhoršit jeho kvalitu. Drtivá většina chorob trávníků, které se vyskytují na území České republiky, je houbového původu. K onemocněním, která se velmi často vyskytují v jarním období a počátkem léta, patří červená nitkovitost trav a travní rzivosti. Červená nitkovitost trav Původcem červené nitkovitosti trav (dříve označované jako kornatka travní) je houba Laetisariafuciformis (McAlp.) Burdsall (anamorfní stadium Isariafuciformis Berk). Typickým příznakem projevu tohoto onemocnění jsou světle hnědá, později až slámovitě zbarvená ohniska různé velikosti Pro počáteční stadium je typický výskyt růžového, případně bílého vatovitého mycelia uprostřed těchto ohnisek. Chomáčky mycelia jsou velmi dobře patrné zejména v ranních hodinách. K typickým příznakům patří také zúžení listových čepelí trav a červené zabarvení jejich špiček. Při epidemickém výskytu je celá napadená plocha, především v počátečním stadiu, zabarvena mírně do červena (odtud také české, německé, či anglické označení choroby). Jako podmínky podporující vznik a rozvoj tohoto onemocnění jsou uváděny především: dlouhodobé zamokření trávníku (mlha, rosa, nevhodná závlaha) a nízká úroveň výživy. Červená nitkovitost napadá všechny druhy trav, nejnáchylnějším druhem je prokazatelně kostřava červená, u které byla prokázána i různá odrůdová náchylnost. Onemocnění lze často pozorovat na golfových drahách, na jamkovištích se vyskytuje jen vzácně. Původce onemocnění přežívá nepříznivé podmínky ve formě nitkovitého vlákna na listech, nebo ve stařině. Vlákna, případně konidie jsou mechanicky přenášeny (voda, vítr, pohyb hráčů či mechanizace po hřišti). Při příznivých podmínkách (tj. kolem 20°C a přiměřená vzdušná vlhkost) jsou infikovány zdravé listy. K nechemickým ochranným opatřením patří především pravidelné a dostatečné zásobení trávníku živinami, vhodné složení travní směsi, odstraňování plsti a optimalizace závlahy. Vůči červené nitkovitosti není u nás registrován žádný fungicid. Dobrá účinnost byla prokázána v řadě zahraničních studií u přípravků na bázi strobilurinů (azoxystrobin, fluoxastrobin, pyraclostrobin) v kombinaci s propiconazolem, dále u iprodionu, flutolanilu a thiophanate-methylu. Travní (graminikolní) rzivosti jsou součástí velké skupiny chorob houbového původu, které napadají pícní a trávníkové trávy a jsou úzce příbuzné s druhy, které parazitují na obilninách. Na travách využívaných v trávníkářství se vyskytují především následující druhy: korunkatá rzivost trav (dříve označovaná jako rez korunkatá), jejímž původcem je Pucciniacoronata Corda var. coronata, černá rzivost trav (starší označení rez travní), jejímž původcem je Pucciniagraminissubsp. graminicola Urban a dále rzi parazitující na lipnicích – žlutá válečková rzivost lipnice (původce: Puuciniapoae-nemoralis G. H. Otth) a rzivost lipnice (původce: PucciniapoarumNielsen). Travní rzivosti jsou typickými parazity listů, případně stébel. Jejich vývoj je poměrně složitý. Na začátku epidemie lze pozorovat na svrchní straně listových čepelí trav žluté, oranžové nebo červenohnědé, víceméně prášivé skvrny (letní výtrusy označované jako urediospory), které jsou často doprovázeny chlorózanmi a nekrózami. Ty přecházejí později v tmavé skvrny (zimní výtrusy – teliospory). V důsledku toho listy většinou zasýchají a odumírají. Při vysoké intenzitě napadení může docházet k podstatnému oslabení jednotlivých rostlin a odumírání celých trsů trav. K velmi náchylným druhům patří vedle jílku vytrvalého také kostřava luční a lipnice luční; odolnost jednotlivých odrůd je však značně rozdílná. Intenzita výskytu je mimo odrůdové odolnosti závislá na úrovni výživy trávníku, dostatku světla a zejména na intenzitě sekání porostu. K rozvoji rzivostí na travních porostech přispívají i klimatické poměry, zejména vysoká teplota a vzdušná vlhkost. Pro rozvoj a tvorbu spor rzi korunkaté je nezbytná teplota mezi 10 a 20 °C, pro černou rzivost je uváděno rozmezí 20 – 30°C. Mimo těchto druhů rzivostí, které napadají především typické „trávníkové druhy“, je možno na jiných travních druzích využívaných pro extenzivně sekané krajinné trávníky (včetně rafů) nalézt další rzivosti vyvolané, např. druhy Pucciniamagalhaenica, Pucciniatriseti, Uromycesfestucae a další. Travní rzivosti přezimují v oblastech s mírnou zimou ve formě urediospor a mycelia ve zbytcích odumřelých či živých částí rostlin. Letní výtrusy se šíří vzduchem a za příznivých podmínek napadají zdravé listy. Zimní výtrusy, které rovněž přezimují (stařina, neposečené travní porosty aj.) potřebují mnohdy ke svému dalšímu vývoji mezihostitele (některé dvouděložné druhy). K rozsáhlým epidemiím rzivostí dochází u nás v létě a na podzim, jejich nástup je však dán vnějšími podmínkami. Ochrana proti rzivostem není jednoduchá. Podstatou nechemické ochrany je výběr odrůd s dobrou odolností. Problémem všech parazitických hub, a tedy i rzivostí, je ale tvorba fyziologických ras překonávající za určitou dobu rezistenci dané odrůdy. Znamená to tedy, že odrůda s deklarovanou vysokou odolností například v Nizozemí se nemusí chovat jako odolná u nás a naopak. Výskyt rzivostí může v době epidemie tlumit přiměřeně častá seč (extenzivně sekané trávníky jsou prokazatelně více napadány). Druhově a odrůdově bohatší trávník je méně napadán ve srovnání s monokulturou. Z chemických přípravků vykazují vysokou účinnost některé strobiluriny (např. azoxystrobin) a další účinné látky. V České republice je vůči výskytu rzivostí povolen přípravek Opera Top (pyraclostrobin + epoxyconazole). Ošetření je však třeba provést preventivně, kurativní působení je slabší. Dopad letošního, do jisté míry extrémního počasí, lze na výskyt houbových chorob v trávnících zatím hodnotit velmi obtížně. Vysoké teploty vzduchu spojené s nedostatkem vody v půdě však mohou výskyt některých onemocnění výrazně urychlit – týká se to především travních rzivostí. Bližší informace: GREEN 2/2018, doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. (autor textu)

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan