DOPORUČUJEME


Významné choroby trávníků

datum 01.06.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Choroby, jako jedny z původců biotického stresu, mohou výrazně ovlivňovat užitnou i estetickou hodnotu trávníku. Obě složky hrají významnou roli jak u okrasných, tak především u sportovních trávníků. Pod pojmem užitná hodnota rozumíme odolnost vůči mechanické zátěži, nižší regenerační schopnost travního drnu a snížení jeho „hrací schopnosti“. Choroby, zejména ty, které postihují listovou část travního drnu, negativně ovlivňují zelený efekt, tj. příznivý smyslový požitek, který člověku poskytuje souvislá zelená travnatá plocha. Silný infekční tlak může ovlivnit druhové složení trávníku a tím zhoršit jeho kvalitu. Drtivá většina chorob trávníků, které se vyskytují na území České republiky, je houbového původu. K onemocněním, která se velmi často vyskytují v jarním období a počátkem léta, patří červená nitkovitost trav a travní rzivosti. Červená nitkovitost trav Původcem červené nitkovitosti trav (dříve označované jako kornatka travní) je houba Laetisariafuciformis (McAlp.) Burdsall (anamorfní stadium Isariafuciformis Berk). Typickým příznakem projevu tohoto onemocnění jsou světle hnědá, později až slámovitě zbarvená ohniska různé velikosti Pro počáteční stadium je typický výskyt růžového, případně bílého vatovitého mycelia uprostřed těchto ohnisek. Chomáčky mycelia jsou velmi dobře patrné zejména v ranních hodinách. K typickým příznakům patří také zúžení listových čepelí trav a červené zabarvení jejich špiček. Při epidemickém výskytu je celá napadená plocha, především v počátečním stadiu, zabarvena mírně do červena (odtud také české, německé, či anglické označení choroby). Jako podmínky podporující vznik a rozvoj tohoto onemocnění jsou uváděny především: dlouhodobé zamokření trávníku (mlha, rosa, nevhodná závlaha) a nízká úroveň výživy. Červená nitkovitost napadá všechny druhy trav, nejnáchylnějším druhem je prokazatelně kostřava červená, u které byla prokázána i různá odrůdová náchylnost. Onemocnění lze často pozorovat na golfových drahách, na jamkovištích se vyskytuje jen vzácně. Původce onemocnění přežívá nepříznivé podmínky ve formě nitkovitého vlákna na listech, nebo ve stařině. Vlákna, případně konidie jsou mechanicky přenášeny (voda, vítr, pohyb hráčů či mechanizace po hřišti). Při příznivých podmínkách (tj. kolem 20°C a přiměřená vzdušná vlhkost) jsou infikovány zdravé listy. K nechemickým ochranným opatřením patří především pravidelné a dostatečné zásobení trávníku živinami, vhodné složení travní směsi, odstraňování plsti a optimalizace závlahy. Vůči červené nitkovitosti není u nás registrován žádný fungicid. Dobrá účinnost byla prokázána v řadě zahraničních studií u přípravků na bázi strobilurinů (azoxystrobin, fluoxastrobin, pyraclostrobin) v kombinaci s propiconazolem, dále u iprodionu, flutolanilu a thiophanate-methylu. Travní (graminikolní) rzivosti jsou součástí velké skupiny chorob houbového původu, které napadají pícní a trávníkové trávy a jsou úzce příbuzné s druhy, které parazitují na obilninách. Na travách využívaných v trávníkářství se vyskytují především následující druhy: korunkatá rzivost trav (dříve označovaná jako rez korunkatá), jejímž původcem je Pucciniacoronata Corda var. coronata, černá rzivost trav (starší označení rez travní), jejímž původcem je Pucciniagraminissubsp. graminicola Urban a dále rzi parazitující na lipnicích – žlutá válečková rzivost lipnice (původce: Puuciniapoae-nemoralis G. H. Otth) a rzivost lipnice (původce: PucciniapoarumNielsen). Travní rzivosti jsou typickými parazity listů, případně stébel. Jejich vývoj je poměrně složitý. Na začátku epidemie lze pozorovat na svrchní straně listových čepelí trav žluté, oranžové nebo červenohnědé, víceméně prášivé skvrny (letní výtrusy označované jako urediospory), které jsou často doprovázeny chlorózanmi a nekrózami. Ty přecházejí později v tmavé skvrny (zimní výtrusy – teliospory). V důsledku toho listy většinou zasýchají a odumírají. Při vysoké intenzitě napadení může docházet k podstatnému oslabení jednotlivých rostlin a odumírání celých trsů trav. K velmi náchylným druhům patří vedle jílku vytrvalého také kostřava luční a lipnice luční; odolnost jednotlivých odrůd je však značně rozdílná. Intenzita výskytu je mimo odrůdové odolnosti závislá na úrovni výživy trávníku, dostatku světla a zejména na intenzitě sekání porostu. K rozvoji rzivostí na travních porostech přispívají i klimatické poměry, zejména vysoká teplota a vzdušná vlhkost. Pro rozvoj a tvorbu spor rzi korunkaté je nezbytná teplota mezi 10 a 20 °C, pro černou rzivost je uváděno rozmezí 20 – 30°C. Mimo těchto druhů rzivostí, které napadají především typické „trávníkové druhy“, je možno na jiných travních druzích využívaných pro extenzivně sekané krajinné trávníky (včetně rafů) nalézt další rzivosti vyvolané, např. druhy Pucciniamagalhaenica, Pucciniatriseti, Uromycesfestucae a další. Travní rzivosti přezimují v oblastech s mírnou zimou ve formě urediospor a mycelia ve zbytcích odumřelých či živých částí rostlin. Letní výtrusy se šíří vzduchem a za příznivých podmínek napadají zdravé listy. Zimní výtrusy, které rovněž přezimují (stařina, neposečené travní porosty aj.) potřebují mnohdy ke svému dalšímu vývoji mezihostitele (některé dvouděložné druhy). K rozsáhlým epidemiím rzivostí dochází u nás v létě a na podzim, jejich nástup je však dán vnějšími podmínkami. Ochrana proti rzivostem není jednoduchá. Podstatou nechemické ochrany je výběr odrůd s dobrou odolností. Problémem všech parazitických hub, a tedy i rzivostí, je ale tvorba fyziologických ras překonávající za určitou dobu rezistenci dané odrůdy. Znamená to tedy, že odrůda s deklarovanou vysokou odolností například v Nizozemí se nemusí chovat jako odolná u nás a naopak. Výskyt rzivostí může v době epidemie tlumit přiměřeně častá seč (extenzivně sekané trávníky jsou prokazatelně více napadány). Druhově a odrůdově bohatší trávník je méně napadán ve srovnání s monokulturou. Z chemických přípravků vykazují vysokou účinnost některé strobiluriny (např. azoxystrobin) a další účinné látky. V České republice je vůči výskytu rzivostí povolen přípravek Opera Top (pyraclostrobin + epoxyconazole). Ošetření je však třeba provést preventivně, kurativní působení je slabší. Dopad letošního, do jisté míry extrémního počasí, lze na výskyt houbových chorob v trávnících zatím hodnotit velmi obtížně. Vysoké teploty vzduchu spojené s nedostatkem vody v půdě však mohou výskyt některých onemocnění výrazně urychlit – týká se to především travních rzivostí. Bližší informace: GREEN 2/2018, doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. (autor textu)

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan