DOPORUČUJEME


Projekt „Běžím pro stromy"

datum 02.03.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Pražští maratónci letos poběží pro stromy - dobroběžci podpoří projekt „Běžím pro stromy“, který na podzim oslaví 100. výročí vzniku samostatného Československa výsadbou alespoň 2018 exemplářů našeho národního stromu ‒ lípy. Do akce se můžete aktivně zapojit i vy. Projekt „Běžím pro stromy" kooperuje s organizátorem českých závodů na maratónské a půlmaratónské distance od roku 2005. Stojí za ním Nadace Partnerství, která za třináct let sportovního partnerství nechala vysadit téměř tři tisíce stromů a keřů. Nadcházející rok bude vzhledem k oslavám 100. výročí Československa výjimečný a jistě ještě produktivnější. Kampaň „Stromy svobody 1918-2018" nemá ale za úkol pouze vysazovat stromy nové, ale také objevovat stromy vysazované u příležitosti dalších milníků naší historie a pečovat o ně. Vyvrcholení akce směřuje k 28. říjnu, k němuž by mělo být vysázeno minimálně 2018 stromů, které by měly připomínat naši svobodu i další získané hodnoty. „Doufám, že demokracie a další hodnoty s ní spojené něco Čechům říkají i dnes a že jim v tom také trochu pomáhá běhání, protože závody jsou vlastně taková demokracie v kostce. Všichni vybíhají ze stejné startovní čáry a záleží jen na každém jednotlivci, jak se s tratí vypořádá," řekl prezident závodů RunCzech Carlo Capalbo. Projekt funguje tak, že běžci při registraci mohou přispět na Stromy svobody částkou 250 nebo 100 korun. Jedna sazenice stromku stojí 1500 korun a Nadace Partnerství garantuje ještě následnou péči o ni po dalších pět let. Kromě příspěvků běžců půjdou finance na akci také od dalších dárců a z veřejných sbírek. Do akce se zapojují třeba také základní školy. Připojit se může kdokoli i vlastní výsadbou a výsledek poté zaregistrovat do interaktivní mapy na webu nadace. Za dobu trvání projektu se k němu připojilo na 6500 běžců, z toho loni přesně 657. Dřeviny nacházejí svoje místo hlavně podél cyklostezek a cest pro pěší, ve školních zahradách a obecních sadech. Pokud by se všechny sazenice ze společného projektu vysázely do jedné řady, tvořily by alej dlouhou 24 kilometrů.

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan