DOPORUČUJEME


Projekt „Běžím pro stromy"

datum 02.03.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Pražští maratónci letos poběží pro stromy - dobroběžci podpoří projekt „Běžím pro stromy“, který na podzim oslaví 100. výročí vzniku samostatného Československa výsadbou alespoň 2018 exemplářů našeho národního stromu ‒ lípy. Do akce se můžete aktivně zapojit i vy. Projekt „Běžím pro stromy" kooperuje s organizátorem českých závodů na maratónské a půlmaratónské distance od roku 2005. Stojí za ním Nadace Partnerství, která za třináct let sportovního partnerství nechala vysadit téměř tři tisíce stromů a keřů. Nadcházející rok bude vzhledem k oslavám 100. výročí Československa výjimečný a jistě ještě produktivnější. Kampaň „Stromy svobody 1918-2018" nemá ale za úkol pouze vysazovat stromy nové, ale také objevovat stromy vysazované u příležitosti dalších milníků naší historie a pečovat o ně. Vyvrcholení akce směřuje k 28. říjnu, k němuž by mělo být vysázeno minimálně 2018 stromů, které by měly připomínat naši svobodu i další získané hodnoty. „Doufám, že demokracie a další hodnoty s ní spojené něco Čechům říkají i dnes a že jim v tom také trochu pomáhá běhání, protože závody jsou vlastně taková demokracie v kostce. Všichni vybíhají ze stejné startovní čáry a záleží jen na každém jednotlivci, jak se s tratí vypořádá," řekl prezident závodů RunCzech Carlo Capalbo. Projekt funguje tak, že běžci při registraci mohou přispět na Stromy svobody částkou 250 nebo 100 korun. Jedna sazenice stromku stojí 1500 korun a Nadace Partnerství garantuje ještě následnou péči o ni po dalších pět let. Kromě příspěvků běžců půjdou finance na akci také od dalších dárců a z veřejných sbírek. Do akce se zapojují třeba také základní školy. Připojit se může kdokoli i vlastní výsadbou a výsledek poté zaregistrovat do interaktivní mapy na webu nadace. Za dobu trvání projektu se k němu připojilo na 6500 běžců, z toho loni přesně 657. Dřeviny nacházejí svoje místo hlavně podél cyklostezek a cest pro pěší, ve školních zahradách a obecních sadech. Pokud by se všechny sazenice ze společného projektu vysázely do jedné řady, tvořily by alej dlouhou 24 kilometrů.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan