ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Proč Angličané rozsévají plevel mezi poli

datum 08.02.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Angličané, kteří objevili začátkem 90. let Československo, byli okouzleni cenou piva, krásou českých, slovenských, moravských holek a nádherou místních zanedbaných, pestrobarevných luk. U nich doma totiž zemědělci stačili většinu zplanýrovat nebo ubít pesticidy. Ještě než nositelé české kultury zasadili do tiché Maříže rockový festival, byly místní polní cesty poseté šmolkovými hlavičkami chrp a celým karnevalem dnes už skoro nevídaného polního kvítí. Rakouští zemědělci, kteří si pronajímají pole od lhostejných a vzdálených majitelů půdy, dokázali za dvacet let vystříkat pesticidy hmyz, a tedy i luční květenu. Angličtí zemědělci teď (po vzoru svých pradědů) uznali blahodárnost barevného „plevele“. Na patnácti místech pokusně uprostřed polí vysázeli pásy lučního kvítí, aby jim pomohlo ochránit úrodu před škůdci. Pesticidy, kterými obzvláště v Anglii zarovnávali agroinženýři každou úrodu, vyhladily většinu užitečného hmyzu, který spolehlivě ničil škůdce požírající úrodu. Teď zoufale hledají metody, které by předešly umrtvování krajiny. Kombajny s GPS Dokud byla políčka malá, stačilo, když bylo luční kvítí osázené kolem cest. Veselé květy přitahovaly hmyz a ten likvidoval škůdce a tím pomáhal ochránit a často znásobit úrodu. Ale na rozlehlé moderní lány a la Texas jsou mušky, vosičky a brouci krátcí. Angličtí agrárníci proto začali experimentálně sázet šestimetrové pruhy lučního kvítí napříč dlouhými poli. Kombajny mají GPS, takže mohou sklidit obilí bez toho, že by poškodily louku. Kvítí zabírá pouhá dvě procenta obdělávané půdy a experiment potrvá pět let, než se celkově vyhodnotí. S projektem přišli vědci, kteří se zoufale snaží najít způsoby, jak zvrátit drastický úhyn včel. Budou tedy zároveň sledovat, jestli lákáním hmyzu doprostřed polí naopak jenom nesníží jejich výskyt (tím, že budou blíže zdroji pesticidů, protože agrární velkovýroba se bez chemických postřiků neobejde). Nicméně jak OSN, tak evropské vlády vybízejí zemědělce, aby jejich použití drasticky snížili. Zvykli si používat nadměrné dávky, které nejenom že škodí krajině, ale nevedou ani k vyšší úrodě. K dnešní neblahé situaci přispělo to, že v Anglii rady zemědělcům přicházejí od agronomických skupin úzce navázaných na výrobce pesticidů. Jsou stejně mocní a uřvaní jako v USA zbrojařská lobby. V jejich zájmu je kropit pole bez ustání, přestože jsou roky, kdy úroda nepotřebuje žádnou chemii. Teď je ale situace kritická, drasticky se snižující počty včel a užitečného hmyzu si žádají nekomerční, dávnověká řešení. Zdroj: https://www.flowee.cz/vize-trendy/3723-proc-zacali-anglicane-sit-plevel-mezi-poli?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Green 1/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

letos začínáme již šestnáctou jarní sezonu, kdy nezávislý odborný čtvrtletník GREEN pravidelně vychází. V editorialu jeho prvního čísla, jehož výrobu si ČSG v roce 2003 zadal u vydavatelství Unigolf, čteme: „Greenkeeping je v zahraničí velmi respektovaný obor (i v Čechách si už hráči rychle zvykají na stále vyšší standardy z hlediska dokonalosti herních povrchů), podle nás si zaslouží odpovídající kvalitní tiskovinu… máme nemalé ambice stát se vítaným pomocníkem všech vás, kteří ke své práci potřebujete spíš odborné a zasvěcené informace… vycházet bude na minimálně 16 křídových stranách v plnokrevném provedení... a cíleně rozesílán všem členům ČSG, do všech golfových klubů jejich prezidentům, manažerům a konkrétním správcům hřišť, také do významných českých vzdělávacích center včetně Vysoké školy zemědělské v Praze a Mendelovy univerzity v Brně.“

Těší mě, že minimálně dva poslední „závazky“ se nám postupně podařilo naplnit (a stále daří) více než dobře. Na GREEN dnes narazíte v klubovnách golfových klubů a fotbalových týmů nejen v celé České i Slovenské republice, na pracovních stolech profesionálů – trávníkářů, na odborných akcích i na zajímavých událostech vyloženě sportovního nebo společenského významu…

Je to tak trochu malý zázrak, že náš časopis, fungující pouze z vlastních zdrojů, se nejen prosadil, ale i udržel v konkurenci velkých celků. Ty mají naprosto jiné možnosti a finanční prostředky. Všechno je samozřejmě o každodenní práci. Nás, spolupracujících kolegů a svazových firemních Patronech. Ale především je to o vás, o našich čtenářích. Nadále přivítáme jakýkoliv projev vaší přízně, popřípadě nepřízně, nebo i doporučení, o čem byste si v novém Greenu nejraději přečetli. Bráníte nám rovněž usnout na vavřínech – proto jsme například do tohoto vydání přinesli novou grafiku. Jde o správný krok, podařil se? Těšíme se na další spolupráci! Jsme rádi a vážíme si toho, že vzhledem k vašemu zájmu můžeme působit v oblasti greenkeepingu, která je i díky vám plná dění a aktivit. Na základě toho je každé čtvrtletí o čem psát a informovat, a náš časopis má smysl.

Mimochodem, téměř na den přesně, v prvních únorových dnech před 300 lety, vyšla první česká periodická tiskovina. Kuriozitou bylo, že ještě nepoužívala titulky, takže byla dost nepřehledná. Zprávy v Sobotních (Outerních) Pražských poštovských novinách z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské milosti obdarované (tak zněl jejich celý název, poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý – tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela) byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti. Nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou. A to někdy, jak si lze dobře představit, trvalo celou věčnost.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a radost z úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan