DOPORUČUJEME


Proč Angličané rozsévají plevel mezi poli

datum 08.02.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Angličané, kteří objevili začátkem 90. let Československo, byli okouzleni cenou piva, krásou českých, slovenských, moravských holek a nádherou místních zanedbaných, pestrobarevných luk. U nich doma totiž zemědělci stačili většinu zplanýrovat nebo ubít pesticidy. Ještě než nositelé české kultury zasadili do tiché Maříže rockový festival, byly místní polní cesty poseté šmolkovými hlavičkami chrp a celým karnevalem dnes už skoro nevídaného polního kvítí. Rakouští zemědělci, kteří si pronajímají pole od lhostejných a vzdálených majitelů půdy, dokázali za dvacet let vystříkat pesticidy hmyz, a tedy i luční květenu. Angličtí zemědělci teď (po vzoru svých pradědů) uznali blahodárnost barevného „plevele“. Na patnácti místech pokusně uprostřed polí vysázeli pásy lučního kvítí, aby jim pomohlo ochránit úrodu před škůdci. Pesticidy, kterými obzvláště v Anglii zarovnávali agroinženýři každou úrodu, vyhladily většinu užitečného hmyzu, který spolehlivě ničil škůdce požírající úrodu. Teď zoufale hledají metody, které by předešly umrtvování krajiny. Kombajny s GPS Dokud byla políčka malá, stačilo, když bylo luční kvítí osázené kolem cest. Veselé květy přitahovaly hmyz a ten likvidoval škůdce a tím pomáhal ochránit a často znásobit úrodu. Ale na rozlehlé moderní lány a la Texas jsou mušky, vosičky a brouci krátcí. Angličtí agrárníci proto začali experimentálně sázet šestimetrové pruhy lučního kvítí napříč dlouhými poli. Kombajny mají GPS, takže mohou sklidit obilí bez toho, že by poškodily louku. Kvítí zabírá pouhá dvě procenta obdělávané půdy a experiment potrvá pět let, než se celkově vyhodnotí. S projektem přišli vědci, kteří se zoufale snaží najít způsoby, jak zvrátit drastický úhyn včel. Budou tedy zároveň sledovat, jestli lákáním hmyzu doprostřed polí naopak jenom nesníží jejich výskyt (tím, že budou blíže zdroji pesticidů, protože agrární velkovýroba se bez chemických postřiků neobejde). Nicméně jak OSN, tak evropské vlády vybízejí zemědělce, aby jejich použití drasticky snížili. Zvykli si používat nadměrné dávky, které nejenom že škodí krajině, ale nevedou ani k vyšší úrodě. K dnešní neblahé situaci přispělo to, že v Anglii rady zemědělcům přicházejí od agronomických skupin úzce navázaných na výrobce pesticidů. Jsou stejně mocní a uřvaní jako v USA zbrojařská lobby. V jejich zájmu je kropit pole bez ustání, přestože jsou roky, kdy úroda nepotřebuje žádnou chemii. Teď je ale situace kritická, drasticky se snižující počty včel a užitečného hmyzu si žádají nekomerční, dávnověká řešení. Zdroj: https://www.flowee.cz/vize-trendy/3723-proc-zacali-anglicane-sit-plevel-mezi-poli?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan