DOPORUČUJEME


Proč Angličané rozsévají plevel mezi poli

datum 08.02.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Trávníky

Angličané, kteří objevili začátkem 90. let Československo, byli okouzleni cenou piva, krásou českých, slovenských, moravských holek a nádherou místních zanedbaných, pestrobarevných luk. U nich doma totiž zemědělci stačili většinu zplanýrovat nebo ubít pesticidy. Ještě než nositelé české kultury zasadili do tiché Maříže rockový festival, byly místní polní cesty poseté šmolkovými hlavičkami chrp a celým karnevalem dnes už skoro nevídaného polního kvítí. Rakouští zemědělci, kteří si pronajímají pole od lhostejných a vzdálených majitelů půdy, dokázali za dvacet let vystříkat pesticidy hmyz, a tedy i luční květenu. Angličtí zemědělci teď (po vzoru svých pradědů) uznali blahodárnost barevného „plevele“. Na patnácti místech pokusně uprostřed polí vysázeli pásy lučního kvítí, aby jim pomohlo ochránit úrodu před škůdci. Pesticidy, kterými obzvláště v Anglii zarovnávali agroinženýři každou úrodu, vyhladily většinu užitečného hmyzu, který spolehlivě ničil škůdce požírající úrodu. Teď zoufale hledají metody, které by předešly umrtvování krajiny. Kombajny s GPS Dokud byla políčka malá, stačilo, když bylo luční kvítí osázené kolem cest. Veselé květy přitahovaly hmyz a ten likvidoval škůdce a tím pomáhal ochránit a často znásobit úrodu. Ale na rozlehlé moderní lány a la Texas jsou mušky, vosičky a brouci krátcí. Angličtí agrárníci proto začali experimentálně sázet šestimetrové pruhy lučního kvítí napříč dlouhými poli. Kombajny mají GPS, takže mohou sklidit obilí bez toho, že by poškodily louku. Kvítí zabírá pouhá dvě procenta obdělávané půdy a experiment potrvá pět let, než se celkově vyhodnotí. S projektem přišli vědci, kteří se zoufale snaží najít způsoby, jak zvrátit drastický úhyn včel. Budou tedy zároveň sledovat, jestli lákáním hmyzu doprostřed polí naopak jenom nesníží jejich výskyt (tím, že budou blíže zdroji pesticidů, protože agrární velkovýroba se bez chemických postřiků neobejde). Nicméně jak OSN, tak evropské vlády vybízejí zemědělce, aby jejich použití drasticky snížili. Zvykli si používat nadměrné dávky, které nejenom že škodí krajině, ale nevedou ani k vyšší úrodě. K dnešní neblahé situaci přispělo to, že v Anglii rady zemědělcům přicházejí od agronomických skupin úzce navázaných na výrobce pesticidů. Jsou stejně mocní a uřvaní jako v USA zbrojařská lobby. V jejich zájmu je kropit pole bez ustání, přestože jsou roky, kdy úroda nepotřebuje žádnou chemii. Teď je ale situace kritická, drasticky se snižující počty včel a užitečného hmyzu si žádají nekomerční, dávnověká řešení. Zdroj: https://www.flowee.cz/vize-trendy/3723-proc-zacali-anglicane-sit-plevel-mezi-poli?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan