DOPORUČUJEME


Klára na prvním turnaji

datum 02.02.2018 vlozil Čeněk Lorenc kategorie Zajímavosti

Úvodní turnaj nové golfové sezony Ladies European Tour odehrála Klára Spilková v Austrálii. Oates Vic Open na hřišti 13th Beach Golf Clubu u Melbourne jí přinesl vítězství ve středečním Pro-Am a rozdílná tři soutěžní kola. Po tom nejlepším, v pořadí druhém, prošla cutem. Následující den ovšem nastal ještě druhý cut, vzhledem k tomu, že ženy hrály společně turnaj s muži, byť střídavě na dvou hřištích. Druhým cutem (+3) už Klára Spilková neprošla a po výsledku +5 (76-71-77) na hřištích s parem 73 obsadila před finále dělené 42. místo. „Ve třetím kole foukal silný vítr a hřiště bylo šílené tvrdé. Na greenech se míč nedal skoro zastavit. Na druhé devítce jsem udělala pár chyb při odpalech. Skončila jsem v bunkerech a už jsem se nezachránila,“ komentovala členka globálního týmu KPMG svůj první turnaj po téměř dvou měsících. Australské prostředí si jinak pochvalovala. „Beach hřiště bylo typicky linksové, jako ve Skotsku, druhé hřiště Creek mělo jak linksové, tak parkové prvky. Společný turnaj byl zajímavý tím, že jsme potkávaly spoustu hráčů, známých z European Tour. I tréninkové plochy byly společné,“ hodnotila Klára, která v prvním kole hrála Creek a ve zbývajících dvou hřiště Beach. Na turnaj se naladila vítězstvím svého týmu ve středečním Pro-Am. Hodně zkušeností jí přinesla jak náročná hřiště, tak proměnlivé a větrné počasí. „Jeden den tu bylo 40 stupňů Celsia a druhý už jenom 17, přičemž vítr foukal rychlostí 40 kilometrů za hodinu. Jinak jsem ráda, že jsem zpátky ve hře,“ dodala Klára Spilková. Loni čtvrtá hráčka Order of Merit a vítězka turnaje v Maroku odlétá v neděli 4. února se svým caddiem Martinem Konečným na další turnaj do Canberry. Tam se začíná v pátek 9. února na tři kola. Kontakt: www.klaraspilkova.eu

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan