DOPORUČUJEME


Pranostiky věští dlouhou zimu

datum 12.01.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Zdá se vám letošní zima nepředvídatelná? Některé dny to vypadá, jako by ani zima nechtěla být zimou: Vánoce byly na blátě, začátek ledna přinesl spíše jarní teploty než přívaly sněhu... Jaké bude počasí dál? Nakoukli jsme do lednových pranostik. Vypočítat, jaké počasí bude za několik týdnů, je i pro odborníky složité. Dlouhodobé předpovědi jsou zkrátka a jednoduše podobné věštění z křišťálové koule. Jeden týden se můžete dočíst, že v půlce ledna přijde opravdová zima, za pár dní už to neplatí, ve stejnou dobu sužuje kraje o pár stovek kilometrů dál sněhová bouře, či naopak povodně. Podle čeho se tedy řídit? Můžete zkusit využít zkušenosti našich předků, tedy lidových předpovědí neboli pranostik. Když nic jiného, aspoň se pobavíte. Jak na Nový rok... Pořekadlo „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ asi znáte. Týká se spíše životního stylu a počasí se podle něj úplně řídit nemůže, ale i tak byl první den nového kalendářního roku pro naše předky vhodný pro vytváření předpovědí. Pranostik vztahujících se k začátku ledna není málo a překvapivě se z nich dovíte, jaké bude léto („Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka svítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný“) a žně („Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně“), ovšem zimní dovolenou či jarní prázdniny na horách vám naplánovat nepomohou. Nicméně pokud se chystáte na lyže až o Velikonocích, vzpomeňte si, zda u vás na Nový rok nepršelo. A jestli věříte pranostice „Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh“, zařiďte se podle ní. My tři králové jdeme k vám Sledovali jste o tříkrálovém víkendu počasí? Ve Středočeském kraji bylo v sobotu 6. ledna počasí typicky jarní, neděle pak zatažená a šedivá. Stejně jako novoroční i tříkrálové pranostiky se hodně vztahují k zemědělství a také mlčí o tom, jak bude pokračovat zima. Zato napovídají, že by mohlo být alespoň hezké jaro a léto. Předpovědi, že „Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice“, „Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se hojně rodit beránci, býčci, kozlíci“ a „Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů“, znějí poměrně optimisticky. Pranostiky se často vyjadřují k poměrně vzdálené budoucnosti, ale jak bude o jarních prázdninách, se nedozvíme Jak to bude se sněhem Co se týče sněhové nadílky, ani ostatní lednové pranostiky bohužel nic moc nenaznačují. Podle lidové předpovědi „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“ však můžete očekávat, že únor přinese alespoň pořádně nízké teploty. Další moudrost říká, že „Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží“, a potvrzuje to i „V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda“, což zrovna přívětivé a plodné jaro neslibuje. Lednové mlhy zase znamenají mokré jaro, otázkou ovšem je, zda se jako mokré jaro počítá i krajina zasypaná sněhem, nebo jen déšť. Zima bude asi dlouhá Pranostika „Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí“ vám může napovědět, jestli bude zima dlouhá. Meteorologové sice předpovídají, že se má v druhé polovině ledna významně ochladit, v nižších polohách se však zatím drží nad nulou i noční teploty... Tak se nechte překvapit. Sledujte i okolní louky, neboť nápomocný vám může být počet krtinců. Předpověď „Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu“ dává tušit, že ještě v dubnu a květnu budete potřebovat zimní bundu – krtinců je totiž (alespoň ve středních Čechách) opravdu dostatek. O dlouhé zimě by mohla svědčit i pranostika „Leden studený, duben zelený“: leden studený zatím moc není, tak na zelený duben asi moc nespoléhejte. A co teprve lidové zjištění „Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu“! Zdá se, že s teplým lednem a jeho vlivem na úrodu měli naši předkové nepěkné zkušenosti. Tak se nechme překvapit.

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan