DOPORUČUJEME


Pranostiky věští dlouhou zimu

datum 12.01.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Zdá se vám letošní zima nepředvídatelná? Některé dny to vypadá, jako by ani zima nechtěla být zimou: Vánoce byly na blátě, začátek ledna přinesl spíše jarní teploty než přívaly sněhu... Jaké bude počasí dál? Nakoukli jsme do lednových pranostik. Vypočítat, jaké počasí bude za několik týdnů, je i pro odborníky složité. Dlouhodobé předpovědi jsou zkrátka a jednoduše podobné věštění z křišťálové koule. Jeden týden se můžete dočíst, že v půlce ledna přijde opravdová zima, za pár dní už to neplatí, ve stejnou dobu sužuje kraje o pár stovek kilometrů dál sněhová bouře, či naopak povodně. Podle čeho se tedy řídit? Můžete zkusit využít zkušenosti našich předků, tedy lidových předpovědí neboli pranostik. Když nic jiného, aspoň se pobavíte. Jak na Nový rok... Pořekadlo „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ asi znáte. Týká se spíše životního stylu a počasí se podle něj úplně řídit nemůže, ale i tak byl první den nového kalendářního roku pro naše předky vhodný pro vytváření předpovědí. Pranostik vztahujících se k začátku ledna není málo a překvapivě se z nich dovíte, jaké bude léto („Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka svítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný“) a žně („Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně“), ovšem zimní dovolenou či jarní prázdniny na horách vám naplánovat nepomohou. Nicméně pokud se chystáte na lyže až o Velikonocích, vzpomeňte si, zda u vás na Nový rok nepršelo. A jestli věříte pranostice „Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh“, zařiďte se podle ní. My tři králové jdeme k vám Sledovali jste o tříkrálovém víkendu počasí? Ve Středočeském kraji bylo v sobotu 6. ledna počasí typicky jarní, neděle pak zatažená a šedivá. Stejně jako novoroční i tříkrálové pranostiky se hodně vztahují k zemědělství a také mlčí o tom, jak bude pokračovat zima. Zato napovídají, že by mohlo být alespoň hezké jaro a léto. Předpovědi, že „Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice“, „Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se hojně rodit beránci, býčci, kozlíci“ a „Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů“, znějí poměrně optimisticky. Pranostiky se často vyjadřují k poměrně vzdálené budoucnosti, ale jak bude o jarních prázdninách, se nedozvíme Jak to bude se sněhem Co se týče sněhové nadílky, ani ostatní lednové pranostiky bohužel nic moc nenaznačují. Podle lidové předpovědi „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“ však můžete očekávat, že únor přinese alespoň pořádně nízké teploty. Další moudrost říká, že „Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží“, a potvrzuje to i „V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda“, což zrovna přívětivé a plodné jaro neslibuje. Lednové mlhy zase znamenají mokré jaro, otázkou ovšem je, zda se jako mokré jaro počítá i krajina zasypaná sněhem, nebo jen déšť. Zima bude asi dlouhá Pranostika „Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí“ vám může napovědět, jestli bude zima dlouhá. Meteorologové sice předpovídají, že se má v druhé polovině ledna významně ochladit, v nižších polohách se však zatím drží nad nulou i noční teploty... Tak se nechte překvapit. Sledujte i okolní louky, neboť nápomocný vám může být počet krtinců. Předpověď „Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu“ dává tušit, že ještě v dubnu a květnu budete potřebovat zimní bundu – krtinců je totiž (alespoň ve středních Čechách) opravdu dostatek. O dlouhé zimě by mohla svědčit i pranostika „Leden studený, duben zelený“: leden studený zatím moc není, tak na zelený duben asi moc nespoléhejte. A co teprve lidové zjištění „Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu“! Zdá se, že s teplým lednem a jeho vlivem na úrodu měli naši předkové nepěkné zkušenosti. Tak se nechme překvapit.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan