DOPORUČUJEME


Dvacet let slavkovského golfu

datum 08.01.2018 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Slavkovské hřiště, ležící na téměř holém kopci nad městem a starobylým zámkem s nádherným parkem, se zdá být na svém místě už odjakživa. Ale je to teprve dvacet let, co se plány zdejších golfových nadšenců začaly měnit ve skutečnost, co se z polí a zahrad zrodily základy dnešního Golf Clubu Austerlitz.   Začalo se vodárenskou věží Práce začaly netradičně, rekonstrukcí vodárenské věže, která za dob Kouniců zásobovala zámek a zámecký statek. Dnes tvoří jednu z dominant hřiště, stojí blízko nové klubovny a je z ní rozhledna. Zjara 1997, před dvaceti lety, se rozjely práce na drivingu, puttingu a třech jamkách – dnešní jedničce, dvojce a osmnáctce. Tyto jamky tvoří trojúhelník, v němž vybudovali první dva rybníky – zdroje závlahové vody, ozdoby hřiště i cíle spousty nepřesných ran. Posléze rychle přibyly tři jamky v nádherném zámeckém parku, a rázem se dalo hrát osmnáct jamek, jen jste museli obejít hřiště třikrát dokola. V létě následujícího roku už se hrálo na šesti jamkách v parku a na trojúhelníku 1, 2, 18 – Slavkov měl devítku! Na podzim dokončili výstavbu Spiku, který se stal na šest let centrem všeho dění klubu. Dnes by se sem klub se svým provozem absolutně nevešel, Spike však přetrvává, skalní příznivci zdejší atmosféry a kuchyně dlouholetého šéfa Ladislava Horvátha sem vždycky cestu najdou. Architekt hřiště Hans Erhardt z Rakouska namaloval další jamky a činili se i stavbaři. V roce 1999 přibylo parkoviště, přeložili přivaděč vody pro Slavkov, bez nehož by nemohli pokračovat ve výstavbě, a během dalšího roku vymodelovali a oseli dalších šest „velkých" jamek. V květnu 2001 už se hrálo devět jamek, dnešní 1–3 a 13–18, tzv. dolní jamky, dodnes oblíbená kombinace těch, kdo nechtějí hrát celou osmnáctku. Z parku se stala šestijamková akademie. Tehdy se tuzemská hřiště dala hravě spočítat a nová devítka díky kvalitě, délce a obtížnosti rychle vystoupala na českém golfovém nebi až do takových výšek, že se zde konávala i reprezentační soustředění. Ale výstavba se nezastavila, naopak nabrala na tempu. V průběhu roku 2002 se začalo s modelací horního patra, tedy s dnešními jamkami 4–12. Ještě před zimou stihli osít, během dalšího jara a léta hřiště zrálo a začátkem podzimu 2004 se s velkou slávou otvíralo všech devět zbývajících jamek. Ze Slavkova se stala plnohodnotná mistrovská osmnáctka! Už o rok dříve zahájili i výstavbu hotelu a nové klubovny s restaurací. I tyto projekty se podařilo dokončit v roce 2004, čímž skončilo budování základní struktury klubu. Ale to neznamená, že by se veškerý vývoj zastavil. Turnaje Hned v prvních letech se sem nahrnula spousta turnajů, včetně těch největších. Tehdy – je to chvilka, ale už je vidět velký posun – byly komerční turnaje bohatší, s okázalými doprovodnými akcemi. Turnaje stály organizátory mnohem víc peněz než dnes, hodný díl financí spolykaly mimogolfové aktivity. Kaskáda byla v tu dobu ještě v plenkách, Slavkov vládl brněnskému golfu. Členů rychle přibývalo, něco byli nováčci, něco nasáli z jiných klubů, speciálně Automotodrom generoval další hráče. Počet registrovaných členů se vyšplhal až na 1 100. Za ta léta se na zdejších turnajích objevila i spousta slavných jmen. Několikrát sem pan Černošek, známý prostějovský tenisový manažer, přivezl světové tenisty. Hráli tu Lendl, Nováček, Courier, ale zavítali sem dokonce i atleti – Usain Bolt nebo Carl Lewis! Bolt si zde odpálil svůj úplně první míček... Kontakt a bližší informace: www.agrt.cz, www.golf.cz, převzato z časopisu Golf, kráceno

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan