DOPORUČUJEME


Cíl: Ticho a klid

datum 20.12.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Mechanizace

Téměř 70 % obyvatel si přeje ve své obci vyhlášku omezující hluk, a to především o víkendech, a více než polovina obcí takovou vyhlášku skutečně aplikuje. Vyplývá to z průzkumů, které si Swardman nechal zpracova t mezi obyvateli a obcemi nad 1000 obyvatel. Nejvíce si lidé stěžují na hluk ze sekání trávy a řezání dříví. Pro anglické, nízce střižené trávníky, je ideální střih alespoň dvakrát týdně. Pokud tedy nemáte možnost sekat o víkendu a musíte se vejít mezi 5 pracovních dní, a to ještě navečer po práci, mohou takové vyhlášky výrazně snížit možnost vaší péče o trávník. Běžný travní traktůrek na trávu vytváří hluk kolem 100 dB, obyčejná sekačka na trávu kolem 96 dB. To jsou hodnoty, kdy byste si při práci měli chránit sluch. Vřetenová sekačka Edwin z naší produkce má garantovanou hladinu hluku 92 dB, což je o 40 % méně oproti konkurenci a z Edwina tato hodnota dělá nejtišší benzínovou sekačku na trhu. Ale pro někoho to stále nemusí být dost. Představte si sekačku, která dělá tak nízký hluk jako rychlovarná konvice nebo myčka na nádobí, ale zároveň umí pořádně sekat, resp. stříhat a zachovává si všechny výhody benzínové vřetenové sekačky. Byl by to sen, který by potěšil vás i vaše sousedy. To byl náš velký cíl, když jsme se do vývoje akumulátorové sekačky Swardman Electra pustili. Co to znamenalo při vývoji? Museli jsme vybrat vhodné motory, ano motory, protože, když chceme vytvořit něco výjimečného, musíme postupovat jinak než je běžné. Dva průmyslové elektromotory a bezúdržbová šneková převodovka zajistily tichý a extrémně spolehlivý a bezemisní pohon. Využili jsme i špičkový synchronní řemen od Continentalu, který dosahuje účinnosti až 99 %. Ale hlavně nevydává téměř žádný zvuk. Když jsme toto vše dali do poctivé konstrukce kostry a vyhnuli se plastům, tak jsme dosáhli oslňující tichosti. Swardman Electra se hlukem pohybuje kolem 70 dB. Když vedete hlasitou konverzaci, tak jste hlučnější. Podařilo se nám posunout hranice do nové dimenze. Swardman Electra je nejtišší obsluhou řízená sekačka na světě.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan