DOPORUČUJEME


Není nad pořádnou výbavu

datum 25.11.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

V tomto čase už má většina z nás zahradní nářadí po pravidelné podzimní údržbě uklizené. Najde se však pár důvodů, proč ještě provětrat nůžky: právě začíná sezóna jmelí a adventních věnců! Říká se, že jmelí do domu obdarovaného přináší štěstí, odvahu a lásku. Vypravte se na něj do míst k tomu určených a nezapomeňte při tom na kvalitní výbavu! Bez jmelí si mnozí z nás neumí Vánoce představit, ať už je důležitou součástí vánoční výzdoby nebo rituálem, kdy se vydáme pro jmelí a pak si pod ním společně popřejeme hezké svátky. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Strom po třiatřiceti letech porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Přestože zahrnuje dobrem všechny, kteří pod ním projdou, je to zároveň parazit vysávající ze stromů zdraví. Stromy bez jmelí! Důvodů proč vyrazit na jmelí je hned několik. Nejen že si uděláte příjemnou procházku a ušetříte za unavené, řadu týdnů ořezané jmelí, místo kterého si domů přinesete bohatý, kuličkami obalený trs. Ulevíte také unaveným stromům, které jmelí vysiluje. Stálezelené keříky jmelí stromy oslabují a činí je náchylnějšími vůči chorobám, škůdcům i průmyslovým exhalacím. Kořínky jmelí totiž po vyklíčení rozpouštějí buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva. Napojují se na cévní systém stromů a čerpají z nich vodu a v ní rozpuštěné látky. Stromy mohou doslova vysát a znehodnocují tak i dřevo určené pro další zpracování. S povolením stříhat Na stromech je jmelí čím dál víc, podle odborníků však není lehké se ho zbavit. Při odřezání odstraníme totiž jen to, co je na povrchu, jmelí začne okamžitě růst znovu. Při neodborném zásahu navíc můžeme ublížit stromu, ať už ulámanými větvemi, nebo přistavením kovových schůdků ke kmenu stromu. Proto majitelé lesů pouští do svých revírů jen zkušené sběrače, kteří stromům svým zásahem neublíží. Odborná práce vyžaduje zkušenosti a mnohdy i lezeckou techniku. Z těchto i bezpečnostních důvodu trhání jmelí v přírodě vyžaduje povolení. Je možné se ale domluvit s majiteli zahrádek a různých sadů, tam jsou navíc stromy výškově nejdostupnější. Jmelí, nebo ochmet? Ve světě roste asi stovka botanických druhů jmelí, u nás však najdeme pouze jmelí bílé. Roste na jehličnatých a listnatých dřevinách a ve střední Evropě se objevuje především na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, jeřábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích, ojediněle i na smrcích. Jmelí můžeme najít na jabloních, vzácněji i na ořešácích a meruňkách. Na dubech roste jmelí velmi podobná rostlina, nevýrazná, cizopasící dřevina ochmet evropský. Tento opadavý keřík dorůstá do kulovitých keřů až 3 metry v průměru, čímž se od jmelí dorůstajícího do 1,5 m liší. Odlišuje se také jinou barvou bobulí, zlatým nástřikem na tržištích se však tento rozdíl stírá. Teleskopické nůžky na větve Comfort 650BT - lehký a čistý střih Dvoubřité teleskopické nůžky na větve 650BT Comfort jsou vyrobeny z nejmodernějších materiálů, přitom jsou šetrné ke stromům a keřům. Přesně broušené nože s nepřilnavým povlakem se snadno čistí a mají dobré kluzné vlastnosti, včetně čistého střihu větví. Stříhání vyžaduje díky dlouhé páce a lehkému materiálu malou sílu. Speciální tvar nožů drží stříhaný materiál v optimální oblasti střihu a umožňuje přesný střih. Zakřivené nože pevně drží stříhaný materiál, aby neklouzal. Díky výsuvným, robustním hliníkovým teleskopickými ramenům nastavitelným na 650 až 900 mm snadno dosáhnete i na vyšší větve. Doporučená cena je 1 350 Kč Další informace: Barbora Čapková, Husqvarna Marketing barbora.capkova@husqvarnagroup.com mobil: +420 702 185 566 Další informace naleznete na webových stránkách www.gardena.com.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan