DOPORUČUJEME


Není nad pořádnou výbavu

datum 25.11.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

V tomto čase už má většina z nás zahradní nářadí po pravidelné podzimní údržbě uklizené. Najde se však pár důvodů, proč ještě provětrat nůžky: právě začíná sezóna jmelí a adventních věnců! Říká se, že jmelí do domu obdarovaného přináší štěstí, odvahu a lásku. Vypravte se na něj do míst k tomu určených a nezapomeňte při tom na kvalitní výbavu! Bez jmelí si mnozí z nás neumí Vánoce představit, ať už je důležitou součástí vánoční výzdoby nebo rituálem, kdy se vydáme pro jmelí a pak si pod ním společně popřejeme hezké svátky. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Strom po třiatřiceti letech porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Přestože zahrnuje dobrem všechny, kteří pod ním projdou, je to zároveň parazit vysávající ze stromů zdraví. Stromy bez jmelí! Důvodů proč vyrazit na jmelí je hned několik. Nejen že si uděláte příjemnou procházku a ušetříte za unavené, řadu týdnů ořezané jmelí, místo kterého si domů přinesete bohatý, kuličkami obalený trs. Ulevíte také unaveným stromům, které jmelí vysiluje. Stálezelené keříky jmelí stromy oslabují a činí je náchylnějšími vůči chorobám, škůdcům i průmyslovým exhalacím. Kořínky jmelí totiž po vyklíčení rozpouštějí buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva. Napojují se na cévní systém stromů a čerpají z nich vodu a v ní rozpuštěné látky. Stromy mohou doslova vysát a znehodnocují tak i dřevo určené pro další zpracování. S povolením stříhat Na stromech je jmelí čím dál víc, podle odborníků však není lehké se ho zbavit. Při odřezání odstraníme totiž jen to, co je na povrchu, jmelí začne okamžitě růst znovu. Při neodborném zásahu navíc můžeme ublížit stromu, ať už ulámanými větvemi, nebo přistavením kovových schůdků ke kmenu stromu. Proto majitelé lesů pouští do svých revírů jen zkušené sběrače, kteří stromům svým zásahem neublíží. Odborná práce vyžaduje zkušenosti a mnohdy i lezeckou techniku. Z těchto i bezpečnostních důvodu trhání jmelí v přírodě vyžaduje povolení. Je možné se ale domluvit s majiteli zahrádek a různých sadů, tam jsou navíc stromy výškově nejdostupnější. Jmelí, nebo ochmet? Ve světě roste asi stovka botanických druhů jmelí, u nás však najdeme pouze jmelí bílé. Roste na jehličnatých a listnatých dřevinách a ve střední Evropě se objevuje především na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, jeřábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích, ojediněle i na smrcích. Jmelí můžeme najít na jabloních, vzácněji i na ořešácích a meruňkách. Na dubech roste jmelí velmi podobná rostlina, nevýrazná, cizopasící dřevina ochmet evropský. Tento opadavý keřík dorůstá do kulovitých keřů až 3 metry v průměru, čímž se od jmelí dorůstajícího do 1,5 m liší. Odlišuje se také jinou barvou bobulí, zlatým nástřikem na tržištích se však tento rozdíl stírá. Teleskopické nůžky na větve Comfort 650BT - lehký a čistý střih Dvoubřité teleskopické nůžky na větve 650BT Comfort jsou vyrobeny z nejmodernějších materiálů, přitom jsou šetrné ke stromům a keřům. Přesně broušené nože s nepřilnavým povlakem se snadno čistí a mají dobré kluzné vlastnosti, včetně čistého střihu větví. Stříhání vyžaduje díky dlouhé páce a lehkému materiálu malou sílu. Speciální tvar nožů drží stříhaný materiál v optimální oblasti střihu a umožňuje přesný střih. Zakřivené nože pevně drží stříhaný materiál, aby neklouzal. Díky výsuvným, robustním hliníkovým teleskopickými ramenům nastavitelným na 650 až 900 mm snadno dosáhnete i na vyšší větve. Doporučená cena je 1 350 Kč Další informace: Barbora Čapková, Husqvarna Marketing barbora.capkova@husqvarnagroup.com mobil: +420 702 185 566 Další informace naleznete na webových stránkách www.gardena.com.

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan