DOPORUČUJEME


Drážkové drenáže

datum 12.08.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Drážkové drenáže (Sand slit drain) je systém vyvinutý v Anglii, který je považován za levnější alternativu terénních úprav. Mnoho sportů je hráno právě v období s častějším výskytem srážek. Na původních půdách to vede k bahnitému povrchu, protože půda nemá dostatečnou schopnost vsakování. Od třicátých let jsou zde možnosti vylepšení schopnosti odvodnění pro takovéto plochy. Tyto možnosti zahrnují (v pořadí podle nákladů): *Kompletní rekonstrukci plochy na založenou na písku, s 85% (dle váhy) písku. *Pozměněné složeních plochy, kdy se písek mísí s původní zeminou mimo určenou plochu a výsledný podíl písku by měl být 75% (dle váhy) a více. *Pískové drážky, které jsou tvořeny na povrchu plochy a *Pravidelný topdressing pískem pro pozvolné zlepšování struktury půdy. Pískové drážky První zaznamenaný pokus o instalaci drážkových drenáží byl na Twickenham (Anglický stadion pro ragby) v roce 1969. V té době byly drážky tvořeny tzv. mole pluhem a plněny pískem, ale vytvořit rovný povrch bylo složité. V dnešní době existují specifické nástroje vytvořené pro tvorbu drážkové pískové drenáže se zanecháním dokonalého povrchu. Existuje několik drážkovacích technik. Např. v Anglii je běžná specifikace těchto drenáží: šířka 5 cm, hloubka 25,5 cm a rozestup 92 cm. Nejdůležitější je, že drážky musí mít schopnost přenést vodu skrz původní povrch do lépe propustného materiálu pod povrchem, jako je vrstva štěrku, nebo propustné vrstvy nad drenáží tvořenou potrubím. Drážky vedou kolmo na tuto drenáž. S drážkovými drenážemi se mohou objevit dva problémy: 1. Propustný materiál nepřijde do kontaktu s pískovou drážkou (např. je zde vrstva půdy), nebo 2. Drážka nebyla vedena až na povrch a byl utěsněný původní zeminou. To se může objevit velmi rychle, I během jedné hry, pokud jsou podmínky na hřišti velmi vlhké. Pro prevenci druhého problém je nutný pravidelný topdressing pískem. Výzkum STRI prokázal, že takto vytvořený povrch (drenáže) zvládnou 6 hodin hry týdně v počtu 95-125 událostí za sezónu. Pokud je o plochu pečováno správně, měly by drážkové drenáže vydržet 7 let, než bude potřeba jejich předělání. Text: Karolina Růžičková Höfferová a Pamela Sherratt Zdroje: 1. Dr. W.A. Adams (2004) Construction Methods Theory & Practice, STRI Turfgrass Bulletin, Issue 226, p.26-30.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan