DOPORUČUJEME


Drážkové drenáže

datum 12.08.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Drážkové drenáže (Sand slit drain) je systém vyvinutý v Anglii, který je považován za levnější alternativu terénních úprav. Mnoho sportů je hráno právě v období s častějším výskytem srážek. Na původních půdách to vede k bahnitému povrchu, protože půda nemá dostatečnou schopnost vsakování. Od třicátých let jsou zde možnosti vylepšení schopnosti odvodnění pro takovéto plochy. Tyto možnosti zahrnují (v pořadí podle nákladů): *Kompletní rekonstrukci plochy na založenou na písku, s 85% (dle váhy) písku. *Pozměněné složeních plochy, kdy se písek mísí s původní zeminou mimo určenou plochu a výsledný podíl písku by měl být 75% (dle váhy) a více. *Pískové drážky, které jsou tvořeny na povrchu plochy a *Pravidelný topdressing pískem pro pozvolné zlepšování struktury půdy. Pískové drážky První zaznamenaný pokus o instalaci drážkových drenáží byl na Twickenham (Anglický stadion pro ragby) v roce 1969. V té době byly drážky tvořeny tzv. mole pluhem a plněny pískem, ale vytvořit rovný povrch bylo složité. V dnešní době existují specifické nástroje vytvořené pro tvorbu drážkové pískové drenáže se zanecháním dokonalého povrchu. Existuje několik drážkovacích technik. Např. v Anglii je běžná specifikace těchto drenáží: šířka 5 cm, hloubka 25,5 cm a rozestup 92 cm. Nejdůležitější je, že drážky musí mít schopnost přenést vodu skrz původní povrch do lépe propustného materiálu pod povrchem, jako je vrstva štěrku, nebo propustné vrstvy nad drenáží tvořenou potrubím. Drážky vedou kolmo na tuto drenáž. S drážkovými drenážemi se mohou objevit dva problémy: 1. Propustný materiál nepřijde do kontaktu s pískovou drážkou (např. je zde vrstva půdy), nebo 2. Drážka nebyla vedena až na povrch a byl utěsněný původní zeminou. To se může objevit velmi rychle, I během jedné hry, pokud jsou podmínky na hřišti velmi vlhké. Pro prevenci druhého problém je nutný pravidelný topdressing pískem. Výzkum STRI prokázal, že takto vytvořený povrch (drenáže) zvládnou 6 hodin hry týdně v počtu 95-125 událostí za sezónu. Pokud je o plochu pečováno správně, měly by drážkové drenáže vydržet 7 let, než bude potřeba jejich předělání. Text: Karolina Růžičková Höfferová a Pamela Sherratt Zdroje: 1. Dr. W.A. Adams (2004) Construction Methods Theory & Practice, STRI Turfgrass Bulletin, Issue 226, p.26-30.

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan