DOPORUČUJEME


Budou horka smrtící?

datum 09.08.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Extrémní horka budou smrtící, tvrdí nová studie výzkumného centra Evropské komise v italské Ispře. Ročně mohou v Evropě zabít až 150 000 lidí. Výraznější výkyvy počasí budou podle evropských vědců pro obyvatele starého kontinentu čím dál nebezpečnější. Podle nové studie budou Evropané čelit daleko častěji nejen extrémním vlnám veder, ale také mrazům, suchu, lesním požárům, intenzivnějším bouřím a záplavám. Kvůli nim může přijít do konce století na starém kontinentě o život až padesátkrát víc lidí než v současnosti. Pokud evropské země nepřijmou účinná opatření proti klimatickým změnám. Tým pod vedením Giovanniho Forzieriho vydal svoji předpověď pro Evropskou unii, Švýcarsko, Norsko a Island v nejnovějším čísle časopisu The Lancet Planetary Health. "Klimatická změna je jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví v 21. století," citoval server BBC šéfa výzkumného týmu Forzieriho. "Pokud nebudou brát státy omezení globálního oteplování za prioritu a nepřijmou vhodná opatření, bude zhruba 350 milionů Evropanů každoročně čelit do konce tohoto století škodlivým klimatickým extrémům," dodal Forzieri. V letech 1981 až 2010 umíraly podle nové evropské studie kvůli katastrofám způsobeným počasím v průměru tři tisíce Evropanů ročně. Pokud státy na starém kontinentu nepřijmou opatření proti klimatickým změnám, může podle prognózy výzkumníků z centra Evropské komise v italské Ispře umírat kvůli extrémnímu počasí v období 2041 až 2070 každý rok 48 až 180 tisíc Evropanů. V letech 2071 až 2100 pak 81 až 240 tisíc lidí ročně. Uvádí to studie, zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health. Dvě třetiny Evropanů budou v posledních třech dekádách 21. století každoročně ohrožovat vlny extrémních mrazů a veder, sucha, lesní požáry, intenzivní bouře a záplavy. Na začátku tohoto století to přitom byla jen jedna dvacetina. V letech 1981 až 2010 umíraly při katastrofách spojených s počasím maximálně tři tisíce Evropanů ročně. Až 99 procent úmrtí zapříčiněných extrémními výkyvy počasí způsobí vedro. Nejvíc přitom bude podle nové studie trpět jih Evropy, hlavně Španělsko, Itálie a jih Francie. A čísla jsou opravdu alarmující. Na jihu starého kontinentu přijde podle výzkumu v letech 2071 až 2100 každý rok o život zhruba 700 lidí na každý milion obyvatel. V letech 1981 až 2010 to přitom bylo jen 11. Ve střední Evropě by mohlo ve stejném období v souvislosti s počasím umírat až 232 lidí ročně z každého milionu, v severní Evropě z téhož počtu jen tři. Jde o konkrétní čísla Jde sice jen o negativní prognózy, podkládají je ale konkrétní čísla. Odborníci vyhodnotili během výzkumu 2300 zpráv o následcích extrémních klimatických jevů z let 1981 až 2010. Tyto údaje pak propojili s modelovými propočty klimatických změn a populačního vývoje do roku 2100. Předpovědi uvedené ve studii přitom počítají s variantou, že lidstvo nebude ve sledovaném období podnikat proti globálnímu oteplování žádná opatření a teplota na Zemi se do konce 21. století zvýší o tři stupně Celsia. Pařížská dohoda o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo téměř dvě stě zemí, si však klade za cíl udržet do konce 21. století oteplení planety pod dvěma stupni Celsia. Podle profesora Davida Alexandera z londýnské University College přináší studie příliš zjednodušující pohled. "Nemyslím si, že dokážeme předpovědět, kolik lidí zemře do konce století kvůli počasí. Existuje spousta dalších faktorů, které tato studie nebere v úvahu, ale budou mít přímý vliv na čísla," řekl Alexander listu The Guardian. Sám vedoucí výzkumného týmu Giovanni Forzieri připouští, že jeho lidé nebrali v úvahu některé další faktory, třeba změny v úrovni zdravotní péče nebo stárnutí populace. Negativní prognózu to ale podle něj v základních rysech nezmění. Kritici nové studie ale namítají, že tato varianta nebere v úvahu schopnost lidí se klimatickým změnám přizpůsobit. Počet předpovídaných obětí by tak mohl být nižší

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan