DOPORUČUJEME


Pivo je národním nápojem

datum 28.07.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Vysvětlovat, co to je pivo, je v našich končinách naprosto zbytečné, zvlášť když si vedeme tak skvěle i ve světových žebříčcích, co se konzumace týče. Mnohý golfista po zvládnuté osmnáctce rád smočí hrdlo vychlazeným zlatým mokem. Nezaškodí ale vědět, co pivo vlastně obsahuje a jaký má vliv na organismus, golf nevyjímaje. Podle českých předpisů se pivem rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu. Pokud nebudu brát v potaz samotný alkohol, tak se pivo jeví jako super zdravý přírodní elixír. Vždyť se i říká, jak je „nadupané" vitamíny a minerály. Skladba vitamínů je sice poměrně bohatá, ale jejich kvantita není výrazná. Když porovnáme například množství vitamínu B1 ve stogramové porci hrachu, tak v jednom půllitru piva je ho 77x méně. V propagačních článcích se uvádí v pivu obsažené vitamíny a jejich doporučená denní dávka, uvedená obvykle v procentech, se může na první pohled jevit jakžtakž pozitivně, nešvar alkoholu spočívá v tom, že zhoršuje využívání vitamínů. Články pak už samozřejmě nezmiňují, kolik vitamínů člověku nakonec zbude, pokud vůbec nějaké... Proto tolik oblíbené popíjení piva při jídle není příliš příznivé, jelikož se snižuje využitelnost látek nacházejících se v potravě (nehledě na popíjení bez konzumace jídla). Obdobně to platí i u minerálů. Alkohol působí močopudně, tudíž dochází k výrazným ztrátám vody i minerálních látek. Jako řešení se nabízí nealkoholické pivo, které bohužel nemá takový šmak jako alkoholické. A když se podíváte na etiketu, zjistíte, že nějaké minimální množství alkoholu přece jen obsahuje, obvykle kolem 0,5 %. Na což je třeba brát zřetel v případě užívání léků. Pivo ale obsahuje ještě kdejaká další „tajemství", třeba mykotoxiny, což jsou škodlivé látky produkované zejména plísněmi. Podle analýzy D-testu z roku 2013 obsahovaly dvě třetiny českých piv zmíněné mykotoxiny. To není moc příznivé zjištění, obzvlášť když poškozují játra i ledviny a negativně působí na imunitní systém. Mohou mít také negativní vliv na krevní oběh, některé z nich jsou dokonce potencionálně karcinogenní. Dalším nepříjemným zjištěním jsou konzervační látky a alergeny. Jako konzervační látka se v pivech používá oxid siřičitý, který se (jen tak pro zajímavost) vyrábí synteticky zahříváním rudy s obsahem síry, a jak uvádí Wikipedie, jedná se o bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. Mezi možné nežádoucí účinky patří bolesti hlavy či žaludku, nevolnost a problémy astmatického typu. Při testování účinků siřičitanů na zvířatech byl zjištěn výskyt žaludečních vředů při požití látky. Pivo je tak oblíbené, že se jím nejen prolíváme, ale ještě se v něm i koupeme. Skvělý marketingový tah! Jako by nestačilo, kolik se piva vypije. Bohužel neexistuje dlouhodobá studie, která by potvrzovala pozitivní vliv alkoholu na pokožku; ba naopak, jsou spíše známá zhoršení kožních nemocí. Ale abych nezůstala jen u negativ. Co se tolik proklamovaného cholesterolu týče, pivo obsahuje látky, které podporují tvorbu „dobrého" cholesterolu a potlačují tvorbu toho „nepříznivého", navíc pivo cholesterol neobsahuje. Faktem tedy zůstává, že nutriční hodnota piva je v porovnání s naprostou většinou běžných potravin zanedbatelná. Ale ruku na srdce, kdo pije pivo kvůli nutričním hodnotám? Je to spíše o chuti a společenském souznění. Podle některých studií bylo prokázáno, že alkohol v malém množství má příznivý vliv na lidský organismus, stejně tak je známa jeho škodlivost při nadměrném užívání. Doporučení jsou různá, nicméně je nabíledni, že „jedno pivko nikoho nezabije". Tedy v malém množství může být lékem, ve velkém jedem. Ať tak či onak, pivo zůstává oblíbeným, a dalo by se říct, národním nápojem. No nic, skočím si na jedno...

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan