DOPORUČUJEME


Nejstarší na světě

datum 27.07.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Patříte-li mezi „golfové blázny", kteří se zajímají o tuto nádhernou hru v širších, třeba i historických souvislostech, určitě vás někdy napadlo, existuje-li nejstarší golfové hřiště světa, kde se hraje napříč staletími až do dnešních dnů. A pokud ano, kde takové hřiště leží. Zejména těmto „bláznům" je určeno následující povídání. Zváni jsou však samozřejmě všichni, včetně těch, kteří golfu ještě nepropadli, ale třeba je baví se jen čas od času toulat historií. Usaďte se ve svém oblíbeném křesle se sklenkou něčeho lahodného, možná i s dobrým doutníkem, a poslyšte příběhy z dávných golfových dob. Kde a kdy začali lidé hrát hru podobnou té, která dostala ve středověku jméno golf, zůstane asi navždy skryto v hlubinách času. Nespekulujme, zdali již staří Římané..., Číňané, Peršané, Vikingové, Norové, Francouzi, Holanďané nebo někdo jiný usměrňovali holí míček do jamek, zajímají nás hlavně pravdivé příběhy. Přenesme se tedy spolu nyní o 600 let zpět do severní části britských ostrovů, přesněji do Skotska. Království, kde právě vládne Jakub II., jeden z nejschopnějších Stuartovců, není ani zdaleka klidnou zemí. Nekončící rozpory se šlechtickými klany a hrozby ze sousední Anglie zemi oslabují. Království se znovu připravuje na válku, platí všeobecná povinnost pro všechny muže starší dvanácti let, procvičovat se v bojových uměních, zejména v lukostřelbě. Ale žádejte po svých poddaných stále jenom povinnosti, zejména když je pro změnu chvíli mír. A tak lidé berou do rukou místo meče, luku a šípů větší či menší míče a hrají si, obyčejně se baví. Dvě hry brzy dosáhnou obrovské popularity – fotbal a golf. Hrají se skoro pořád všude, kde se dá, hlavně na pastvinách, ulicích a v kostelních dvorech. Králi a skotskému parlamentu se brzy začne zdát, že zanedbávání vojenských cvičení již přesahuje únosnou míru a dojde jim trpělivost. 6. března 1457 vydává mladý král prostřednictvím parlamentu nařízení, kterým zakazuje hrát golf a fotbal. Tento zákon je prvním písemným dokumentem na světě, který potvrzuje provozování golfu, a je také první písemností, kde se slovo golf vůbec kdy použije. Vymáhání zákona je však od samého počátku problematické. Jakubovi nástupci musí nařízení do konce 15. století ještě dvakrát zopakovat. Hraje se prostě dál, všem zákazům a trestům navzdory. Hraje se v Prestwicku, Saint Andrews, Perthu, hraje se na východě a na západě, hraje se na Vysočině i v Edinburghu na severu i na jihu, hraje se zkrátka v celém Skotsku. Necháme tedy Skoty dále hrát a posuneme se po časové ose zhruba o 100 let vpřed. Píše se rok 1552 a v Saint Andrews je vydán tzv. Charter arcibiskupa Hamiltona. Jde v podstatě o licenci potřebnou pro chov králíků na zdejších linksech. Součástí dokumentu je však i to, že je lidem dovoleno provozovat na těchto pozemcích také golf. Je tedy Charter oním nezvratným důkazem a současně odpovědí na otázku, kterou hledáme? Je proslulý Old Course v St. Andrews tím nejstarším nepřetržitě hraným golfovým hřištěm světa? Odpověď je prostá – není. Potvrzuje jen to, že golf se v té době, a velice pravděpodobně i před ní, v St. Andrews skutečně hrál. Jen pro upřesnění – zdejší Old Course zhruba ve stavu, jak jej známe, byl upraven kolem roku 1870. Rozlučme se tedy se 16. stoletím a vydejme se do století sedmnáctého, přesněji do února roku 1638, kdy se narodil John Foulis, budoucí baronet z Ravelston a prominentní edinburghský právník. Sir John byl pozoruhodný muž dvou tváří. Ačkoliv se narodil do pohnuté doby Cromwellovy diktatury a po ní následující restaurace monarchie, známé v Británii jako „Killing Times", uměl se radovat ze života. Jako úspěšný a bohatý muž rád sázel na dostizích, jezdil na koni, hrál tenis a také golf především v okolí Edinburghu. Paradoxně se o jeho lásce k životu dozvídáme prostřednictvím jeho druhé tváře – tento renesanční muž měl téměř patologickou vášeň pro přesné a detailní účetnictví. Dnes již slavné účetní knihy Sira Johna Foulise z Ravelston tak přinášejí cenná svědectví o životě ve Skotsku v 17. století. 2. března 1672 zanesl do účetnictví mezi jinými výdaji spojenými s golfem také výdaj 3 libry a 5 šilinků spojený s jeho prohranou golfovou partií se spoluhráči Gosfordem, Lyonem a dalšími. Ponechme pány z flightu jejich golfovým osudům a pohleďme na mapu. Musselburgh se nachází několik málo mil na východ od Edinburghu. Byl založen Římany během jejich invaze do Skotska jako vojenská pevnost na pobřeží nynějšího Firth of Forth při ústí řeky Esk. Díky mostu přes řeku se stal nejdůležitější přístupovou branou do hlavního města Skotska z východu, a to po dobu téměř 2 000 let. Název města je odvozen od staroanglických výrazů pro korýše a měkkýše (mussel) a město (burgh). Golf se zde hrál tak jako jinde ve Skotsku nejpozději již v 15. století. Kdy však bylo ve městě založeno po dlouhou dobu jediné golfové hřiště známé dnes jako Musselburgh Old Course, to s určitostí nevíme. Tak jak je historie golfu opředena mýty a legendami i zdejší Old Course jich má totiž celou řadu. 10. září 1547 utrpěli Skotové katastrofální porážku v bitvě s Angličany v blízkosti Musselburghu známé jako bitva u Pinkie Cleugh. Bezprostředně po této bitvě anglické vojsko obsadilo Edinburgh. Následky a počet obětí byly tak strašlivé, že den bitvy vstoupil do skotské historie jako „Černá sobota". Podle legendy je velké množství z více než 14 tisíc padlých pohřbeno pod a v okolí druhé jamky na Old Course, která po staletí nese jméno „The Graves" (Hroby). Roku 1567 zde měla být (údajně během hry) obviněna královna Marie Stuartovna z účasti na smrti svého druhého manžela lorda Darnleyho. Přímý důkaz chybí, ale je historicky doloženo, že královna hrála golf ráda a rovněž to, že pobývala v únoru 1567 krátce po smrti svého manžela v domě lorda Setona několik málo mil východně od Musselburghu. Je rovněž prokázáno, že v tomtéž roce se skotská královna vzdala tzv. Lordům Konfederace. Není tedy vyloučeno, že pokud se chtěla rozptýlit golfem, hrála na nejbližším hřišti od svého přechodného útočiště, jímž byl s vysokou pravděpodobností právě dnešní Musselburgh Old Course. Traduje se také, že její syn a nástupce na skotském trůnu král Jakub VI. si zahrál na hřišti při své návštěvě města cestou na jih do Anglie, kde převzal rovněž anglickou korunu a jako anglický král Jakub I. tak poprvé sjednotil Skotsko, Anglii a Irsko pod vládou jediného panovníka. Jak jsme již uvedli, 2. března 1672 prohraje sir John Foulis z Ravelston svůj zápas na tomto golfovém hřišti a neopomene o výdajích s tím spojených učinit zápis ve svých účetních knihách. Když suší mokrý inkoust na právě provedené poznámce, netuší, že tento prostý účetní zápis vstoupí navždy do historie golfu. Žádné jiné golfové hřiště světa se nemůže pochlubit starším a důvěryhodnějším důkazem o své existenci. Nejpozději od března 1672 až do dnešních dnů se na tomto hřišti nepřetržitě hraje golf, přitom prošlo jen minimálními úpravami. Původně k sedmi jamkám přibyla roku 1832 osmá (nynější jamka č. 1 „The Short Hole") a konečně v roce 1870 devátá (nynější jamka č. 8 „Hole Accross"). Z celkových devíti jamek se tedy sedm v podstatě hraje tak, „jak stály a ležely" v 17. století. V polovině 19. století měřilo hřiště něco přes 2 800 yardů, bylo písčitější a hrubší, avšak třeba greeny zůstaly v nezměněné podobě. V dnešní podobě měří links po drobnější úpravě 2 954 yardů. Další historie Old Course v Musselburghu napříč staletími je víc než pestrá. Není možné v rozsahu tohoto článku jmenovat všechny golfové kluby, které zde působily, a významné události, jež se zde odehrály. Nelze však nezmínit alespoň některé z nich. V roce 1811 se několik žen místních rybářů, možná v důsledku časté nepřítomnosti svých mužů u rodinných krbů, rozhodne uspořádat čistě ženský golfový turnaj. Tato událost je navždy zaznamenána v historii golfu jako první dámský golfový turnaj světa. O více než šedesát let později, 10. dubna 1874 se Musselbourgh Old Course nesmazatelně zapsal do dějin Open. Po čtrnácti letech, kdy se Open konalo pouze v Prestwicku a St. Andrews, vstoupil zdejší links do klubu vyvolených, aby tu setrval 15 let a hostil nejstarší a dnes jediný evropský major ještě pětkrát. Je symbolické, že stejně jako v roce 1860, kdy vítězná trofej prvního Open putovala do rukou Willie Parka st., rodáka z Musselburghu, také první trofej zde hraného Open zůstala v rodině Parků. Získal ji Willieho mladší bratr Mungo, rovněž místní rodák. Poslední Open se na zdejším linksu hrálo v roce 1889, od té doby sem už turnaj nikdy nezavítal. Poslední trofej z Musselbourghu opět symbolicky získal další místní rodák a člen klanu Parků, tentokrát Willie Park ml., syn stejnojmenného otce a synovec Mungo Parka. Byla to opravdová řež a Willie rozhodl o svém vítězství až po 36jamkovém play-off. Navštívíte-li Musselbourgh Old Course dnes, což díky dobré dopravní dostupnosti není nemožné, budete možná překvapeni, jak obyčejně hřiště vypadá. Nepříliš náročný devítijamkový rovinatý links se středně velkými greeny a relativně hlubokými bankry je obklopený ze všech stran dostihovou dráhou (mimochodem nejstarší ve Skotsku). Trať závodiště musíte překonat na první, čtvrté a šesté jamce. Na konci nejtěžší čtvrté jamky nazvané „Mrs. Forman´s" stojí stále legendární Mrs. Forman´s Inn, sloužící nejméně dvě století jako „dopingová stanice" hráčů díky občerstvovacímu okénku ve zdi. Při své návštěvě jsem v přízemí nalezl již okna dvě, ale vzhledem k opravám domu se nedalo rozlišit, zda stále slouží svému účelu. Nemá smysl popisovat jednotlivé jamky, zahrajte si je sami. Zážitky z návštěvy lze popsat jen stěží. Rychle pochopíte, že golf je národním sportem otevřeným v podstatě všem. Setkání s obyčejnými golfisty, kteří mají svůj sport prostě rádi bez potřeby prezentace ega či společenského statusu, je nesmírně osvěžující. Potkal jsem tu dvě více než sedmdesátileté dámy, které hrály se zde zapůjčenými „hikorkami", aby si mohly více vychutnat historii Old Course, a obě byly ve stavu blízkému euforii. Stejná pohoda byla i v jiném třígeneračním flightu, který zjevně tvořili děda, syn a vnuk. To, co činí z návštěvy Musselburgh Old Course jedinečný zážitek, je jeho historický přesah. Všichni, kdo tu kdy hráli golf nebo zde prostě jenom v dávné minulosti byli, jako kdyby si s návštěvníky z 21. století podávali ruce přes řeku času. Když typicky skotské mrholení přechází v trvalý drobný déšť a na ferveje padá mlha, máte intenzivní pocit, že dříve nebo později spatříte královnu Skotů Marii, která hraje se svým synem někde před vámi. Něco takového na golfu nezažijete nikde jinde na světě. A věřte mi – ten pocit stojí za to! Převzato z časopisu GOLF 7/2017, text Jan Vlášek MUSSELBURGH Musselburgh je dnes univerzitním městem ležícím 5 mil od Edinburghu při ústí řeky Esk na okraji oblasti East Lothian. Patří k nejstarším známým skotským osídlením, byl založen někdy kolem roku 80 n. l. Roku 1315 byl povýšen na baronské město, o čtrnáct let dříve, než se městem stal královský Edinburgh. Ve městě žije kolem 22 000 obyvatel a je snadno dosažitelné veřejnou dopravou i autem díky objezdu, který tvoří součást dálnice A1. Mezi Prahou a Edinburghem existuje přímé letecké spojení. MUSSELBURGH LINKS Adresa: Musselburgh Links, The Old Golf Course, Stables Pavilion, Balcarres Road, Musselburgh, EH21 7SR, Scotland Tel.: +44 131 653 5122 Web: www.musselburgholdlinks.co.uk Email: oldlinks@enjoyleisure.com Počet jamek: 9 | Par: 68/71 (muži/ženy) Délka (yardy): 5 764 (žlutá) | 5 355 (červená) Green fee: 15 £ (po–pá) | 16 £ (so–ne)

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan