DOPORUČUJEME


Proč nás kopřiva žahne?

datum 28.06.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Zajímavosti

Žahání u kopřivy představuje obranný mechanismus, který agresora velmi rychle naučí, aby se jí příště zdaleka vyhnul. Celou rostlinu pokrývají chloupky, tzv. žahavé trichomy, což jsou drobné protáhlé útvary zakončené hrotem. Když se kopřivy dotkneme, hrot se ulomí a způsobí v kůži mikroskopickou ranku, do které proteče směs látek z rostliny vyvolávající svědění a zarudnutí. Tuto směs tvoří tři látky – za podráždění kůže zodpovídá histamin, nepříjemné popálení způsobuje aceltycholin a účinnost obou ještě zvyšuje serotonin. Histomin se přitom vyskytuje v menší míře ve všech našich tkáních a ovlivňuje kontrakci hladkých svalů, propustnost kapilár, funkci srdce a centrální nervové soustavy. Acetylcholin funguje u mnoha živočichů včetně člověka jako přenašeč vzruchů v nervové soustavě (porucha acetylcholinu může způsobit mj. Alzheimerovu chorobu). Serotonin se běžně vyskytuje v krevních destičkách i v centrálním nervovém systému, kde rovněž funguje jako významný přenašeč vzruchů. Zmíněné složení je obvyklé u nejrozšířenějšího zástupce rodu – kopřivy dvoudomé, u jiných druhů se může poměr látek lišit.

Green 4/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

na přelomu roku se objevovaly předpovědi jednoho věštce za druhým. A to víc než obvykle, snad vzhledem k tomu, že podle několika má být příští rok přelomový, pro lidstvo velmi těžký. Kromě vypuknutí třetí světové války, která začne jaderným výbuchem, bude svět bojovat s mnoha přírodními katastrofami (dojde k největšímu zemětřesení v historii USA). Přijde obrovská hospodářská krize. Zemře papež - hlava katolické církve a vrátí se Ježíš Kristus. Lidé se budou běžně dožívat 200 let a dojde prý i na invazi mimozemšťanů…

Z řady předpovědí, které podle mě mají tendenci se skutečně naplnit, je poukázání na dramatický růst významu vody. Dosud ji obrazně vnímáme, připusťme si to, jen když studna přetéká, nebo vysychá. Celosvětový vodní deficit hrozí celé planetě a zůstává jen otázkou času, kdy dorazí k nám. Mimochodem, jeden z mnoha vykladačů věšteb Nostradama, nejznámějšího francouzského věštce a mystika, jehož jméno rezonuje veřejností i stovky let po jeho smrti, si vodu originálně „přivlastnil“. V novém roce se lidé ve velkém údajně začnou (konečně!) učit žít pod vodou. Nebyli by to první savci, dodávám já, delfíni se na život v oceánech úspěšně adaptovali a podle oceánologa Simona Evettseby by to snad mohli dokázat i lidé. Vlivem extrémních teplot v některých oblastech jim dost možná v budoucnu nic jiného nezbude. Stanou se tak delfíni naši noví sousedé?

Bez obav, zimní vydání Greenu není plné pochybných věšteb. Ale ani není napěchováno výhradně články s tematikou inovací a nových technologií a trendů ve světě golfu/greenkeepingu, viz mimo jiné Počtvrté v Lednici, Týden zeleného vzdělávání, ohlédnutí za 5. Polními dny ETS, za semináři či turnaje Ittec, Profigrass, AGRO CS a AROS-osiva nebo prezentací všestranného SUPERstroje od John Deera.

Inspirativní a pohodové novoroční čtení jsme se Vám tentokrát snažili zpříjemnit například přiblížením Loučení se sezonou ve smíchovském Erpetu, malostranské pivnici U Hrocha a v jihočeské Krči u Protivína, a dále křížovkou o dárkový koš vína ze znojemského Malovaného sklepa.

K přání Hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů
v novém roce 2018 mi za redakci Greenu dovolte připojit
také velké poděkování za dosavadní spolupráci.

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan