DOPORUČUJEME


Sníh ukrývá 2,72 miliardy kubíků vody

datum 24.01.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Díky chladnému počasí, relativně bohatému na srážky, je aktuálně na našem území sníh obsahující zhruba 2,72 miliardy metrů krychlových vody. Podle propočtů hydrologů je v něm v průměru 34,5 litru na metr čtvereční. Vodohospodáři se na množství vody z tajícího sněhu připravují. Výška sněhové pokrývky se aktuálně pohybuje od dvou do zhruba 90 centimetrů. Nejméně sněhu je v Jihomoravském kraji, nejvíce ho leží v Krkonoších, na Šumavě a v Jizerských horách. Vůbec nejvíce ho Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naměřil nad Voseckou boudou v Krkonoších, kde sněhová pokrývka dosahovala 145 centimetrů. Meteorology a vodohospodáře zajímá zejména vodní hodnota sněhu (SVH), tedy množství vody, které sníh obsahuje. Odborně jde o vertikální hloubku vody, která by vznikla okamžitým roztáním sněhu. Množství vody se přitom odvíjí primárně od typu sněhu. Přehrady budou připraveny Po několika mírných a srážkově chudších zimách se na větší objem sněhu, respektive jeho tání, chystají i vodohospodáři. „Vodní díla jsou na to připravena, zatím nic neukazuje, že by měl přijít nějaký nadměrný objem vody ze sněhu,“ konstatoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Orlická přehrada, která je s objemem 720 000 000 m³ největší přehradou, je podle něj připravena na 20letou povodeň. „Žádná vodní nádrž není schopna zadržet jakoukoliv povodeň,“ připomněl. „Předpřipravujeme si přehrady a mírně je upouštíme tak, abychom si vytvořili retenční prostor na pojmutí vody ze sněhu, který je nad nimi,“ potvrdila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Množství sněhu a vody v něm obsažené hydrologové monitorují každý týden. Data jsou k dispozici pro jednotlivá povodí, pro kraje i intervaly nadmořských výšek. Největší objem vody ve sněhu leží v Jihočeském (321,1 miliónu metrů krychlových), Libereckém (290,5 miliónu metrů krychlových) a Královéhradeckém kraji (287,3 miliónu metrů krychlových). Ačkoliv jde pouze o půl procenta plochy území ČR, je pochopitelně nejvíce sněhu v polohách nad 1100 metrů nad mořem. V průměru jde o 203,3 milimetru vodní hodnoty sněhu. V okolí již zmíněné Vosecké boudy jde dokonce o 507 milimetrů. Že nejde o nijak extrémní číslo, dokazují historická data ČHMÚ. Například v zimě let 2011 a 2012 byla vodní hodnota sněhu na Labské boudě 1264 milimetrů. V únoru 2012 dosahovala výška sněhové pokrývky u zdejší stanice 260 centimetrů. „V roce 2006, kdy padaly střechy a následovaly jarní povodně, nebyly nijak extrémní vodní hodnoty sněhu na nejvyšších horách (maximálně 700–800 milimetrů), ale byly vysoké vodní hodnoty sněhu zejména ve středních polohách,” připomněl v minulosti meteorolog ČHMÚ Pavel Jůza.

Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan