DOPORUČUJEME


Sníh ukrývá 2,72 miliardy kubíků vody

datum 24.01.2017 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Díky chladnému počasí, relativně bohatému na srážky, je aktuálně na našem území sníh obsahující zhruba 2,72 miliardy metrů krychlových vody. Podle propočtů hydrologů je v něm v průměru 34,5 litru na metr čtvereční. Vodohospodáři se na množství vody z tajícího sněhu připravují. Výška sněhové pokrývky se aktuálně pohybuje od dvou do zhruba 90 centimetrů. Nejméně sněhu je v Jihomoravském kraji, nejvíce ho leží v Krkonoších, na Šumavě a v Jizerských horách. Vůbec nejvíce ho Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naměřil nad Voseckou boudou v Krkonoších, kde sněhová pokrývka dosahovala 145 centimetrů. Meteorology a vodohospodáře zajímá zejména vodní hodnota sněhu (SVH), tedy množství vody, které sníh obsahuje. Odborně jde o vertikální hloubku vody, která by vznikla okamžitým roztáním sněhu. Množství vody se přitom odvíjí primárně od typu sněhu. Přehrady budou připraveny Po několika mírných a srážkově chudších zimách se na větší objem sněhu, respektive jeho tání, chystají i vodohospodáři. „Vodní díla jsou na to připravena, zatím nic neukazuje, že by měl přijít nějaký nadměrný objem vody ze sněhu,“ konstatoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Orlická přehrada, která je s objemem 720 000 000 m³ největší přehradou, je podle něj připravena na 20letou povodeň. „Žádná vodní nádrž není schopna zadržet jakoukoliv povodeň,“ připomněl. „Předpřipravujeme si přehrady a mírně je upouštíme tak, abychom si vytvořili retenční prostor na pojmutí vody ze sněhu, který je nad nimi,“ potvrdila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Množství sněhu a vody v něm obsažené hydrologové monitorují každý týden. Data jsou k dispozici pro jednotlivá povodí, pro kraje i intervaly nadmořských výšek. Největší objem vody ve sněhu leží v Jihočeském (321,1 miliónu metrů krychlových), Libereckém (290,5 miliónu metrů krychlových) a Královéhradeckém kraji (287,3 miliónu metrů krychlových). Ačkoliv jde pouze o půl procenta plochy území ČR, je pochopitelně nejvíce sněhu v polohách nad 1100 metrů nad mořem. V průměru jde o 203,3 milimetru vodní hodnoty sněhu. V okolí již zmíněné Vosecké boudy jde dokonce o 507 milimetrů. Že nejde o nijak extrémní číslo, dokazují historická data ČHMÚ. Například v zimě let 2011 a 2012 byla vodní hodnota sněhu na Labské boudě 1264 milimetrů. V únoru 2012 dosahovala výška sněhové pokrývky u zdejší stanice 260 centimetrů. „V roce 2006, kdy padaly střechy a následovaly jarní povodně, nebyly nijak extrémní vodní hodnoty sněhu na nejvyšších horách (maximálně 700–800 milimetrů), ale byly vysoké vodní hodnoty sněhu zejména ve středních polohách,” připomněl v minulosti meteorolog ČHMÚ Pavel Jůza.

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan