DOPORUČUJEME


Mechy na golfovém hřišti

datum 12.12.2016 vlozil Lukáš Kvasňa kategorie Trávníky

TRÁVNÍKY, Mechy Připravili: Lukáš Kvasňa (text), Jaroslav Mühlhansel (foto) V minulosti se mech na greenech či odpalištích téměř nevyskytoval. Když ano, bylo to obyčejně v oblastech s vlhkým přímořským klimatem, jako je např. Velká Británie či Nový Zéland. Během posledních let se však stal rozšířeným problémem i na greenech mírného podnebního pásma. Proč? A jak jeho zvýšenému výskytu předejít? Začněme od začátku. Mechy jsou vyšší primitivní rostliny, které se během historie naší planety změnily jen minimálně. Pravděpodobně se vyvinuly z vláknitých zelených řas. Zajímavé je, že řasy a mechy často obývají stejná stanoviště. Mechy jsou necévnaté. Rozdíl mezi životním cyklem mechů a cévnatých rostlin, mj. trav, je produkce výtrusů u mechů v porovnání s produkcí semen u cévnatých rostlin. Mechy mají velice slabý epidermis (pokožku). Nemají pravé kořeny, ale příchytná vlákna (rhizoidy), která absorbují vodu a živiny. Tím pádem jsou pro růst do výšky velmi omezeny. A protože nemají kořenový systém, nejsou schopné regulovat příjem iontů (živin) ani vody. Nemají aktivní mechanismus na vytlačování solí. Jsou tedy náchylnější k jejich vyššímu obsahu, což pro ně může mít fatální následky. Vodu přijímají primárně difuzí, při které látky přecházejí z prostředí, s jejich vyšší koncentrací směrem tam, kde byla dosud jejich koncentrace nižší. Necévnaté rostliny se tak nedostanou k potřebným živinám ani k vodě a začnou odumírat. U cévnatých rostlin se kořeny a jejich kořenové vlásky (trichomy) podílejí na získávání vody z půdy způsobem úpravy jejich vlastního osmotického potenciálu (to je tlak, který zabrání difuzi molekul vody semipermeabilní membránou do koncentrovanějšího roztoku), který umožní příjem tekutin. Když je v půdě vody více než v kořenech, voda proudí z půdy do kořenů. Voda je transportována uvnitř rostliny, kde je z části spotřebována a z části vyloučena. To má za následek opětovné snížení obsahu vody v kořenech a voda začne opět proudit z půdy do kořenů. Tento nekonečný cyklus zaručuje příjem živin a vody, který rostliny potřebují ke svému růstu (viz schéma). (obrázek Membrána.jpg), k tomu následující popisek): Na obrázku vlevo vidíme počáteční stav a na obrázku vpravo stav konečný, kdy se koncentrace již vyrovnaly a voda byla z mechů „vytlačena“ do míst s vyšší koncentrací solí. Na každém z obrázků je v levé části znázorněna voda a sůl v rostlině a vpravo voda a sůl v půdním horizontu. Uprostřed je membrána, která působí jako kořenová bariéra. Tisíc a jedna podoba Rostliny musí začít aktivně získávat vodu ze zasolené půdy, aby nezačaly vysychat. Tento proces vyžaduje energii, což může způsobit dočasné zpomalení růstu trávníku. Pokud do půdy přidáme Síran draselný (K2 SO4), dojde ke zvýšení koncentrace solí v půdě díky přítomnosti K+ iontů, čímž dochází k narušení koloběhu vody. U necévnatých rostlin začne proudit voda z rostliny směrem do míst s vyšší koncentrací solí. Mechy jsou limitovány množstvím vody, kterou jsou schopny nasát rhizoidy pro své metabolické pochody a potřebou dostatečné vlhkosti ke své reprodukci. Tato omezení mají za následek, že se mechy stanou silně vodomilné a zároveň vyvinou svou schopnost ztratit vodu skoro stejně tak rychle jako okolní prostředí. A pak opět obnovit své metabolické procesy tehdy, kdy se vlhkost zase vrátí. Převážná většina mechů vyskytujících se na greenech přežívají extrémní sucho a opět začínají růst tehdy, když se zavlaží. Mechy jsou často spojovány s nevyvážeností živin, jsou většinou přítomny tam, kde je v kořenové vrstvě nedostatek hořčíku a draslíku. Obecně jsou mechy asociovány s nízkým pH, většinou se však vyskytují v široké škále pH. V trávnících se nejčastěji vyskytují zástupci tzv. pravých mechů (Bryopsida). Pravé mechy jsou rozděleny do dvou skupin podle způsobu růstu, a to na vzpřímené a poléhavé neboli plazivé. Vzpřímené rostou na skalách a stromech, plazivé na zemi. Na greenech převládají nízké kompaktní poléhavé mechy. Nejčastějšími druhy vyskytujícími se na golfových hřištích jsou Prutník stříbřitý (Bryum argenteum) a Baňatka obecná (Brachythecium rutabulum). Působení draslíku Rozdíl v aktivním příjmu živin cévnatých a necévnatých rostlin využívá např. hnojivo Pure Autumn/Moss Remover. Díky zvýšenému obsahu draslíku dochází jeho aplikací k vytvoření osmotické nerovnováhy. Vytváří prostředí, které není mech schopen přežít. Neovlivňuje růst cévnatých rostlin ani nevede k jejich poškození. Draslík je využíván rostlinou nebo navrácen zpět do půdního horizontu koloběhem živin. To však až poté, co je mech odstraněn. Pure Autumn/Moss remover 6-3-20 obsahuje mořské řasy Ascophyllum nodosum, masokostní a péřovou moučku, kakaové skořápky, močovinu, síran hořečnatý a síran draselný. Při vyšší dávce 60 g/m2 mech ztrácí barvu a odumírá po 2-3 týdnech. V případě nutnosti je možné aplikaci opakovat po 14 dnech. V souvislosti s nechemickým odstraňováním mechu je třeba zmínit i Vinázu (0-0-36), což je organické podzimní hnojivo, které se skládá ze 100% výpalků, produktů ze zpracování cukrové třtiny. Při dávce 35 g/m2 mech žloutne hned druhý den. Toto hnojivo obsahuje draslík ve snadno absorbovatelné formě a trávníkům dodává tmavě zelenou barvu. Další recepty Boj s mechem je velice náročný, protože dokáže žít i tam, kde ostatní rostliny již ne. Nejčastěji se jedná o stinná místa s nadbytkem vláhy. Některé druhy mechů jsou ale schopny přežívat i tam, kde je vláhy nedostatek. Je třeba minimalizovat extrémní zátěž trávníku, hnojení, sekání, zavlažování. Zlepšovat světelné poměry zastíněných míst, provzdušňování (verifikace, vertikutace), snižovat travní plsť (mechanicky, postřiky enzymy). Dále vypichování mechů včetně dosévání, kontrola pH. K chemickým zásahům je doporučováno použití Zelené skalice (Heptahydrát síranu železnatého FeSO4•7H2O). Na trhu jsou dále dostupné přípravky mj. Turf Tonic (7% síranu železnatého plus komplex kyseliny citrónové), Aurora 40 WG (Carfentrazone-ethyl), Mogeton (quinoclamin), tekuté železo, či Fe 8% (koncentrace plně chelátového železa ve vysoce rozpustné formě). Je třeba mít na paměti, že pokud se nezlepší celkové podmínky pro optimální růst trav, mech se časem na místo rád vrací. Kontakt a bližší informace: www.biovia.cz, GREEN 4/2016

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan