DOPORUČUJEME


Co zbyde z vyseté směsi?

datum 27.04.2016 vlozil Miluše Svobodová kategorie Trávníky

Při zakládání trávníků výsevem je stálým problémem zachování poměru komponent směsi i ve výsledném porostu. Konkurenční vztahy rostlin, zejména mezi jednotlivými druhy, jsou dány rozdílnou rychlostí jejich klíčení a vzcházení, rychlostí vývinu rostlin po vzejití, tj. intenzitou tvorby nových odnoží i jejich růstu. V plně vyvinutém trávníku již rozdíly v konkurenceschopnosti travních druhů nejsou tak velké. Mezi nejproblematičtější směsi patří v trávníkářství kombinace rychle a pomalu se vyvíjejících druhů, např. jílku vytrvalého a lipnice luční. Lipnice luční ze všech u nás běžně používaných trávníkových druhů klíčí a vzchází nejpomaleji, zatímco jílek vytrvalý je nejrychlejší. Lipnice luční má velmi drobné obilky (HTO = 0,2-0,25g) ve srovnání s jílkem vytrvalým (HTO = 2 g), tvoří také velmi drobné klíčence s jemnými listy, které jsou ostatními travami ve směsi zastiňovány a utlačovány. Pokud je lipnice ve směsi s jílkem 50% váhových, znamená to, že je tam až 8-10 krát více jejích obilek než obilek jílku. Zdálo by se, že bude ve výsledném trávníku kolem 90% lipnice, ale v mnohých případech se stane, že není zastoupena téměř vůbec. Není divu, neboť při běžně doporučovaných výsevcích 250 kg/ha je ve směsi 125 kg jílku, který stačí prostor snadno obsadit sám. Jeho doporučované výsevky v monokultuře pro pícní účely jsou kolem 30 kg/ha, takže v trávníkové směsi je ho 4x více! Pro trávníkové účely jsou výsevky vždy vyšší, než pro pícní porosty, protože nám nejde o sklizenou hmotu, ale o hustotu porostu těsně nad zemí - chceme více drobnějších rostlin. Nicméně je třeba se nad výší výsevků zamyslet, v některých případech by mohly být i nižší, rozhodně není správné je ještě zvyšovat, protože se tak zvyšuje konkurence rychleji se vyvíjejících druhů ve směsi. Samozřejmě dochází i k vnitrodruhové konkurenci, což znamená plýtvání osivem a přeživší rostliny jsou slabé, v přehoustlém porostu převládá dlouživý růst, tkáně jsou měkké, zvyšuje se riziko napadení chorobami. Pomalejší druhy, jako je lipnice luční, kostřava červená, psineček tenký, případně metlice trsnatá, pak nemají v konkurenci žádnou šanci, i když je jejich výsevek v trávníkových směsích rovněž velmi vysoký - v našem příkladu je to 125 kg lipnice luční, což by bohatě stačilo pro založení 1 hektaru monokulturního trávníku, pro pastvinu by mělo stačit 20 kg/ha. V praxi se z těchto důvodů někdy přistupuje k založení porostu samotné lipnice a až později se do ní přisévá jílek vytrvalý. Takový postup je však pracnější. Další možností je urychlení klíčení osiva lipnice např. ošetřením přípravkem Headstart. Jedná se o extrakt z mořských řas s obsahem růstových hormonů, enzymů a mikroprvků, podporujících klíčení. Osivo ošetřené tímto přípravkem je u nás k dostání na trhu. Jeho účinnost jsme na katedře pícninářství a trávníkářství FAPPZ ČZU v Praze ověřovali v laboratorních pokusech při teplotních režimech noc/den 25/15°C a 15/5°C. Bylo použito osivo jílku vytrvalého a lipnice luční (ošetřené i neošetřené). Vliv ošetření osiva přípravkem Headstart na celkovou klíčivost, ani na energii klíčení osiva lipnice luční nebyl v teplotním režimu 25/15°C průkazný. Při nižších teplotách (15/5°C) byla celková klíčivost neošetřených osiv nižší - u jílku o 9%, u neošetřené lipnice luční o 18%, ale u ošetřeného osiva lipnice luční jen o 3% (Tabulka 1). Energie klíčení se při nižších teplotách nejvíce zhoršila u neošetřeného osiva lipnice luční, což ji oproti jílku rovněž znevýhodňuje. Upravené obilky vyklíčily při těchto teplotách ve srovnání s neošetřenými o 3 dny dříve. Tyto výsledky potvrzují naše předchozí závěry z jiných pokusů, kdy přípravky na bázi alginátů působily spíše v horších podmínkách. Například v jiných nádobových pokusech ve skleníku při teplotách 20-22°C nebyl pozitivní vliv ošetření osiva přípravkem Headstart na celkovou vzcházivost osiva prokázán. Rozdílná rychlost vzcházení trav i celková vzcházivost může být při praktickém pěstování zvýrazněna také hloubkou setí. Čím je hlubší, tím více je omezována vzcházivost výše uvedených drobnosemenných druhů, jimž nestačí zásobní látky v obilkách, aby klíčenec prorostl až na povrch půdy a v rostlině mohla začít probíhat fotosyntéza. V našich skleníkových pokusech byla vzcházivost "velkosemenné" kostřavy rákosovité (HTO = 2 g) při výsevu do 0-2cm v průměru 79% a při výsevu do hloubky 3 cm byla prakticky stejná, zatímco u drobnější kostřavy červené klesla z cca 70% na 54 %. U lipnice luční se vzcházivost zhoršila již při výsevu do 1 cm (47%) a při setí do 3 cm byla zanedbatelná (10%). To by samozřejmě ovlivnilo počet rostlin uvedených druhů a jejich konkurenceschopnost ve výsledném porostu. Vhodná hloubka setí je tedy pro druhy s HTO 0,1-0,3 kolem 0,5-1 cm, pro druhy s většími obilkami 1-2(3) cm. Povrchové setí je v praxi problematické, neboť hrozí odvanutí obilek větrem, spláchnutí vodou, sezobání ptactvem, ale také zaschnutí naklíčených obilek a klíčenců. V posledním případě záleží na tom, v jaké fázi klíčení ke stresu suchem dojde a jak je stres intenzivní. Klíčení je buď jen opožděno nebo obilka odumře. Protože každý druh ve směsi klíčí jinak rychle, mohou být také v různé míře poškozeny. Další zásahy, jimiž můžeme podíl druhů v porostu ovlivnit je závlaha a sečení. Zavlažovat musíme podle hloubky zakořenění všech komponent ve směsi, tj. zajistit dostatečné zavlažení vrstev zeminy, kam dosahují jejich kořeny. Pomaleji se vyvíjející druhy bývají zpočátku mělčeji zakořeněny než ostatní a závlaha musí být častější, aby dotyčná vrstva půdy nevyschla. Včasným sečením omezíme v počátečním období konkurenční schopnost rychle se vyvíjejících trav, např. jílku vytrvalého, a vytvoříme příznivé světelné podmínky pro nižší semenáčky. V nádobových pokusech ve skleníku byly sledovány úbytky rostlin jílku vytrvalého a lipnice luční (ve směsích s různým poměrem komponent) od 50. do 147. dne po výsevu. Při výšce seče 40 mm ubylo v průměru 84% rostlin jílku a 46% rostlin lipnice, při vyšší seči na 80 mm byl stav opačný - odumřelo jen 49% rostlin jílku, ale 60% rostlin lipnice, což by v praxi rovněž znamenalo změnu poměru komponent v porostech. Zásadní eliminaci pomalu se vyvíjejících druhů můžeme způsobit také pozdním termínem výsevu směsi na podzim, kdy se některé druhy nestačí dostatečně vyvinout, aby byly schopny přezimovat. Při plánování prací nelze vždy vycházet z údajů u rychlosti klíčení, které byly získány v optimálních laboratorních podmínkách. V praxi, zejména za nižších teplot a pokud není k dispozici závlaha, se může klíčení a vcházení rostlin značně protáhnout, jak bylo již naznačeno. Složení trávníku je z velké části v rukou pěstitele, který musí vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj všech jeho komponent. Výsledky byly získány za podpory „S“ grantu MŠMT ČR na FAPPZ ČZU v Praze. Kontakt a bližší informace: prof. Ing. Miluše Svobodová, CSc. Katedra pícninářství a trávníkářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, GREEN 2016

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan