ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Povolování a výstavba hřišť

datum 23.03.2015 vlozil Jakub Červenka kategorie Architektura

Jakub Červenka k současné legislativní situaci ve vztahu k povolování a výstavbě golfových hřišť Golfové hřiště, stejně jako jiné projekty velkého rozsahu, podléhají standardním legislativním postupům, zakotveným v Českém právním řádu. Všechny jsou relativně finančně předvídatelné. V rámci procesu vedoucího k zajištění vydání povolení nutných pro realizaci projektu výstavby golfového hřiště a v rámci jednotlivých dílčích kroků lze na základě jednání s dotčenými orgány státní správy jednotlivé kroky zefektivnit jak časově, tak i finančně. Z pohledu celkové investice jsou podklady (jejich příprava, sub-dodání, vypracování) k jednotlivým povolením (studie, průzkumy, geodetické zaměření atd.) stále v jednotkách procent, čili v rámci racionality poměru investice – příprava udržitelné ve správné kolonce celkového budgetu a v daných mantinelech. JEDNODUŠE NAPSÁNO, ALE… Nad tuto normální situaci se staví zcela absurdní situace kolem zákona 334/1992 Sb. O ochranně ZPF. Zákon ukládá podmínku finančního odvodu tam, kde dojde k sejmutí ornice za účelem provedení terénní úpravy v případě trvalého odnětí a roční platby 1% z celkové částky odnětí vypočítané z plochy záměru po dobu trvání dočasného vynětí. Jednoduše napsáno. Nikterak se nezohledňuje skutečnost, že po provedení modelace se ornice vrací zpět na původní místo v původní mocnosti za účelem jejího ozelenění, respektive zatravnění. Tato situace projekty výstavby hřiště (nejen golfového) finančně neúnosně zatěžuje. Nové finanční podmínky vyjímání, platné od roku 2011, se každou další novelou zákona zpřísňují a zejména zdražují. Jedním z hlavních cílů Komory je práce na poli legislativním. V minulém roce jsem věnoval mnoho času spolupráci s různými skupinami, lobbisty a vrcholnými státními úředníky na tom, aby v připravované novele zákona 334/1992 došlo k zásadní změně ve prospěch ploch, kde se ornice vrací za účelem jejího dalšího ozelenění. Tato situace by vyhovovala naprosto všem investorům. Přestože byla spolupráce slibně nastavena a podklady připraveny po právně analytické stránce bezkonfliktně, úspěšnému dokončení ve formě zanesení úpravy chyběla politická podpora. Té nelze v dnešní době dosáhnout jen pílí a prací jednoho člověka nebo jednoho subjektu. Je naopak zapotřebí soustředěné spolupráce všech odborných organizací působících v oblasti golfu. Snaha o navázání intenzivní spolupráce v této oblasti a zejména aktivní účasti ČGF se v potřebné míře nepodařila. Úprava zákona ve prospěch našeho a nejen našeho sportu je možná, jen by se jí musel věnovat někdo systematicky a pravidelně v rámci své pracovní agendy (z vedení ČGF?). Ad hoc telefonáty nic nevyřeší. Svou odbornou pomoc Komora nabídla (prostřednictvím mé osoby), zatím bezvýsledně. Bez cílené spolupráce s nejvyššími orgány sportu se tolik potřebné změny nedosáhne. Konzultace s referenty na ministerské platformě je ztrátou času. Jediným východiskem je upravit legislativní podmínky. Malé úpravy a zefektivnění odvodu v rámci přípravy žádosti jsou sice možné, ale zásadní změnu do principu odvodu přinese jen systémová úprava. Nových projektů ve „stand by“ modu je dost. Nejen těch velkých, ale i těch menších, a velmi malých, které potřebujeme ze všeho nejvíc. Nové 27jamkové resorty v okolí velkých měst, které si budou, díky své finanční politice členství/green fee/služby, jen „přetahovat“ aktivní golfisty mezi sebou s jinými již fungujícími resorty, ale rozvoji sportu nepomohou. Tento segment hráčů, kam tyto projekty cílí, je již naplněný. Příkladem může být Praha s Karlštejnem, Berounem, Albatrossem, Zbraslaví, Černým Mostem, Konopištěm, Mstěticemi, Motolem, Hodkovičkami, Hostivaří a s Botanikou. Potřebujeme další? Potřebujeme! Ale takové, na kterých vzniknou noví hráči, nikoliv kam se budou přetahovat hráči stávající. Velká nová hřiště jsou dle mého názoru a na základě srovnání s vývojem v západním světě (který by se mohlo zdát je hřišti zaplaven) nesmyslná a předem dosouzená k finančním problémům. Naopak, nízkonákladová hřiště s realistickými provozními náklady jsou naší budoucností. V čem je tedy potíž s výstavbou nových hřišť, která vygenerují nové hráče (budou cenově dostupná) a zároveň budou v místech, kam lze dobře a jednoduše docestovat a se současnou legislativou? Odpověď je jednoduchá. Bonity půd v okolí velkých měst jsou (a mnohdy uměle) velmi vysoké. S vysokou bonitou roste ceny za odvod. Výstavba hřišť je tedy téměř vyloučena právě z pohledu vysokého finančního nároku na odvod půdy ze ZPF. Tento blok lze odstranit jen úpravou legislativy a na ní je potřeba soustředěné spolupráce všech golfových organizací, to jest ČGF i Komory. Situace by nebyla tak bezvýchodná, kdyby se této legislativní oblasti, která dnes zásadně brzdí rozvoj golfu v České republice, věnoval někdo v rámci svých denních pracovních povinností, například v rámci ČGF. Ze zkušenosti Milana Ištoka i z mé vlastní registrujeme, že chuť stavět nová hřiště tu stále je a mírně roste. Této vůli a nadšení by se mělo pomoc. Investoři by se měli formou všemožné podpory a konzultací udržet. Tento program mi stále chybí stejně jako konkrétní program na podporu výuky golfu. Krátké srovnání na závěr. Z nadšení jsme v loňském jaru založili biatlonový oddíl pro naše děti. Od zahájení činnosti máme již 12 dětí a každý týden se hlásí další. Oddíl je registrován v ČSB. Podpora Svazu je enormní, ať už materiální tak i finanční. Profesionální trenéři učí za 190 Kč za hodinu s naprostým nadšením a zápalem pro věc. Výběr ročního příspěvku dobře pokryje odměnu trenéra a provozní náklady. Podpora Svazu je na rozvoj. Možná si řeknete, že biatlon je na vzestupu, ale obdobná situace je v atletických oddílech, plaveckých oddílech, krasobruslení atd. A kde je golf se svou finanční náročností...? Blíže viz GREEN 1/2015

Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan