DOPORUČUJEME


Povolování a výstavba hřišť

datum 23.03.2015 vlozil Jakub Červenka kategorie Architektura

Jakub Červenka k současné legislativní situaci ve vztahu k povolování a výstavbě golfových hřišť Golfové hřiště, stejně jako jiné projekty velkého rozsahu, podléhají standardním legislativním postupům, zakotveným v Českém právním řádu. Všechny jsou relativně finančně předvídatelné. V rámci procesu vedoucího k zajištění vydání povolení nutných pro realizaci projektu výstavby golfového hřiště a v rámci jednotlivých dílčích kroků lze na základě jednání s dotčenými orgány státní správy jednotlivé kroky zefektivnit jak časově, tak i finančně. Z pohledu celkové investice jsou podklady (jejich příprava, sub-dodání, vypracování) k jednotlivým povolením (studie, průzkumy, geodetické zaměření atd.) stále v jednotkách procent, čili v rámci racionality poměru investice – příprava udržitelné ve správné kolonce celkového budgetu a v daných mantinelech. JEDNODUŠE NAPSÁNO, ALE… Nad tuto normální situaci se staví zcela absurdní situace kolem zákona 334/1992 Sb. O ochranně ZPF. Zákon ukládá podmínku finančního odvodu tam, kde dojde k sejmutí ornice za účelem provedení terénní úpravy v případě trvalého odnětí a roční platby 1% z celkové částky odnětí vypočítané z plochy záměru po dobu trvání dočasného vynětí. Jednoduše napsáno. Nikterak se nezohledňuje skutečnost, že po provedení modelace se ornice vrací zpět na původní místo v původní mocnosti za účelem jejího ozelenění, respektive zatravnění. Tato situace projekty výstavby hřiště (nejen golfového) finančně neúnosně zatěžuje. Nové finanční podmínky vyjímání, platné od roku 2011, se každou další novelou zákona zpřísňují a zejména zdražují. Jedním z hlavních cílů Komory je práce na poli legislativním. V minulém roce jsem věnoval mnoho času spolupráci s různými skupinami, lobbisty a vrcholnými státními úředníky na tom, aby v připravované novele zákona 334/1992 došlo k zásadní změně ve prospěch ploch, kde se ornice vrací za účelem jejího dalšího ozelenění. Tato situace by vyhovovala naprosto všem investorům. Přestože byla spolupráce slibně nastavena a podklady připraveny po právně analytické stránce bezkonfliktně, úspěšnému dokončení ve formě zanesení úpravy chyběla politická podpora. Té nelze v dnešní době dosáhnout jen pílí a prací jednoho člověka nebo jednoho subjektu. Je naopak zapotřebí soustředěné spolupráce všech odborných organizací působících v oblasti golfu. Snaha o navázání intenzivní spolupráce v této oblasti a zejména aktivní účasti ČGF se v potřebné míře nepodařila. Úprava zákona ve prospěch našeho a nejen našeho sportu je možná, jen by se jí musel věnovat někdo systematicky a pravidelně v rámci své pracovní agendy (z vedení ČGF?). Ad hoc telefonáty nic nevyřeší. Svou odbornou pomoc Komora nabídla (prostřednictvím mé osoby), zatím bezvýsledně. Bez cílené spolupráce s nejvyššími orgány sportu se tolik potřebné změny nedosáhne. Konzultace s referenty na ministerské platformě je ztrátou času. Jediným východiskem je upravit legislativní podmínky. Malé úpravy a zefektivnění odvodu v rámci přípravy žádosti jsou sice možné, ale zásadní změnu do principu odvodu přinese jen systémová úprava. Nových projektů ve „stand by“ modu je dost. Nejen těch velkých, ale i těch menších, a velmi malých, které potřebujeme ze všeho nejvíc. Nové 27jamkové resorty v okolí velkých měst, které si budou, díky své finanční politice členství/green fee/služby, jen „přetahovat“ aktivní golfisty mezi sebou s jinými již fungujícími resorty, ale rozvoji sportu nepomohou. Tento segment hráčů, kam tyto projekty cílí, je již naplněný. Příkladem může být Praha s Karlštejnem, Berounem, Albatrossem, Zbraslaví, Černým Mostem, Konopištěm, Mstěticemi, Motolem, Hodkovičkami, Hostivaří a s Botanikou. Potřebujeme další? Potřebujeme! Ale takové, na kterých vzniknou noví hráči, nikoliv kam se budou přetahovat hráči stávající. Velká nová hřiště jsou dle mého názoru a na základě srovnání s vývojem v západním světě (který by se mohlo zdát je hřišti zaplaven) nesmyslná a předem dosouzená k finančním problémům. Naopak, nízkonákladová hřiště s realistickými provozními náklady jsou naší budoucností. V čem je tedy potíž s výstavbou nových hřišť, která vygenerují nové hráče (budou cenově dostupná) a zároveň budou v místech, kam lze dobře a jednoduše docestovat a se současnou legislativou? Odpověď je jednoduchá. Bonity půd v okolí velkých měst jsou (a mnohdy uměle) velmi vysoké. S vysokou bonitou roste ceny za odvod. Výstavba hřišť je tedy téměř vyloučena právě z pohledu vysokého finančního nároku na odvod půdy ze ZPF. Tento blok lze odstranit jen úpravou legislativy a na ní je potřeba soustředěné spolupráce všech golfových organizací, to jest ČGF i Komory. Situace by nebyla tak bezvýchodná, kdyby se této legislativní oblasti, která dnes zásadně brzdí rozvoj golfu v České republice, věnoval někdo v rámci svých denních pracovních povinností, například v rámci ČGF. Ze zkušenosti Milana Ištoka i z mé vlastní registrujeme, že chuť stavět nová hřiště tu stále je a mírně roste. Této vůli a nadšení by se mělo pomoc. Investoři by se měli formou všemožné podpory a konzultací udržet. Tento program mi stále chybí stejně jako konkrétní program na podporu výuky golfu. Krátké srovnání na závěr. Z nadšení jsme v loňském jaru založili biatlonový oddíl pro naše děti. Od zahájení činnosti máme již 12 dětí a každý týden se hlásí další. Oddíl je registrován v ČSB. Podpora Svazu je enormní, ať už materiální tak i finanční. Profesionální trenéři učí za 190 Kč za hodinu s naprostým nadšením a zápalem pro věc. Výběr ročního příspěvku dobře pokryje odměnu trenéra a provozní náklady. Podpora Svazu je na rozvoj. Možná si řeknete, že biatlon je na vzestupu, ale obdobná situace je v atletických oddílech, plaveckých oddílech, krasobruslení atd. A kde je golf se svou finanční náročností...? Blíže viz GREEN 1/2015

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan