DOPORUČUJEME


Úskalí renovace

datum 15.12.2014 vlozil Michal Čermák kategorie Závlaha

Je realitou, že převážná většina všech zavlažovacích systémů na našich golfových hřištích stojí před okamžikem komplexní renovace. Stáří systémů 15 – 20 let (i více) není totiž žádnou výjimkou a jen málo hřišť k ní přistoupilo v předstihu. Rekonstrukce či renovace centrálního řídícího systému zavlažování je poměrně nákladnou záležitostí a s touto problematikou je dlouhodobě spojena celá řada polopravd a mýtů... Předem je nutné si uvědomit, že téměř všechny zavlažovací systémy instalované ve střední Evropě mají tzv. dekodérové řídící systémy, kde spínání sekcí v systému mají na starosti dekodéry signálu, které jsou přiřazeny konkrétním elektroventilům nebo postřikovačům. To umožňuje minimalizovat rozsah kabelových vedení, která vedou po ploše hřiště. Jak je to s kompatibilitou dekodérových systémů jednotlivých výrobců, resp. s kompatibilitou dekodérů různých systémů v rámci nabídky konkrétního výrobce? Tuto komplexní otázku lze rozdělit na několik podotázek. Základním bodem je skutečnost, že drtivá většina všech systémů všech hlavních výrobců pracuje s provozním střídavým napětím 24V. Takže z tohoto pohledu lze říci, že téměř všechny elektroventily, resp. jejich cívky (ty dekodéry spínají) jsou kompatibilní v rámci výrobního programu konkrétního výrobce a velice často i mezi systémy různých výrobců. Jinými slovy – postřikovač či elektroventil od značky A lze ovládat dekodérem značky B nebo C. Samozřejmě jsou zde jistá omezení daná různou energetickou náročností (spínacích proudů) vlastních solenoidů elektroventilů, nicméně profesionální produkty používané na hřištích se od sebe spotřebou energie příliš neliší. Navíc, v některých moderních řídících systémech lze hodnoty spínacího proudu nastavit individuálně dle připojených elektroventilů a celý systém tak energeticky optimalizovat. V tomto okamžiku však kompatibilita dekodérových systémů jednotlivých výrobců končí. Stává se, že dekodéry různých výrobců mezi sebou nemohou komunikovat a opravdu nekomunikují. Proto nelze mít na řídícím centrálním systému od značky A instalované dekodéry od jiných značek ani jejich kombinaci, ale pouze a jedině dekodéry opět od značky A. Proto je při renovaci, resp. výměně centrálního ovládacího systému a změně značky, nutné prověřit velice pečlivě i kompatibilitu již připojených dekodérů. Jak je to tedy s kompatibilitou dekodérů v rámci jednoho konkrétního výrobce? Tato kompatibilita se liší výrobce od výrobce. Jako vzor použijeme dekodérové ovládání značky Rain Bird, která tuto technologii zaváděla již před 30 lety. Veškeré dekodérové systémy Rain Bird jsou charakteristické tzv. zpětnou kompatibilitou, tzn. že dekodéry Rain Bird instalované např. v roce 1992 lze bez problémů připojit k novému řídícímu systému z roku 2015 a naopak nové Rain Bird dekodéry vyrobené v roce 2015 lze ovládat řídícím ovládacím systémem Rain Bird instalovaným např. v roce 1995. Taková zpětná kompatibilita je pro uživatele velice výhodná a dlouhodobě mu dává velkou jistotu, že při změně výrobní technologie a zavádění nových výrobků nebude nucen investovat poměrně dosti značnou částku do výměny jinak zcela funkčních dekodérů. U jiných výrobců takto zpětná kompatibilita není zdaleka pravidlem. Mnoho jich má v nabídce několik řad dekodérů, které navzájem kompatibilní nejsou a výměna řídícího systému za modernější je vždy spojena s nákladnou výměnou vlastních dekodérů. V průběhu let se navíc tyto typy dekodérů měnily technicky též, často bez zpětné kompatibility. Proto je dobré při výběru nového řídícího systému závlahy posuzovat nejen okamžitou cenu v okamžiku rekonstrukce, ale velice vážně posuzovat i situaci v horizontu 5 až 10 let. A co ostatní prvky systému, zejména kabelové vedení? Mohu je pro nový systém použít? Zde máme pro Vás dobrou zprávu. Většina výrobců pro kabelový rozvod dekodérových signálů používá dvoužilový měděný kabel (většinou 2 x2,5 mm2) a lze ho tedy využít pro různé řídící systémy i dekodéry. V minulosti se používaly rovněž tzv. tří žilové systémy, v současnosti již však v nabídce nejsou. Samozřejmě, kabelový rozvod je nutné v každém případě při rekonstrukci ovládání velice pečlivě zkontrolovat, případné problémy s kabely a zejména s jejich neporušeností a kvalitou stávajících spojů na kabelech je pro úspěch rekonstrukce zcela zásadní. Jenom pro úplnost podotýkáme, že téměř všichni výrobci mají poměrně exaktní specifikace ohledně provádění kabelových spojů a zejména předepisují použité kabelové spojky či konektory. V tomto místě proto důrazně varujeme před alternativními (úspornými) způsoby spojování kabelů na dekodérových systémech, a to nejen při vlastní rekonstrukci , ale i při případných opravách na kabelovém vedení. Chyby ve spojích či kompromisní způsoby spojování kabelů mohou celý dekodérový systém zcela paralyzovat. Navíc je takový systém velmi náchylný na poškození přepětím od bleskových výbojů. A škody pak mohou být velice vysoké. Mám na hřišti také zemnící sítě závlahy. Jak je zakomponuji do rekonstrukce systému? Každý výrobce má vlastní specifikace ohledně počtu a rozmístění zemnících sítí a přepěťových ochran. Systém zemnění je třeba brát poměrně vážně, a proto ho vřele doporučujeme vždy konzultovat s techniky dodavatelů závlahových technologií. Zemnící systémy by měly být pravidelně kontrolovány, každé 2 až 3 roky v nejhorším případě. Jde zejména o exaktní měření hodnot zemního odporu. Obecně lze říci, že dle specifikace Rain Bird musí mít zemnící síť centrálního počítače/řídícího systému hodnotu zemního odporu nižší než 5 Ohmů, pro přepěťové ochrany na hřišti doporučujeme dosáhnout hodnot pod 15 Ohmů. Hodnoty nad 50 Ohmů pak znamenají, že takováto přepěťová ochrana je již zcela neúčinná. Proto doporučujeme mít zavlažovací systém, řídící systém závlahy i čerpací stanici závlahy vždy pokryté detailně popsanou pojistnou smlouvou a její parametry pravidelně aktualizovat. Z výše uvedených technických komentářů je zřejmé, že rekonstrukce a renovace řídícího systému je komplexní proces, který ovlivní fungování vaší závlahy na mnoho dalších let. Kontakt a více informací: Michal Čermák, ITTEC, spol. s.r.o., ww.ittec.cz, Auditor Evropské závlahové asociace EIA, GREEN 4/2014

Green 3/2017

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

je malý. Neživý, a tak mu jsou emoce cizí. Předmět, který nemá oči, postrádá uši a ďolíkatý povrch nemá pro parádu. Nesmí vážit víc než 45,93 gramů a být menší než 42,7 milimetrů. Všechny jeho vrstvy musí být symetrické. Kdo má větší ruce, schová ho do dlaně celý.

Ano, určitě hádáte správně, řeč je o golfovém míčku, bez kterého se golfová hra ani žádný hráč golfu neobejde. Po světě jich létají miliardy. Špičkoví hráči je vystřelují rychlostí 250 kilometrů za hodinu. V nabidce jsou ty normální, ale i druhy, které vám vyrazí dech svými nachytávkami. Exploder míček po odpalu vybuchuje. Jetstreamer ze sebe po drivu vypustí tenkou stuhu. Unputtball při patování poskakuje a mění směr. V případě žertovného Phantomu nikdy neodhadnete kam poletí, dělá si, co chce. Tím ale vynalézavost výrobců golfových míčků zdaleka nekončí. K mání jsou míčky barevné, svítící, ale třeba takové, které se ihned po úderu rozpadnou. Anebo míčky, které se ve vodní překážce nepotopí, ale pohupují se na hladině. Tedy takové, o kterých se leccos dozvíte v materiálu Krč už nebude jako dřív.

Golfový míček jsem si do prvních řádek editorialu „zadrivoval“ zcela záměrně. Soudím totiž, že bílý projektil prolétl v tomto podzimním vydání téměř každým materiálem, více než kdy jindy. Jen namátkou – seminářovým Rožnovem, zeleným Grabštejnem, Berounem s Tatrou plnou písku, ME seniorů v Karlových Varech a v Cihelnách či Hlubokou nad Vltavou s nepotopeným Titanicem… A hlavně reportážním ohlédnutím za Výročním turnajem Českého svazu greenkeeperů na Malevilu. Znovu se na něm potvrdilo, že greenkepeři s golfovým míčkem kamarádí, dobře mu rozumějí a ovládají. Liberecký Jakub Daňko vystačil na zdolání kopcovitého hřiště v dešti a chladu jen s 80 ranami a získal tak na rok do svého držení titul Nejlepší hrající greenkeeper. Blahopřejeme!

Podzimní Green je plný dalších zajímavostí, novinek a inspirace. Rozhodně doporučujeme k vašemu laskavému přečtení zejména brněnské 5. Polní dny ETS a líšnické setkání se svazovými Patrony. Zaujmout by Vás také mohla Trochu jiná Itálie i křížovka se společností Platan Protivín. A neměli byste si nechat ujít také informaci, že vinobraní nemá být jen o kelímku s burčákem.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan