DOPORUČUJEME


Club Car a Ryder Cup

datum 16.10.2014 vlozil Tomáš Chytka kategorie Mechanizace

CLUB CAR přivezl evropský tým k vítězství na RYDER CUPU Letos nebylo větší události ve světě golfu než mezikontinentální turnaj Ryder Cup 2014. Skončil již po třetí v řadě triumfem evropského týmu a nezávisle na výsledku i oficiálního dodavatele golfových a užitkových vozítek Club Car. Celkem tento přední světový dodavatel pro Ryder Cup dodal neuvěřitelných 540 vozidel! Uvedený počet nejlépe vystihuje obrovský rozměr akce, kterou podpořily prakticky všechny modely. Na skotském hřišti Gleneagles byly nejviditelnějšími vozítky tradičně Club Car Precednet Villager 4, kterými se pohybovaly oba týmy a tím získaly nejvíce mediálního pokrytí. „Je zde průměrně více než 7 tisíc lidí z personálu a dobrovolníků, kteří se starají o hladký průběh celého turnaje, včetně maršálů, zdravotníků, rozhodčích a médií - ti všichni se potřebují pohybovat po hřišti jednoduše a rychle,“ vysvětluje zástupce společnosti Club Car, Chris Hopkins. Neméně důležitými byla i vozidla užitková. Letošní nová modelová řada Club Car Carryall přišla kromě nového designu s revolučním benzínovým motorem Subaru o výkonu 14 koní. Od začátku prodeje se stala velkým hitem, protože přináší motor EFI, tedy elektronické vstřikování paliva a jednodušší a efektivnější koncepci motoru OHC. Výsledkem je nárůst výkonu, rychlá reakce na sešlápnutí plynového pedálu, delší životnost a snížení nákladů na údržbu. To vše při minimálně hlučném provozu, s nižšími emisními hodnotami a eliminací sytiče při studeném startování. Kapitolou sama pro sebe je spotřeba benzínu, která se vůči některým užitkovým vozidlům na trhu pohybuje na polovině! V případě, že neodoláte vašemu pokušení si nová vozítka Club Car Carryall vyzkoušet na vlastní kůži, kontaktujte výhradního dovozce vozítek Club Car pro Českou a Slovenskou republiku, společnost Profigrass.

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan