ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Než je spoutá ledový krunýř…

datum 10.11.2007 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Zabezpečení vodních ploch na zimu nabývá s každým dalším listopadovým dnem na aktuálnosti, protože už hrozí mrazíky. Na vhodná místa je třeba přemístit choulostivější rostliny a živočichy dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod 10 stupňů u živočichů a pod 0 stupňů u rostlin.

Ke správnému postupu při zabezpečení menších vodních ploch na zimu (s přihlédnutím hlavně k hloubce vody) nabízíme několik praktických rad, které vycházejí z dlouholetých zkušeností:

- Vyčištění dna vypuštěných bazénů bývá náročná akce s hadrem v ruce. Na dně zůstane mimo zbytku vody i množství jiných nečistot. Proto doporučujeme čistit šamponovacím vysavačem na čištění koberců, který je schopen vysát vodu i mechanické nečistoty – a to téměř dosucha. Přitom šetříte záda!
- Betonová jezírka upustíme asi o třetinu a položíme na hladinu kus dřeva. Tím zabráníme tlaku ledu na stěny. Plastová jezírka necháme naopak plně napuštěná. Mají totiž kónický tvar a mráz je proto nepoškodí. Úplné vypuštění jezírka by mělo za následek promrznutí zeminy za stěnou a nepříznivý tlak do vnitřního prostoru by mohl jezírko poškodit
- Z mělkých rybníčků (hloubka menší než 40 cm) vyndáme choulostivější rostliny (některé druhy leknínů, vodní hyacint, pistiii) a rybky. Ve vhodných nádobách či akváriích je zazimujeme v chladné světlé místnosti.
- Ve větších jezírkách (s hloubkou od 40 do 70 cm) můžeme bez problémů zazimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny
- V hlubších vodních plochách (od 100 až po 150 cm), nejlépe s bahnitým nebo písčitým dnem, přezimují bezpečně ryby (teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem 4 stupňů). Rybníček nemusí být stejně hluboký ve všech místech, stačí např. dostatečně velká prohlubeň v jeho středu. Při delším poklesu teplot pod 7 stupňů přestávají běžně chované menší druhy ryb ryb (např. slunečnice pestrá, koljuška tříostrá, slunka obecná a karas obecný) přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části a upadají do stavu letargie. K dnes nejoblíbenějším patří ryby speciálně šlechtěné pro chov v jezírkách, hlavně známí koi kapři. I ti zimu v dostatečně hluboké vodě přežijí.
- Při déletrvajících mrazech se může vytvořit příliš silný led. Hrozí-li takové mrazy, je dobré led v rybníčku rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt např. polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček apod. Voda pak v těchto místech nezamrzá nebo se zde tvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.
- V ledu je dobré stále udržovat otvory, kudy se může do vody dostávat kyslík a do vzduchu, naopak odcházet z vody škodlivé plyny. Otvory v ledu můžeme zajistit několika způsoby. Pokud máme v jezírku rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a nežádoucí toxické plynné látky mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit např. svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který rovněž umožní difuzi pro živočichy škodlivých plynů.
- Pokud hladina jezírka zamrzne úplně, je vhodné prorazit dostatečně velký otvor. Silnější led bychom však neměli hrubě prosekávat – hluk a otřesy tím způsobené velice negativně působí na zazimované ryby. Lepší jsou šetrnější způsoby, např. rozpuštění ledu horkou vodou či rozehřátým železem. Opětovnému zamrznutí můžeme zabránit tím, že otvor každý den „prošťouchneme”. Nad otvor můžeme také umístit plovák s “plachtou”, kterým vítr pohybuje po hladině a brání tak zamrznutí. Nainstalovat lze i vhodný motorek s lopatkami nebo vodním šroubem, který vodu čeří.


Green 2/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

již podeváté za sebou nechybí v každém letním čísle Greenu reportážní ohlédnutí za golfovým turnajem „Slunovrat“, kterým čeští greenkeepeři spolu s jejich přáteli, obchodními partnery a prémiovými členy LGCP slaví 21. června příchod letního slunovratu. Také tentokrát stačí nalistovat stranu 12… Turnaj, k jehož raritám patří vedle originální předstartovní přípravy, vstávání do hluboké noční tmy či obětavé válcování greenů ve dvě ráno, se znovu se těšil velkému zájmu. Zasáhl celé Česko. Na start se postavili zástupci severočeského Malevilu, jihočeského GK Krč u Protivína, západočeského Kláštera Teplá i severomoravských Šilheřovic – Daniela a Pavel Pniakovi to do středočeských Pyšel měli ze všech nejdále. A nás těší, že se turnaj v malebném Posázaví (mimochodem, Golf Loreta získal název podle kaple z roku 1699 na nedalekém vršku, jedné z mnoha nápodob stavby zvané Santa Casa – Svatá chýše z italského Lorenta), dobře zabydlel.

Z rodinných důvodů musel turnaj, bohužel, letos vynechat pyšelský head greenkeeper Bohuslav Shejbal, který se vždy osvědčil jako obětavý organizátor a pozorný hostitel (greenkeeperskému řemeslu se vyučil v USA u Freda Dickmana, v Broadmoore Golf Resortu v Coloradu Springs, české zkušenosti má mj. z ústeckých Teras, Poděbrad a z Black Bridge). Poslal z Řecka alespoň zdravici s přáním Hezké a pohodové hry. A s potutelným úsměvem na rtech určitě k němu přidal, že když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Pozor, taková solární expanze přitom zřejmě spolkne celou naši planetu!

Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí – pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Stane se tak postupným zvyšováním slunečního jasu. To zvýší tempo zvětrávání křemičitanů, v důsledku čehož poklesne míra oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco dnes se bojíme přemíry tohoto skleníkového plynu, ani opačný extrém není dobrou zprávou. Nejpozději za 600 milionů let jeho množství v atmosféře poklesne pod limit nezbytný pro udržování fotosyntézy u většiny druhů vyšších rostlin. Důsledkem bude masové vymírání stromů a kolaps dnešní podoby potravního řetězce. Postupně se na onen svět vydá nejen rostlinný život, ale i život živočišný, který stojí a padá na dostatku rostlinné potravy.

Wow, jak uklidňující bylo v dané souvislosti slovo spolumajitele a „duchovního otce“ golfových Pyšel pana Martina Křížka po slavnostním vyhlášení výsledků, který se tradičně k hrajícím účastníkům přidal: „Chceme dopřát greenkeeperům, klientům a našim členům krásný golfový den, tedy i ten slunovratový, nejdelší den v roce – a vidět je odjíždět spokojené a s úsměvem.“ Ať žije pyšelský letní Slunovrat 2020!

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce
a hodně trávníkářských úspěchů!
LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan