ISSN 1804-8323



DOPORUČUJEME


Než je spoutá ledový krunýř…

datum 10.11.2007 vlozil Luboš Procházka kategorie Závlaha

Zabezpečení vodních ploch na zimu nabývá s každým dalším listopadovým dnem na aktuálnosti, protože už hrozí mrazíky. Na vhodná místa je třeba přemístit choulostivější rostliny a živočichy dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod 10 stupňů u živočichů a pod 0 stupňů u rostlin.

Ke správnému postupu při zabezpečení menších vodních ploch na zimu (s přihlédnutím hlavně k hloubce vody) nabízíme několik praktických rad, které vycházejí z dlouholetých zkušeností:

- Vyčištění dna vypuštěných bazénů bývá náročná akce s hadrem v ruce. Na dně zůstane mimo zbytku vody i množství jiných nečistot. Proto doporučujeme čistit šamponovacím vysavačem na čištění koberců, který je schopen vysát vodu i mechanické nečistoty – a to téměř dosucha. Přitom šetříte záda!
- Betonová jezírka upustíme asi o třetinu a položíme na hladinu kus dřeva. Tím zabráníme tlaku ledu na stěny. Plastová jezírka necháme naopak plně napuštěná. Mají totiž kónický tvar a mráz je proto nepoškodí. Úplné vypuštění jezírka by mělo za následek promrznutí zeminy za stěnou a nepříznivý tlak do vnitřního prostoru by mohl jezírko poškodit
- Z mělkých rybníčků (hloubka menší než 40 cm) vyndáme choulostivější rostliny (některé druhy leknínů, vodní hyacint, pistiii) a rybky. Ve vhodných nádobách či akváriích je zazimujeme v chladné světlé místnosti.
- Ve větších jezírkách (s hloubkou od 40 do 70 cm) můžeme bez problémů zazimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny
- V hlubších vodních plochách (od 100 až po 150 cm), nejlépe s bahnitým nebo písčitým dnem, přezimují bezpečně ryby (teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem 4 stupňů). Rybníček nemusí být stejně hluboký ve všech místech, stačí např. dostatečně velká prohlubeň v jeho středu. Při delším poklesu teplot pod 7 stupňů přestávají běžně chované menší druhy ryb ryb (např. slunečnice pestrá, koljuška tříostrá, slunka obecná a karas obecný) přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části a upadají do stavu letargie. K dnes nejoblíbenějším patří ryby speciálně šlechtěné pro chov v jezírkách, hlavně známí koi kapři. I ti zimu v dostatečně hluboké vodě přežijí.
- Při déletrvajících mrazech se může vytvořit příliš silný led. Hrozí-li takové mrazy, je dobré led v rybníčku rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt např. polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček apod. Voda pak v těchto místech nezamrzá nebo se zde tvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.
- V ledu je dobré stále udržovat otvory, kudy se může do vody dostávat kyslík a do vzduchu, naopak odcházet z vody škodlivé plyny. Otvory v ledu můžeme zajistit několika způsoby. Pokud máme v jezírku rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a nežádoucí toxické plynné látky mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit např. svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který rovněž umožní difuzi pro živočichy škodlivých plynů.
- Pokud hladina jezírka zamrzne úplně, je vhodné prorazit dostatečně velký otvor. Silnější led bychom však neměli hrubě prosekávat – hluk a otřesy tím způsobené velice negativně působí na zazimované ryby. Lepší jsou šetrnější způsoby, např. rozpuštění ledu horkou vodou či rozehřátým železem. Opětovnému zamrznutí můžeme zabránit tím, že otvor každý den „prošťouchneme”. Nad otvor můžeme také umístit plovák s “plachtou”, kterým vítr pohybuje po hladině a brání tak zamrznutí. Nainstalovat lze i vhodný motorek s lopatkami nebo vodním šroubem, který vodu čeří.


Green 3/2019

Časopis GREEN

Vážení čtenáři a kolegové,

dva měsíce prázdnin nebo týdny dovolených jsou definitivně pryč. Také Vám jako mně léto uteklo jako… jako voda? Mimochodem, té vody naštěstí z nebe spadlo letos docela dost, a tak i proto nebyla naše golfová hřiště tak zažloutlá jako loni. Pravidelné vydatné dešťové srážky spolu s rekonstruovanou závlahou pomohly například jihočeské Hluboké nad Vltavou k nejlepší kondici hřiště v její historii. Uplynulé léto v Česku bylo také podle meteorologů nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,5 stupně Celsia, výrazně horký byl především červen. Rekordně teplé léto letos naměřili také na stanici v pražském Klementinu, na které se teploty měří nepřetržitě už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna tam dosáhla 22,9 stupně Celsia.

Astronomický podzim začal přesně v pondělí 23. září v 9:49 ráno. Slunce vstoupilo do znamení Vah a dny se budou postupně zkracovat až do 22. prosince, na který připadne zimní slunovrat. Čeká nás už jen depresivní podzim? Ani náhodou! Se vší parádou se rozeběhla spousta aktivit a koníčků včetně houbaření, které za svoji vášeň označilo 18 % obyvatel české kotliny. Zmínil jsem však z jiného důvodu - díky tomu, že jde o národní koníček, se kolem hub podobně jako o golfu/greenkeepingu vyrojilo mnoho hloupých mýtů. Příklad? Několik mnou v létě zachycených největších letních „exkrementů“ – nesmyslů: Greenkeeper nenávidí hráče, protože mu ničí hřiště, Vytvořit flight ze čtyř začátečníků je dobrý nápad, Včetně pravidel a etikety se golf naučíte za víkend, Pro větší zájem o golf je třeba stavět další hřiště a Dálkoměry patří ke hře a nelze je zakázat. Tohle jen tak nevymyslíš, opravdu „Good Job“…

Důležité je zachovat klid, být v pohodě. Přispívá k ní nejen zdravé tělo (např. proti bolesti hlavy pomáhá hořčík, zaručeně je zahání také látky obsažené v kořenu zázvoru), ale hlavně zdravá mysl. Energií vás naplní podzimní příroda, zázraky umí s lidskou psychikou aktivní odpočinek, návštěva divadla, bezvadným řešením může být hezký výlet. Náš tip? Co třeba do Písku za sochami z písku? Vznikají na náplavce řeky Otavy u Kamenného mostu už od roku 2007. Vězte, že na výstavbu každé sochy spořádá hutní stroj zvaný žába dvacet tun písku. Pokud počasí a ruce nenechavců dovolí, sochy zdobí nábřeží do pozdního podzimu. Výjimkou byl pouze rok 2013, kdy povodeň spláchla pískové sochy už na přelomu května a června. Naopak rekordmanem ve výdrži byl rok 2018, kdy sochy z náplavky zmizely teprve 6. prosince.

Ať se vám podzimní vydání Greenu líbí a najdete v něm nejen zajímavé počtení, ale i informace a tipy z oboru, kde udržování a šlechtění trávníku je jen jednou z částí téměř vědecké disciplíny. Proto jsme nezapomněli i na Vámi tolik oblíbené rozhovory – namátkou s Rasťou Baloghem ze slovenského Black Stork, hostitelem letošního Výročního turnaje ČSG, a greenkeeperským guru Josefem Čepkem z Poděbrad, který o tolik obdobných hřišť ve svém životě pečoval a vylepšoval je, že se ani nedají spočítat. Můžete se těšit i na další díl o nejdůležitějších travních chorobách, ohlédnutí za setkáním vedení ČSG se svazovými Patrony na Líšnici, vizitku rakouského Divokého císaře a tradiční křížovku o ceny.

Přeji Vám pohodové čtení, chuť do práce a hodně trávníkářských úspěchů!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan