DOPORUČUJEME


Trojúhelník Jiřího Veldena

datum 09.02.2010 vlozil Luboš Procházka kategorie Architektura

Podle golfového architekta Jiřího Veldena (mj. Čertovo Břemeno, pražské Hodkovičky, Stará Boleslav, Krásný Dvůr, Lázně Kostelec u Zlína, Hořehledy, přestavba Štiřína) je golfové hřiště něco jako trojúhelník. Jednu stranu tvoří samotná hra, druhou údržba hřiště a třetí začlenění do krajiny. Každá strana musí být stoprocentní, aby stoprocentní byl i trojúhelník.

Jiří Velden se oboru golfové architektury věnuje už více než 20 roků. Proto dobře ví, že stoprocentní trojúhelník je jen krásný ideál. „Jakmile se jedna strana ochudí, je ochuzený celý trojúhelník. V Česku jsou hráči šizeni především ve třetím bodu, tedy opomíjením začlenění hřiště do krajiny. Znám hřiště, kde někdo viděl v televizi třeba zajímavý bunker a za měsíc už tam byl postaven! Taková hřiště nejsou čistá, je to slepenec všech možných stylů. To nemám rád,“ říká 66letý golfový “samozvanec“, který staví další nová hřiště (mj. Slapy, Bítozeves, Jihlava, Šumperk, Jeseník, Dolní Morava), takže i čtrnáctihodinové pracovní dny jsou pro něj v poslední době celkem normální. A s lišáckým úsměvem dodává: „Jak říká John Brendemus. Golfová hřiště stvořil pánbůh, úkolem architekta je jen je najít.“

Stal se tak trochu nechtěně odborníkem na nízkonákladová hřiště. "Bohužel za mnou nikdo s 200miliónovým projektem nikdy nepřišel. Šetření se teď stalo trendem, nutností. V americkém časopise jsem se dočetl - považte, že hřiště už nemusí být 9-ti jamkové, že stačí někde i 6-ti jamkové. Z té krize je někdy ouzko...", vrtí hlavou Jiří Velden.

"I devítka se dá postavit za 5 nebo 10 miliónů, třeba i za míň. Ale ať investor chce, nebo nechce, hřiště s parem 36 o délce zhruba 3.000 metrů už musí mít závlahu. Musí mít řádně založené greeny o výměře alespoň 500 m2. Na tom by se šetřit nemělo. Ledaže v místě je lom nebo pískovna. Pak se většinou ušetří na ceně materiálu a hlavně na dopravě. Zásadní úspory však přináší dobrý projekt, který využije konfiguraci terénu a minimalizuje zemní práce. Herní náročnost a pestrost takovýto projekt vytvoří unikátním zakomponováním drah do místní krajiny, nikoliv podle nějakého obecného vzoru. Pod 15 miliónů se žádné takovéto 9-ti jamkové hřiště postavit nedá, spíš to je 15 až 25 miliónech. Výrazných úspor investor může dosáhnout, když si hřiště nenechá postavit dodavatelsky. Stačí jeden člověk, který všechno zná a umí a který bude na stavbě od rána do večera. Najme si místní chasníky s jejich mechanizací, kteří jsou výrazně levnější. A jsou placeni od skutečně odpracovaných hodin, takže investor neztrácí peníze, když třeba týden prší," doporučuje Jiří Velden.

Golfových hřišť nakreslil už více než 300, zatím jich stojí přes 10. Hodně cestuje, mnoho zajímavých hřišť viděl v USA nebo naposledy ve Skotsku, kde si zahrál i v kolébce golfu na hřišti Old Course v St. Andrews. „Právě Skotsko mě podpořilo v odvaze ponechávat na hřištích netradiční přírodní nebo lidmi vytvořené překážky a vyzvednout je z mínusu.“


Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan