DOPORUČUJEME


Písky v pohybu

datum 26.01.2010 vlozil Petra Pohanková kategorie Architektura

Na webových stránkách globaldrn.org, které zajišťuje Ohio State University, jsou speciálně pro české greenkeepery k dispozici desítky článků a prezentací. Přeložila je Petra Pohanková z materiálů Global Turf Network. Jedním z nich je i článek na stále více diskutované téma „Co definuje perfektní bunker?“

V minulosti byl ideální bunker charakterizovaný tak, že míček v něm měl skončit uprostřed na pevném pískovém podkladě. Výsledkem bylo, že hráčům na profesionální úrovni nepředstavoval míček v bunkeru nějakou zvlášť velkou penalizaci nepřesné hry. Názor na danou záležitost se začal postupně měnit jak při amerických, tak evropských soutěžích.

Během posledních několika let se začaly bunkery upravovat tak, aby byly pro hráče mnohem větším oříškem, než tomu bylo v minulosti. Toho se dosáhne tím, že se bunkery dělají hlubší (což je spojeno s nákladnou renovací), způsobem úpravy (jak se hrabou) nebo typem písku, který je na ten který konkrétní bunker použit.

Od Memorial Tournament v roce 2006 (konaném na Muirfield Village Golf Club, Dublin, Ohio) začal Jack Nicklaus upravovat bunkery tak, že směr jednotlivých rýh po hrabání je kolmý ke směru hry. Původni nápad s rýhovaním (furrowing) se ve Spojených státech váže k Oakmont Country Clubu (poblíž Pittsburghu ve státě Pennsylvania) na počátku 20. století. Hrabání/rýhování bunkerů bylo a je častým tématem k debatě mezi hráči. Bude zajímavé sledovat, zda se tato výše zmíněná Nicklausova metoda úpravy bunkeru stane běžnou praxí při tournamentech.

Během US Open na Winged Foot v roce 2006 byly bunkery “měkké”. Jinými slovy, míčky, které skončily v bunkeru, se napůl zabořily do písku (anglicky slangově “fried-egg lie”). To bylo dáno typem písku, který byl do bunkerů použit. Většina mistrovských golfových hřišť se přiklání k používání pevnějších typů písku místo měkčích.

K dispozici je test zvaný analýza bunkerového písku (Bunker Sand Analysis), který měří “fried-egg lie” (Brown and Thomas, 1986). Toto testování pomocí kapesního penetrometru dalo základ jednotlivým kategoriím písku (viz níže).

Kategorie bunkerového písku
Měření kapesním penetrometrem (kg/cm²)

Popis (tendence zaboření míčku do písku)
> 2.4 velmi malá tendence
2.2 - 2.4 mírná tendence
1.8 - 2.2 střední tendence
<1.8 vysoká tendence

V současné době se doporučované písky pro mistrovská hřiště pohybují na hodnotách 2,2 až 2,4 kg/cm². Jestliže tedy uslyšíte golfového architekta mluvit například o písku typu 2,3, budete vědět, co přesně má na mysli.

Kontakt a bližší informace:
GREEN č. 4/09, www.golobaldrn.org


Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan