DOPORUČUJEME


Greenkeeper na „fór-ferveji“

datum 29.05.2007 vlozil Luboš Procházka kategorie Jednou umřu na greenu

Head greenkeeper říká brigádníkovi: „Vy všechno děláte tak pomalu! Pomalu sečete, doséváte a pískujete, pomalu myslíte, mluvíte i chodíte… Děláte vůbec něco rychle? „Rychle se unavím.“

Řidič projíždějící kolem golfového hřiště zahlédne, že v koruně stromu u silnice je lehký užitkový vozík E-Z-GO MPT 800E (malý velikostí, nepřekonatelný službou)... Pod stromem sedí zjevně šokovaný greenkeeper. Řidič zastaví a ptá se: „Jak se vám povedlo dostat ten vozík na strom?“ Muž odpoví: „Že je malý, to jsem věděl. Že se pomalu rozjíždí, to jsem taky věděl. Ale že se bojí koček…“

Superintendant se ptá podřízeného: „Nechceš si zahrát na Velkého bratra?“ „Promiňte šéfe, ale nemám čas. Jsem ze sekání greenů hrozně unavený, necháme to na zítřek.“ Druhý den se superintendant opět ptá: „Nechceš si zahrát na Velkého bratra?“ „Nezlobte se šéfe, ale dnes mám za sebou devět posekaných fervejí, už se mi moc nechce,“ vysvětluje greenkeeper. Ani třetí večer mu superintendant nedá pokoj. „Tak dobře,“ řekne greenkeeper, „zahrajeme si.“ Superintendant se rozzáří: „Takže máš tři minuty na to, abys vypadnul z areálu.“

Dva egyptští greenkeeperští zajíci se baví na Sahaře. „Dřív to tady muselo pěkně klouzat,“ říká jeden. „Proč myslíš?“ ptá se ten druhý. „A na co by jinak potřebovali tolik písku?“

Greenkeeper koukne po ránu do zrcadla a řekne si: „Kámo, ještě to docela ujde. Máš ale břicho a pleš, měl bys se sebou něco udělat.“ A tak se rozhodne pro omlazovací kúru. Během půl roku si nechá odsát tuk z břicha, implantují mu vlasy a on odchází sám se sebou spokojen. Cestou do dílny se zastaví v klubovně a zálibně si ve velkém zrcadle prohlíží svůj nový vzhled. Nadšen pokračuje přes parkoviště, kde ho srazí k zemi nepozorný řidič. Jak tam leží, podívá se k nebi a říká: „Pane Bože, co mi to děláš?“ Najednou se otevře nebe a ozve se: „Novák, to seš ty? Já tě nepoznal!“


Green 2/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

vedro a vedro, suchá tráva, vyprahlá zem. Mraky se jen proženou a požehnaný (nepřívalový) déšť zalévá krajinu někde jinde. Líšnice nebo Pyšely bojovaly na jaře ze všech sil. Naštěstí obě hřiště odolala, s některými z vás jsme se mohli osobně přesvědčit, že se dostaly dokonce do top kondice (viz materiál na s. 6, resp. na s. 10). „O krásné jaro a podzim jsme však na desítky let přišli,“ však zdvíhá prst přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která tvrdí, že chyba je na straně člověka. Může za extrémy příroda, nebo my?

S příchodem července hlásilo několik míst v Česku rekordně chladné počasí. Teploty se v noci pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách mrzlo. Průměrná teplota klesla na přesných 4,8 stupňů Celsia, a to bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Z více než poloviny stanic s alespoň třicetiletou historií záznamů hlásili meteorologové dokonce rekordy (v Přerově pro druhou červencovou noc padl rekord pocházející z roku 1892). K situaci přispěla projasněná obloha, bezvětří a také studený vzduch ze severu. „Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku,“ přitvrzuje Jakub Hruška. „Na čase je výrazně zdražit vodu – aspoň tedy pro ty, kteří s ní plýtvají. Musíme změnit zemědělství, lesnictví a hlavně si zvyknout na extrémy.“

Podle hydrologů už podobné suché období jako nyní zažila zdejší krajina v minulosti. Z diskuse, co mohou znamenat tři suché roky mezi lety 2014 a 2017, mají hydrologové v dalším suchém roce 2018 málo potěšitelnou prognózu. Se suchem se prý budeme muset vyrovnávat ještě dalších 20 let. Tuto předpověď opírají o minulost. Současná sucha se dají podle nich srovnat se situací v druhé polovině 19. století. Tehdy vlivem suššího počasí i špatného hospodaření v krajině trápil nedostatek vody české území právě zmíněných 20 let.

Máte strach ze změn? zeptal jsem se držíc dva poslední Greeny v ruce Kláry Spilkové, v současnosti nejlepší české profesionální hráčky. Říká se, že změna je život... „Strach jsem mívala, teď už ne,“ odpověděla mi s úsměvem. „To už mi říkal táta: Počkej si na konec sezony a pak dělej změny. Jestli má nějaká změna přijít, tak přijde a není čeho se bát. Je to přirozený vývoj.“

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení, hodně zdraví, štěstí i trávníkářských úspěchů a hlavně - Nebojte se změn!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan