DOPORUČUJEME


Greenkeeper na „fór-ferveji“

datum 29.05.2007 vlozil Luboš Procházka kategorie Jednou umřu na greenu

Head greenkeeper říká brigádníkovi: „Vy všechno děláte tak pomalu! Pomalu sečete, doséváte a pískujete, pomalu myslíte, mluvíte i chodíte… Děláte vůbec něco rychle? „Rychle se unavím.“

Řidič projíždějící kolem golfového hřiště zahlédne, že v koruně stromu u silnice je lehký užitkový vozík E-Z-GO MPT 800E (malý velikostí, nepřekonatelný službou)... Pod stromem sedí zjevně šokovaný greenkeeper. Řidič zastaví a ptá se: „Jak se vám povedlo dostat ten vozík na strom?“ Muž odpoví: „Že je malý, to jsem věděl. Že se pomalu rozjíždí, to jsem taky věděl. Ale že se bojí koček…“

Superintendant se ptá podřízeného: „Nechceš si zahrát na Velkého bratra?“ „Promiňte šéfe, ale nemám čas. Jsem ze sekání greenů hrozně unavený, necháme to na zítřek.“ Druhý den se superintendant opět ptá: „Nechceš si zahrát na Velkého bratra?“ „Nezlobte se šéfe, ale dnes mám za sebou devět posekaných fervejí, už se mi moc nechce,“ vysvětluje greenkeeper. Ani třetí večer mu superintendant nedá pokoj. „Tak dobře,“ řekne greenkeeper, „zahrajeme si.“ Superintendant se rozzáří: „Takže máš tři minuty na to, abys vypadnul z areálu.“

Dva egyptští greenkeeperští zajíci se baví na Sahaře. „Dřív to tady muselo pěkně klouzat,“ říká jeden. „Proč myslíš?“ ptá se ten druhý. „A na co by jinak potřebovali tolik písku?“

Greenkeeper koukne po ránu do zrcadla a řekne si: „Kámo, ještě to docela ujde. Máš ale břicho a pleš, měl bys se sebou něco udělat.“ A tak se rozhodne pro omlazovací kúru. Během půl roku si nechá odsát tuk z břicha, implantují mu vlasy a on odchází sám se sebou spokojen. Cestou do dílny se zastaví v klubovně a zálibně si ve velkém zrcadle prohlíží svůj nový vzhled. Nadšen pokračuje přes parkoviště, kde ho srazí k zemi nepozorný řidič. Jak tam leží, podívá se k nebi a říká: „Pane Bože, co mi to děláš?“ Najednou se otevře nebe a ozve se: „Novák, to seš ty? Já tě nepoznal!“


Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan