DOPORUČUJEME


ČLÁNKY DLE TÉMATU

GREEN přeje veselé Vánoce!

Pro dnešní štědrovečerní vánoční pohodu máme pro Vás malé zpestření - vtip z kolébky golfu: Skotský manželský pár vyjde z klubové restaurace: „Přiznej se. Že tys dal tomu číšníkovi spropitné?“ „Nedal.“ „Tak proč se tak smál?“ „Já jsem ho polechtal prstem na dlani!“

Datum vydání 24.12.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Hekal bolestí, slečna nabídla pomoc

Dvě slečny hrají golf. Jedné se povede dlouhý odpal, ale když se míček blíží k zemi, slečna ztuhne. Trefila totiž přesně směrem na čtveřici greenkeeperů, kteří na vedlejší ferveji opravují zavlažovací systém. A vskutku, jednoho z nich míček zasáhne a chlápek se zhroutí k zemi…

Datum vydání 06.12.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

A tenhle znáte?

Po celodenní šichtě na golfovém hřišti ztěžka dosednou dva greenkeepeři na lavici v šatně a jeden povídá: „Člověče, já dneska už necítím nohy.“ A druhý mladší kolega přičinlivě: „Tak si čuchni k mojim!“

Datum vydání 26.10.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Bože! To je nádherné hřiště!

Jim a Eva se dostali spolu do nebe. Tam je hned u nebeské brány zastavil anděl, který je měl po nebi provést. Nic je však nezajímalo tolik, jako nebeské golfové hřiště, které se objevilo hned za branou. „Bože! To je nádherné hřiště! Mohli bychom si hned zahrát?“ ptají se bez dechu oba najednou…

Datum vydání 01.09.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

A přece se točí!

„Hezké je na knihách o golfu to, že zpravidla ruší jedna druhou. Jedna říká, že je třeba nespustit zrak z míčku, další zase, že si s tím netřeba dělat těžkou hlavu. Pokud jde o mne,“ říká Jim Murray, „tak v tom zástupu, se kterým hraji, je nejlepší nespouštět zrak z partnera.“

Datum vydání 21.08.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

A tenhle znáte?

Nahoře na praporkové tyči se uvelebil slimák. Greenkeeper ho při ranní obhlídce hřiště objeví a cvrnkne do něj tak šikovně, že slimák nejen spadne dolů, ale i mimo green. Mine den a greenkeeper večer opět vidí slimáka, jak si hoví na tyči. A ten říká: „Frajere, to před chvílí, to mělo znamenat co?"

Datum vydání 09.05.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Nejvyšší čas sklidit úrodu rampouchů!

Podle některých předpovědí mají být teploty o víkendu až o 10 stupňů vyšší, než je dlouhodobý průměr. Obavy z dusivých ledových krunýřů, které mohou poškodit greeny coby nejchoulostivější partie golfových hřišť dramatickým způsobem, jsou tak zažehnány. Nebo jen na čas odloženy…

Datum vydání 18.01.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Výlet do českého greenkeeperského pravěku

Před 150 lety byste u nás golfové hřiště marně hledali. Jiná situace byla ovšem ve světě – v té době Tom Morris senior zvítězil v prvním Open a na starém kontinentě byl založen první klub (Pau ve Francii). Jak by asi vypadala nabídka na práci greenkeepera prostřednictvím inzerátu v tehdejším tisku?

Datum vydání 17.01.2008 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Tak šťastný a veselý Nový rok 2008!

K veselým silvestrovským oslavám patří i dobrý vtip. Znáte tenhle? Přijdou do baru hokejista a greenkeeper. Hokejista praví: „Já držím glanc za každé situace. Takže – dám si whisky a led.“ Greenkeeper se zarazí, chvilku podumá a pak na obsluhu vyhrkne: „Mně whisky a trávu!“

Datum vydání 31.12.2007 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Greenkeeper na „fór-ferveji“

Head greenkeeper říká brigádníkovi: „Vy všechno děláte tak pomalu! Pomalu sečete, doséváte a pískujete, pomalu myslíte, mluvíte i chodíte… Děláte vůbec něco rychle? „Rychle se unavím.“

Datum vydání 29.05.2007 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan