DOPORUČUJEME


ČLÁNKY DLE TÉMATU

Smrt přilétla z odpaliště

Na floridském hřišti Mayfair Country Clubu zemřel 42letý greenkeeper poté, co byl po nevydařeném drivu zasažen míčem přímo do spánku. Podle agentury AP zrovna plel záhon. Policie zdrceného hráče stíhat nehodlá - situaci vyhodnotila jako nehodu.

Datum vydání 01.12.2010 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Afghánci obdivovali greeny

Asijských her se zúčastnili také dva afghánští golfisté Hašmatulláh Sarvarí a Alí Ahmad Fazel. Skončili v konkurenci 75 hráčů v samém závěru výsledkové listiny, ale odjeli nadšení. Na rozdíl od své domoviny, kde hrají na hnědé písko-ropné směsi, si v čínském Kuang-čou zahráli na zelené trávě.

Datum vydání 23.11.2010 Autor Alena Šístková Kategorie Jednou umřu na greenu

Přehnaný zápal pro hru

Hasiči z amerického Irvine se shodují, že nedávný 12-akrový požár na hřišti Shady Canyon Golf Course byl způsoben golfovou holí, konkrétně ránou z roughu. Nejmenovaný golfista údajně zavadil při úderu holí o skálu, což mělo za následek jiskru. Od té se pak vznítila i okolní vysušená tráva.

Datum vydání 03.09.2010 Autor Alena Šístková Kategorie Jednou umřu na greenu

S úsměvem jde všechno líp

Mladý greenkeeper to při práci na golfovém hřišti chytne rychlým míčkem rovnou do rozkroku. V agónii se válí po zemi. Když se trochu probere z bolesti, vydá se k doktorovi. Ptá se ho: „Pane doktore, jak moc je to se mnou zlé? Víte, já jedu o víkendu na svatební cestu a moje snoubenka je panna."

Datum vydání 06.05.2010 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Pršelo, jen se lilo

Greenkeeper bývá tak trochu nadšenec. Když bydlí poblíž hřiště, objeví se na něm každý den, nehledě na víkend, rodinné události, nehledě na počasí. Jednu zimní neděli si náš greenkeeper přivstal a brzy zrána vyrazil na pravidelnou obhlídku hřiště...

Datum vydání 26.12.2009 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Než to začne…

Greenkeeper se vrátil domů po celodenním pobytu na hřišti. Vedlo se mu snad nejhůř v životě. Zavařil na hřišti úplně novou sekačku, která se navíc zřítila na zem během odvozu z korby pracovního vozíku. Doma si sedne na gauč, pustí televizi a křikne na ženu: Dones mi pivo, než to začne!"

Datum vydání 25.12.2009 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Hřiště ukryté do podprsenky

Módní nápaditost se Japoncům upřít nedá. Výrobce ekologických, solárních a recyklovatelných podprsenek Triumph dnes představil podprsenku "Make-the-Putt", ze které si můžete v minutě udělat miniaturní golfové hřiště. V případě dobré trefy se dokonce ozve hlas, který vás pochválí…

Datum vydání 11.11.2009 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Pod ženskou taktovkou

Radka Važanská, ředitelka čtyř turnajů pořádaných společností CZ Golf v rámci Pilsner Urquell Czech PGA Tour, působí nenápadně. Vždy ji ale najdete na místě, kde je nejvíce potřeba. Z její tváře prakticky nemizí úsměv. Žádný z promotérů letos nenese na svých bedrech tolik turnajů jako CZ Golf...

Datum vydání 20.09.2009 Autor Lenka Ohemová Kategorie Jednou umřu na greenu

Alergie na trávu

Voňavou, čerstvé pokosenou trávu nemohou někteří alergici v době kvetení ani vidět. Očkování bývá to nejčastější z nabízejících se řešení, kuriózním se pak jeví pomoc v podobě „skafandru“. Čistokrevnou klisnu Pandoru takto musí pouštět do výběhu její britský chovatel…

Datum vydání 12.09.2009 Autor Alena Šístková Kategorie Jednou umřu na greenu

Sarkasmus, příkaz a povzdech

1. Sarkasmus lady: Vidím lorde, že odcházíte do golfového klubu. Proč?! Vždyť se nikdy do žádné jamky netrefíte. 2. Příkaz lorda: Jean, zalij travník. Ale, vždyť prší. Nevadí, vezmi si deštník! 3. Povzdech greenkeepera: Je krásné vidět lézt dítě po trávě, ale jen do té chvíle, než ji začne hulit...

Datum vydání 07.06.2009 Autor Luboš Procházka Kategorie Jednou umřu na greenu

Green 1/2018

Časopis GREEN

Vážení čtenáři, kolegové,

chyby a omyly patří k lidskému životu. Pokud se však z nich poučíme a naše vědomosti průběžně korigujeme, postupujeme neustále vpřed. Sám velký Aristoteles ve své době tvrdil například, že lidé s většími hlavami potřebují více spánku…

Mám za to, že podnětných a jistě dobře myšlených citovaných pravd jsme v tomto Greenu přinesli opravdu hodně. Rozhodně jsme s nimi nešetřili. Příklady? „Důležitější než rychlost je pro hráče „pravdivost“ greenů, to znamená valivost míčku bez výrazného horizontálního nebo vertikálního úhybu. Rychlé, ale „skákavé“ greeny nikdo neocení.“ nebo „Meteorologům vycházejí předpovědi poměrně často. Musím ale pominout fakt, že i když předpověď vyšla a na té Jižní Moravě opravdu pršelo, tak zrovna ta Kaskáda neschytala zase ani kapku.“ A do třetice: „Existuje velmi mnoho rozhodnutí, kterými ovlivníte nákladnost péče o hřiště i jeho hratelnost. Jednu zásadní věc ale určitě udělejte – odstraňte všechny vysoké porosty v místech, kde by slabým hráčům (k tomu se skoro nikdo nahlas nepřizná, čest všem výjimkám – pzn. red.) překážely. Rádi pak přijedou příště znovu.“

Myslím, že ani jeden z citátů nespadá vyloženě do kategorie „Omylové“. Existence omylů je však přirozená a neměla by nás udivovat. Koneckonců, svět omylů je napínavý jako detektivka od Agathy Christie. A taky chvílemi až k zulíbání úsměvný! Posuďte sami:

V zakládací listině berlínské akademie věd (rok 1700!) se píše, že „prezident akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček… Aby byl lid účinně vybídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních nebo na jezerech, odměna 6 tolarů“. Pobaví výrok francouzského akademika Lalandeho v Journal de Paris v roce 1782 o tom, že je nade vší pochybnost dokázána nemožnost člověka zvednout se do vzduchu, nebo se v něm alespoň udržet Škoda, že to bylo zveřejněno jen necelý rok před vzletem první montgolfiéry s lidskou posádkou…

Vynikající technik Osborne Reylnods prohlásil v roce 1898, že elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji. A je pravda, že dědeček greenkeeper má rád babičku greenkeeperku jen pro to, že se o něj stará? Mýliti se je opravdu lidské a my doufáme, že jsme se vyložených citovaných nepravd vyvarovali nejen v tomto jarním Greenu, ale bude tomu tak i nadále v jeho dalších vydáních.

Přeji Vám za redakci Greenu pohodové čtení,

hodně zdraví, štěstí a trávníkářských úspěchů v nové sezóně 2018!

LUBOŠ PROCHÁZKA, šéfredaktor




Národní institut golfového vzdělávání Český svaz greenkeeperů Fegga Golf Resort Karlovy Vary ČGF Ittec Ittec Ittec John Deere Agro CS Golf Digest Agris.cz Profigrass Royal Golf Club Mariánské Lázně Everris. Agentura Bonus Sklopísek Střeleč Střední zemědělská škola Dalovice Plagron Golf Hluboká
Ingolfer
Golf Sokolov Golf Beroun Aros Provodínské písky Böhmerwald Golf Park Lovochemie Vydavatelství Baštan